Vánoční atmosféra klepe na dveře a s ní se neodmyslitelně blíží i nakupování dárků. Již nějakou dobu to není záležitost jen rodinná, ale patří i do obchodních vztahů. Podnikatelé přemýšlí o tom, jak obdarují své obchodní partnery či zaměstnance, aby jim vyjádřili poděkování za spolupráci v končícím kalendářním roce a následně příjemně zahájili nový rok.  Z našeho pohledu je důležité upozornit na to, že dary v rámci ekonomické činnosti s sebou mohou přinést určité daňové dopady, a to jak na dárce, tak i na příjemce daru. Vhodně zvolený dar může zajímavě optimalizovat daňovou povinnost u dárce nebo naopak nevhodně zvolení dar může nelichotivě vstoupit do základu daně u příjemce.

V tomto článku vám přiblížíme dopady na jednotlivé osoby ve vztahu k darům. S tím souvisí i rozebrání darování z pohledu z. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a z. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), jelikož aby to nebylo tak jednoduché, jsou v každém z těchto zákonů dary vymezeny odlišně. 

Dárky obecně

ZDP

Darem rozumíme dvoustranný vztah s jednostranným plněním, kdy obecně dary jsou dle ZDP považovány za daňově neuznatelný náklad. ZDP však ve snaze motivovat daňové subjekty k financování zejména neziskových organizací umožňuje uplatnit dary jako odčitatelné položky od základu daně. Jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby, jsou v zákoně shodně definovány veřejně prospěšné účely, totéž platí o vymezení subjektů, kterým lze dary, uznané pro daňové účely, poskytovat.

Výše odpočtu daru od základu daně je limitována. Dar poskytnutý fyzickou osobou představuje tzv. nezdanitelnou část základu daně dle § 15 ZDP. V tomto případě je možné snížit základ daně, pokud celková hodnota poskytnutých darů ve zdaňovacím období činí alespoň 1 000 Kč nebo přesáhla 2 % ze základu daně. Zákon dále stanovuje maximální hodnotu darů, o kterou lze snížit základ daně, na 10 % ze základu daně.

U právnických osob se o dary snižuje základ daně již redukovaný o daňovou ztrátu a náklady na projekty výzkumu a vývoje dle § 34 ZDP. I u právnických osob je určena minimální hodnota darů na 2 000 Kč, přičemž se jedná o minimální hodnotu pro každý jednotlivý dar, nikoliv pro jejich souhrn. Horní hranice je stanovena na 5 % základu daně sníženého o výše zmíněné odpočty. V případě poskytnutí daru středním a vyšším odborným školám na pořízení materiálu nebo zařízení nebo na opravy a modernizaci zařízení využívaných pro účely praktického vyučování, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím si právnická osoba může snížit základ daně o dalších maximálně 5 %.

ZDPH

Z hlediska ZDPH jsou dary považovány za plnění, kdy si podnikatel nemůže uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu. Pokud podnikatel při pořízení daného daru na vstupu nárok na odpočet DPH uplatnil, je povinen ke dni poskytnutí daru odvést DPH na výstupu. Ještě doplňme, že darování peněžních prostředků není vůbec předmětem DPH. 

Dary pro obchodní partnery

ZDP

Výše zmíněný obecný postup se neuplatní v případě poskytování drobných dárků malé hodnoty. ZDP tyto předměty vymezuje v § 25 odst. 1 písm. t) jako reklamní a propagační předmět, který musí splňovat následující náležitosti:

• je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele plnění, nebo
• názvem propagovaného zboží nebo služby,
• hodnota bez DPH nepřesahuje 500 Kč,
• není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně. 

V případě splnění těchto podmínek je poskytnutí reklamního a propagačního předmětu považováno za daňově uznatelné výdaje. Pokud je příjemcem daru fyzická osoba, vztahuje se na ni ustanovení § 4 odst. 1 písm. z) ZDP, které uvádí, že od daně jsou osvobozeny příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč. Pokud by ale společnost například darovala svým subdodavatelům vánoční dárky po 2 000 Kč, všichni příjemci tohoto daru by měli povinnost zahrnout hodnotu daru do svého základu daně, neboť se jedná o dar přijatý v souvislosti s podnikáním. Daňové aspekty tedy jasně nejsou jen záležitostí jejich poskytovatelů. Obecně totiž platí, že dary přijaté fyzickou osobou v souvislosti s podnikatelskou činností, je povinen příjemce daru zdanit. Výjimkou jsou jen výše uvedené drobné reklamní a propagační předměty, na které se tato povinnost nevztahuje. 

Ještě upozorňujeme, že dle stanoviska Ministerstva financí, se musí jednat o věc, která má určitou užitnou nebo estetickou hodnotu, a to sama o sobě (typicky se jedná o tužky, kalendáře, drobné dekorativní předměty apod.). Nemůže se tedy jednat o poukázku na odběr zboží, která žádnou takovouto hodnotu sama o sobě nemá, ve smyslu § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.

ZDPH

ZDPH místo pojmu reklamní a propagační předměty používá pojem dárek v rámci ekonomické činnosti definovaný v § 13 odst. 8 písm. c) ZDPH, který uvádí, že za dodání zboží nebo převod nemovitosti se nepovažuje poskytnutí dárku v rámci ekonomické činnosti, pokud jeho pořizovací cena bez daně nepřesahuje 500 Kč, nebo poskytnutí obchodního vzorku bez úplaty v rámci ekonomické činnosti. Poskytnutí takto vymezeného dárku není předmětem DPH, a tudíž nepodléhá dani na výstupu. Zároveň zákon podle § 72 odst. 4 umožňuje uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu. Jelikož podmínky pro uznání dárku za „drobný dar“ se v ZDP a ZDPH liší, uvádíme porovnávací tabulku.

Porovnání podmínek drobných dárků v ZDZP a ZDPH

Dárky zaměstnancům

Aspekty poskytování vánočních dárků zaměstnancům jsou podobné jako u poskytování dárků obchodním partnerům. Ovšem v případě poskytování drobných reklamních předmětů zde může být problematičtější prokázat, že náklady na tyto dárky byly vynaloženy za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů (podmínka uznatelnosti nákladů z hlediska daně z příjmů), nebo že souvisí s ekonomickou činností podnikatele (podmínka pro nárok na odpočet DPH). 

Obecně dárky přijaté v souvislosti se zaměstnáním od zaměstnavatele jsou zaměstnanci povinni zdanit. Hodnota tohoto daru navíc vstupuje i do vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění. Vzhledem k těmto nepříznivým daňovým aspektům je vhodné zvážit poskytnutí vánočních dárků v jiné podobě, například ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní, sportovní a další akce (definované v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP), které jsou do úhrnné výše 20 000 Kč na jednoho zaměstnance za kalendářní rok od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Ovšem pro zaměstnavatele zůstávají dary i v této formě daňově neuznatelné dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.

Ještě doplňme výrok Ministerstva financí, že „za nepeněžité plnění poskytnuté zaměstnavatelem vůči svému zaměstnanci se považuje nejen přímá úhrada plnění zaměstnavatelem, ale i poskytnutí účelově vymezené poukázky s vyznačenou hodnotou, a to v rámci relativně širokého výkladu obsahu nepeněžitého plnění, které je předmětem osvobození u zaměstnance dle ZDP.“

Problematika jak poskytování, tak přijímání darů je v České republice poměrně složitou a obsáhlou záležitostí, která je navíc řešena v různých ustanoveních nejednoho zákona. Proto v případě jakýchkoliv dotazů a nejasností nás neváhejte kontaktovat, rádi Vám s danou záležitostí poradíme.