Vláda České republiky se rozhodla využít možnosti, kterou jí nabízí Evropská směrnice rady o DPH, a implementovala do českého zákona o DPH nové režimy přenesení daňové povinnosti na dodání vybraného druhu zboží a služeb, kde konečnou podobu těchto nových režimů bude dotvářet nařízení vlády. Hlavním záměrem zákonodárce bylo zabránit daňovým únikům a omezit daňové podvody a tím zvýšit celkový příjem státního rozpočtu. Pro ekonomické subjekty to však bude znamenat, že budou muset sledovat více informačních zdrojů. Znalost zákona o DPH pro správnou aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti nemusí být dostačující. Nařízení vlády bude mít v této oblasti klíčové slovo.

Tímto článkem bychom rádi poukázali právě na tyto nejdůležitější změny, které vyplývají z dnes již platného znění nařízení vlády v souvislosti s rozšířením režimu přenesení daňové povinnosti v roce 2015.

Prezident České republiky 22. prosince 2014 podepsal novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která v souvislosti s bojem proti daňovým únikům, mimo jiné, rozšiřuje režim přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge mechanism). V rámci režimu přenesení daňové povinnosti při dodání vybraného druhu zboží nebo poskytnutí vybrané služby mezi dvěma plátci DPH v tuzemsku, daň z přidané hodnoty nepřiznává dodavatel, který plnění poskytl, ale tato povinnost přechází na příjemce tohoto plnění. Při použití režimu přenesení daňové povinnosti tak hradí státu daň z přidané hodnoty namísto dodavatele přímo odběratel.

Novela zákona o DPH nově upravuje tzv. trvalý režim přenesení daňové povinnosti a zavádí tzv. dočasný režim přenesení daňové povinnosti. Zatím co v případě trvalého režimu přenesení daňové povinnosti nedochází v roce 2015 k věcným změnám v souvislosti s aplikací režimu přenesení daňové povinnosti v porovnání s rokem předchozím, v případě dočasného režimu nás v tomto roce čekají změny zásadní.

Novela zákona o DPH v případě aplikace dočasného režimu vymezuje, že režimu přenesení daňové povinnosti od 1. ledna 2015 podléhá zboží nebo služby, které jsou:

1. uvedeny v příloze č. 6 zákona o DPH, a které zároveň
2. vláda stanovila ve svém nařízení.

Příloha č. 6 je uvedena v současném znění zákona o DPH. Nařízení vlády o stanovení dodání zboží nebo poskytnutí služeb pro použití režimu dočasného přenesení daňové povinnosti bylo vydáno 22. prosince 2014 a účinnosti nabývá 1. ledna 2015, 1. dubna 2015 a 1. září 2015.

Hlavním důvodem posunutí účinnosti nařízení vlády bylo, aby plátci DPH měli dostatečný časový prostor na zapracování těchto změn do svých softwarových systémů.

Účinnost nařízení vlády od 1. ledna 2015

Od 1. ledna 2015 nabývá účinnosti nařízení vlády v souvislosti s aplikací režimu přenesení daňové povinnosti při převodu povolenek na emise skleníkových plynů. Tato změna je však spíše legislativně-technického charakteru, kdy došlo pouze k přesunu použití režimu přenesení daňové povinnosti z trvalého režimu, který byl účinný do 31. prosince 2014, do dočasného režimu, který je účinný od 1. ledna 2015.

Účinnost nařízení vlády od 1. dubna 2015

Od 1. dubna 2015 nabývá účinnosti nařízení vlády v souvislosti s aplikací režimu přenesení daňové povinnosti na dodání obilovin, technických plodin, kovů včetně drahých kovů, mobilních telefonů, tabletů, herních konzolí, mikroprocesorů, integrovaných obvodů, přenosných zařízení pro automatické zpracování dat (např. počítačů, notebooků). Režim přenesení daňové povinnosti se u těchto komodit použije pouze za předpokladu, že celková částka základu daně na daňovém dokladu překročí částku 100 000 Kč.

Účinnost nařízení vlády od 1. září 2015

Od 1. září 2015 nabývá účinnosti nařízení vlády v souvislosti s aplikací režimu přenesení daňové povinnosti na dodání cukrové řepy a to pouze za předpokladu, že celková částka základu daně na daňovém dokladu překročí částku 100 000 Kč.

Aby těchto změn a časových nesouladů při zavádění nových druhů zboží a služeb, na které se bude vztahovat režim přenesení daňové povinnosti, nebylo málo, od 1. ledna 2016 se režim přenesené povinnosti použije i při dodání nemovitosti v případě, kdy se tak plátce rozhodne v souladu s ustanovením § 56 odst. 5 zákona o DPH (převod vlastnického práva k nemovité věci).

Pro úplnost dodáváme, že vláda do zákona o DPH s účinností od 1. ledna 2015 zahrnula i tzv. mechanismus rychlé reakce. Na základě tohoto mechanismu může vláda nařízením vedle zboží z přílohy č. 6 stanovit aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti i pro další komodity, pokud Evropská komise potvrdí, že proti použití tohoto režimu u konkrétní komodity nemá námitky. Pokud tak vláda stanoví a zároveň získá povolení od Evropské komise, může tento režim použít u dodání vybraného zboží případně služby maximálně po dobu 9 měsíců. Po uplynutí této doby bude muset být daná komodita z režimu přenesení daňové povinnosti opět vyňata.

Hlavním důvodem zavedení mechanismu rychlé reakce je skutečnost, že v případě náhlých a neočekávaných podvodů na dodání určitých komodit, může vláda, se svolením Evropské komise, během několika týdnů aplikovat nařízením na tuto komoditu režim přenesení daňové povinnosti. V případě, že by tak vláda chtěla učinit přímo změnou zákona o DPH, musela by si projít celým legislativním procesem schvalování zákona, který trvá řádově i půl roku. Zákonodárce si tak do zákona o DPH vložil ustanovení, na jehož základě může poměrně rychle reagovat na náhlé a neočekávané podvody v oblasti DPH při dodávkách určitého druhu komodit.

Generální finanční ředitelství připravuje k rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti informaci, která by měla vyjít v průběhu měsíce únor 2015.