Martin Hahn | 8.10.2024
Pilíř 2 – Někteří hříšníci z EUDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
Vladimír Toráč | 21. Listopadu 2023
Součástí sněmovního tisku č. 474, schváleného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, je kromě úpravy podpory zajištění na stáří též pozměňovací návrh, který se týká posunutí momentu zdanění v případě poskytnutí nepeněžního benefitu plynoucího z účasti na zaměstnaneckých akciových, resp. opčních plánech. Tato změna se bude týkat následujících případů:
Nepeněžní příjem, který plyne zaměstnanci v podobě toho, že akcie či podíl obdrží od svého zaměstnavatele za cenu nižší, než je cena obvyklá, se dle současné právní úpravy zdaňuje v okamžiku nabytí těchto akcií či podílů. Nová úprava zavádí hned několik klíčových okamžiků, k nimž se vznik zdanitelného příjmu bude vztahovat a které nastávají až v době po nabytí akcie či podílu, a to třeba i v horizontu několika let od nabytí.
Podle navrhované právní úpravy, která v případě schválení bude účinná od 1. 1. 2024, bude okamžik zdanění příjmů plynoucích z účasti na zaměstnaneckých akciových plánech posunut až na jeden z následujících momentů:
K okamžiku prodeje (převodu) akcie bude tedy poplatník muset sledovat nejen hodnotový a časový test pro případné osvobození příjmu z prodeje cenného papíru, ale bude také povinen oznámit zaměstnavateli, že k tomuto prodeji došlo (a to nejpozději do konce měsíce, ve kterém se prodej uskutečnil). Kvůli posunutí okamžiku zdanění bude totiž zaměstnavatel mít nově povinnost vypořádat ve mzdové evidenci daň z příjmů ze závislé činnosti související s nabytím akcie zaměstnancem v minulosti. V závislosti na podmínkách konkrétního zaměstnaneckého akciového plánu může mít zaměstnavatel povinnosti rovněž v oblasti veřejnoprávního pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
V případě, že od doby nabytí zaměstnanecké akcie či podílu do doby realizace prodeje dojde ke snížení hodnoty nabytého podílu, bude možné tento rozdíl v hodnotách zohlednit při výpočtu zdanitelného příjmu poplatníka, nicméně v takovém případě bude potřeba vypořádat i další plnění (např. dividendy) vyplacená zaměstnanci na základě držby tohoto podílu či akcie.
Kritickým okem je třeba zmínit, že okamžik uplatnění opce je zdanitelným okamžikem již dnes bez ohledu na zákonnou novelu. V tomto případě tedy k žádnému posunu okamžiku zdanění nedochází, což dle našeho názoru nebylo smyslem a účelem překládané zákonné novely. Podle neoficiálních vyjádření MFČR však novela cílí pouze na tzv. převoditelné opce, nikoli na opce zaměstnanecké, které se z principu váží na nepřevoditelné cenné papíry. Jinými slovy odložení okamžiku zdanění by se mělo týkat i uplatnění zaměstnanecké opce, přestože z jazykového výkladu předložené novely tento závěr nevyplývá. Kdyby tomu tak nebylo, příjmy z uplatnění zaměstnanecké opce by podléhaly zdanění v okamžiku uplatnění opce, tedy v okamžiku, kdy zaměstnanec nemá dostatek peněžních prostředků k úhradě zálohy na daň či veřejnoprávního pojistného. Novela by tak do oblasti zdaňování uplatněných zaměstnaneckých opcí (tzv. exercise okamžik) nepřinesla žádnou změnu, jelikož okamžik uplatnění opce je zdanitelným okamžik již dnes.
Problematickým aspektem se rovněž jeví zdaňování nepeněžních příjmů z akciových plánů realizovaných českým daňovým nerezidentem. Z předložené novely totiž jasně nevyplývá, zda benefit odloženého zdanění mají kromě českých daňových rezidentů právo využít i čeští daňový nerezidenti (např. zaměstnanec, který žije s rodinou v zahraničí, ale pracuje v ČR), což může do praxe přinést značné komplikace při kalkulaci daně ze závislé činnosti.
Schvalovací proces této novely a výklady finanční správy pro vás budeme pečlivě sledovat a informovat vás o případných změnách.
V případě dotazů se obraťte na Vladimíra Toráče na emailové adrese vladimir.torac@cz.gt.com.