V následujících řádcích bychom chtěli věnovat pár slov mediálně diskutovaným změnám chystaným Ministerstvem financí za účelem snížení deficitu napjatého státního rozpočtu. Po loňské legislativní smršti, kdy byl před Vánoci narychlo schválen zákon č. 458/2011 Sb. novelizující celou řadu daňových zákonů v souvislosti se zřízením jednoho inkasního místa (dále jen „JIM novela“), se vrací Ministerstvo financí opět na scénu s dubnovým návrhem opatření, která mají za cíl posílit příjmovou stránku státního rozpočtu. O hlavních změnách vyplývajících z  JIM novely jsme vás již informovali v jednom z našich loňských vydání FM.   Asi nikoho nepřekvapí, že ministerstvo za tímto účelem hodlá sáhnout ještě hlouběji do kapes daňových poplatníků, a to prostřednictvím zákona o změně daňových a pojistných zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů (dále jen „rozpočtová novela“). Zatímco JIM novela má nabýt účinnosti až 1. 1. 2015, první opatření rozpočtové novely mají být účinná již od 1. 1. 2013, přičemž některá z nich jsou plánována pouze na přechodnou dobu do 31. 12. 2015. Hlavní změny jsme níže rozdělili do několika oblastí.

Daně z příjmů

Rozpočtová novela se věnuje zejména změnám ve zdanění fyzických osob, kde se chystá více zdanit vysokopříjmové osoby, a to jak zaměstnance, tak i podnikatele. Změny se dále chystají i ve zdanění výdělečně aktivních důchodců. Změny v této oblasti lze shrnout následovně:

1. Omezení výdajových paušálů podnikajících fyzických osob. Toto omezení se dotkne pouze:
   • osob podnikajících na základě jiných zákonů než zákona živnostenského, tj. takzvaných svobodných povolání (např. lékaři, advokáti, daňoví poradci), které uplatňují výdaje ve výši 40 % ze svých příjmů a
   • dále osob, které pronajímají svůj majetek (ať už zařazený v obchodním majetku či ne) a které uplatňují výdaje ve výši 30% ze svých příjmů. Novela neplánuje prosté snížení % příjmů, které je možné uplatnit jako výdaj, ale omezení výdajů absolutní částkou na 800 000 Kč u 40% výdajového paušálu a na 600 000 Kč u 30% výdajového paušálu. Toto omezení se tedy negativně dotkne podnikatelů, kteří mají roční příjmy z podnikání vyšší než 2 000 000 Kč.
2. Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob. Toto opatření se dotkne poplatníků (zaměstnanců či podnikatelů, popř. kombinace obojího), jejichž roční příjmy přesáhnou maximální vyměřovací základ stanovený pro sociální zabezpečení – tzv. strop, který pro rok 2012 činí 1 206 576 Kč. Daň by měla být navíc odvedena ve výši 7 % z tzv. nadlimitního příjmu, tj. z částky, o kterou součet roční hrubé mzdy a  dílčího základu daně z podnikatelské činnosti (tedy dosažený příjem po odečtení výdajů) převýší výše uvedený strop pro účely (ne)odvodu sociálního zabezpečení. Solidární zvýšení daně je navrhováno rovněž u odvodu záloh. Tedy pro případ, kdy měsíční příjmy zahrnované do základu pro výpočet zálohy zaměstnance převýší čtyřnásobek průměrné měsíční mzdy.
3. Zrušení základní slevy na dani na poplatníka pro ekonomicky aktivní důchodce. Starobní důchodci (ale i lidé pobírající invalidní důchod pro invaliditu ve 3. stupni, tzv. plný invalidní důchod) se zdanitelnými příjmy (ze zaměstnání, popř. podnikání) by dle návrhu neměli nárok na uplatnění slevy na dani v roční výši 24 840 Kč. Ministerstvo toto opatření obhajuje tím, že tito lidé mají životní minimum zajištěné pobíráním nezdaněného důchodu. I zde však může docházet k extrémním případům, kdy např. důchodce s poměrně nízkým důchodem přivydělávající si např. pronájem části svého domku, bude muset celý svůj příjem z pronájmu zdanit, i když osvobozené životní minimum de facto zajištěné nemá. 
4. Zrušení stropů pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Tato změna se sice netýká přímo zákona o daních z příjmů, ale velmi úzce s těmito odvody souvisí, a proto ji uvádíme v této části. Tato změna se dotkne pouze vysokopříjmových skupin osob (zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných), kteří dosahují příjmů převyšujících ročně strop pro odvod zdravotního pojištění (pro rok 2012 strop činí 1 809 864 Kč).
5. Zvýšení srážkové daně z příjmů u českých daňových nerezidentů. Sazba daně by se měla zvednout ze současných 15 % na 35 %. Tato sazba by měla být uplatňována pouze na příjmy vyplácené rezidentům ze států, se kterými Česká republika nemá uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění anebo v případech, kdy uzavřená smlouva nestanoví sazbu daně nižší. Ministerstvo si od této změny slibuje efektivnější zdanění příjmů plynoucích do některých tzv. daňových rájů.
6. Omezení slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na dítě. Osoby, které mají příjmy z podnikání nebo pronájmu (tedy dle § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů) a uplatňují výdaje % z dosažených příjmů, by si při schválení rozpočtové novely již nemohly od vypočtené daňové povinnosti odečíst slevu na manželku, která nemá vlastní zdanitelné příjmy ani uplatnit daňové zvýhodnění na dítě žijící s nimi ve společné domácnosti, pokud by součet dílčích základů daně dle § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů přesáhl 50 % jejich celkového základu daně.

Příklady dopadů na zdanění různých příjmových skupin fyzických osob

K výše uvedeným plánovaným změnám ve zdanění příjmů u vysokopříjmových skupin osob jsme propočítali, jaký by byl výsledný dopad navržených změn na jejich čistý roční příjem. Dále, kolik % z jejich celkového ročního hrubého příjmu (popř. mzdových nákladů u zaměstnanců) činí odvody do státní kasy v současné době, kolik v roce 2013 v případě schválení rozpočtové novely, kolik v roce 2015 za souběžné účinnosti rozpočtové novely a JIM novely a kolik v roce 2016 za předpokladu, že by pozbyla účinnosti dočasná opatření z rozpočtové novely a byla zachována účinná JIM novela v současném znění. Propočet jsme provedli na příkladu zaměstnance, samostatně podnikajícího advokáta a samostatně podnikajícího ekonomického poradce pro různou výši příjmů.

Zaměstnanec

1. roční hrubá mzda 600 000 Kč (měsíčně 50 000 Kč)

Zaměstnance v této příjmové skupině se novely téměř nedotknou. V současné době celkové odvody do státní kasy činí 45,5 % z celkových mzdových nákladů (hrubá mzda + povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem). Procento odvodů pro rok 2013 po schválení rozpočtové novely zůstává beze změny a po nabytí JIM novely se dokonce o 0,5 % sníží. V roce 2015 by byl pokles čisté roční mzdy zaměstnance v absolutní částce 2 400 Kč. Ačkoli to na první pohled nevypadá, u této příjmové skupiny (a rovněž nižších příjmových skupin) je příjem do státního rozpočtu zajištěn sjednocením sazeb sociálního a zdravotního pojištění u zaměstnance na 6,5% (dle JIM novely od 1. 1. 2015), které v globálním měřítku bude znamenat nezanedbatelnou částku. V roce 2015 i po zvýšení slevy odčitatelné od daňové povinnosti o 3 000 Kč na celkových 27 840 Kč

2. roční hrubá mzda 1 800 000 Kč (měsíčně 150 000 Kč)

V současné době celkové odvody do státního rozpočtu činí 41,5 % z celkových mzdových nákladů. Od roku 2013 by došlo ke zvýšení uvedeného % ročních odvodů o cca 2 procentní body, absolutní snížení čisté roční mzdy zaměstnance by oproti roku 2012 činilo 41 540 Kč. V roce 2015 kdy by kromě rozpočtové novely vstoupila v účinnost i JIM novela, by bylo odvodové zatížení zaměstnance v této příjmové skupině nejvyšší a zvýšilo by se o téměř 4 % na celkových mzdových nákladech. Na čisté roční mzdě zaměstnance by se toto oproti současnému stavu (2012) promítlo jako snížení o 101 833 Kč. Tento negativní dopad je stejně jako v roce 2013 způsoben 7% solidární přirážkou, dále nemožností uplatnit základní slevu na dani na poplatníka z důvodu vysokého základu daně (JIM novela) a zvýšením sazby zdravotního pojištění hrazeného zaměstnancem (JIM novela). Od roku 2016 by došlo opět k mírnému poklesu odvodů a to na 43 % z celkových mzdových nákladů, snížení čisté roční mzdy zaměstnance by oproti roku 2012 činilo již 60 293 Kč.

3. roční hrubá mzda 2 400 000 Kč (měsíčně 200 000 Kč)

Aktuálně celkové odvody tohoto zaměstnance do státního rozpočtu činí 36 % z celkových mzdových nákladů. Procento odvodů je nižší než u předchozích příjmových skupin z důvodu „zastropování“ odvodů na sociální i zdravotní pojištění. Od roku 2013 by došlo vlivem zrušení „zastropování“ odvodů na zdravotní pojištění a zavedení solidární přirážky ke zvýšení ročních odvodů na 41 % z celkových mzdových nákladů, absolutní snížení čisté roční mzdy zaměstnance by oproti současnému stavu činilo 118 062 Kč. V roce 2015 je situace, obdobně jako v předchozím případě, co se odvodového zatížení týče nejhorší. Oproti roku 2012 by se odvody, zejména díky nemožnosti uplatnit základní slevu na dani na poplatníka z důvodu vysokého základu daně (JIM novela) a zvýšením sazby zdravotního pojištění hrazeného zaměstnancem (JIM novela), zvýšily o cca 7 %. Na čisté roční mzdě zaměstnance by se toto oproti současnému stavu (2012) promítlo jako snížení o 206 256 Kč. Od roku 2016 by došlo vlivem zrušení solidární přirážky a zrušení „zastropování“ odvodů na zdravotní pojištění opět k poklesu odvodů a to na 38 % z celkových mzdových nákladů, snížení čisté roční mzdy zaměstnance by oproti roku 2012 činilo 84 358 Kč.

Advokát uplatňující výdaje ve výši 40 % z dosažených příjmů

4. roční hrubý příjem 1 200 000 Kč (měsíčně 100 000 Kč)

Celkové odvody do státní kasy se na celkovém hrubém ročním příjmu v současnosti podílejí cca 20 %. Plánovaná rozpočtová novela by se zdanění advokáta v této příjmové skupině od roku 2013 nijak nedotkla. Změna ve výši odvodů by nastala až od roku 2015 po nabytí účinnosti JIM novely. Celkové odvody by se snížily o cca 3 %, absolutně by se čistý roční příjem advokáta zvýšil o 31 320 Kč.

5. roční hrubý příjem 2 400 000 Kč (měsíčně 200 000 Kč)

Advokát v této příjmové skupině v současné době státu odvádí cca 21 % ze svých hrubých ročních příjmů. V roce 2013 by vlivem omezení výdajového paušálu a zavedením solidární přirážky došlo k navýšení odvodů o 3 %, v absolutních číslech by pak pokles čistého ročního příjmu oproti roku 2012 činil 85 700 Kč.  Od roku 2015 by došlo vlivem změn vyměřovacího základu a sazeb pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ke snížení celkových odvodů oproti roku 2013, a to na 21,5 % z ročního hrubého příjmu, absolutně by tak ve srovnání s rokem 2012 došlo ke snížení čistého příjmu pouze o 15 368 Kč. Od roku 2016 by vlivem zrušení solidární přirážky, „zastropování“ odvodů na zdravotní pojištění a zrušení omezení výdajového paušálu došlo k dalšímu snížení celkového odvodového zatížení, a to na 18,5 %. Oproti současnosti by se tak advokátovi čistý roční příjem zvýšil o 52 972 Kč.

6. roční hrubý příjem 4 800 000 Kč (měsíčně 400 000 Kč)

Odvody advokáta v této příjmové skupině činí cca 20 % z jeho hrubých ročních příjmů. Od roku 2013 by zejména vlivem zavedení omezení výdajového paušálu na 800 000 Kč ročně a solidární přirážky došlo ke zvýšení těchto odvodů na 29 % a čisté roční příjmy advokáta by se tak snížily o 439 140 Kč. Od roku 2015 by díky změnám ve vyměřovacím základu a sazbách pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění došlo ke snížení celkových odvodů oproti roku 2013 na 27 %. Snížení čistých ročních příjmů oproti současnému stavu by tak činilo již 340 087 Kč. Od roku 2016 by dále vlivem zrušení omezení výdajového paušálu a solidární přirážky došlo k dalšímu snížení odvodů na 15,5 % a čistý roční příjem advokáta by oproti současnému stavu dokonce vzrostl o 210 612 Kč.

Ekonomický poradce uplatňující výdaje ve výši 60 % z dosažených příjmů

7. roční hrubý příjem 2 400 000 Kč (měsíčně 200 000 Kč)

Odvody poradce v této příjmové skupině v současné době činí 13,5 % z jeho hrubých ročních příjmů. Změny navrhované v rozpočtové novele od 1. 1. 2013 by se tohoto poradce vůbec nedotkly. Od roku 2015 by došlo vlivem změn vyměřovacího základu a sazeb pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění dokonce ke snížení celkových odvodů cca o 1 %, absolutně by tak ve srovnání s rokem 2012 došlo ke zvýšení čistého příjmu poradce 25 732 Kč. Rok 2016 by logicky zůstal oproti roku 2015 beze změn.

8. roční hrubý příjem 4 800 000 Kč (měsíčně 400 000 Kč)

Odvody poradce v této příjmové skupině aktuálně činí 14 % z jeho hrubých ročních příjmů. V roce 2013 by vlivem zavedení solidární přirážky došlo ke zvýšení odvodů tohoto poradce o 1 %, absolutně by se jeho čistý příjem snížil o 49 940 Kč. Od roku 2015 by došlo vlivem změn vyměřovacího základu a sazeb pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění ke snížení celkových odvodů na 13 % z jeho hrubých ročních příjmů, absolutně by tak ve srovnání s rokem 2012 došlo ke zvýšení čistého příjmu poradce o 55 113 Kč. Od roku 2016 by pak vlivem zrušení „zastropování“ odvodů na zdravotní pojištění a solidární přirážky došlo ke  snížení odvodů o další procento.  Absolutně by se tak ve srovnání s rokem 2012 čistý příjem poradce o 112 211 Kč zvýšil.

Ze srovnání % odvodů pro skupinu podnikatelů uplatňujících 40% výdajový paušál a skupinu podnikatelů uplatňujících 60% výdajový paušál, vyplývá až diskriminační charakter zaváděné změny omezení výdajových paušálů u jedné skupiny podnikatelů oproti skupinám ostatním se srovnatelnou povahou podnikatelské činnosti a srovnatelnými skutečnými výdaji.  Vyvstává zde tudíž jasná otázka, proč by měl např. daňový poradce či advokát odvádět státu ročně o 10 – 15 % více než účetní nebo ekonomický poradce, když charakter jejich činnosti je v podstatě srovnatelný.

Ostatní daně

Změny u ostatních daní je možné shrnout následovně:

7. Zvýšení sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Pro roky 2013 až 2015 je plánováno zvýšení obou sazeb DPH o 1 %, tj. u základní sazby z 20% na 21 % a u snížené sazby ze 14% na 15 %. Zároveň se plánuje přesun dětských plen a některých zdravotnických prostředků ze snížené, do základní sazby DPH. Od 1. 1. 2016 by dle JIM novely mělo dojít ke sjednocení obou sazeb DPH na 17,5 %.
8. Zrušení tzv. zelené nafty. Dle ministerstva se v případě této úlevy jedná o zvýhodnění jedné skupiny podnikatelů (zemědělců) oproti ostatním skupinám podnikatelů.  Dalším důvodem pro zrušení je prý fakt, že není možné provádět efektivní kontrolu oprávněnosti vrácení části spotřební daně z minerálních olejů použitých v zemědělské prvovýrobě a dochází tak k častému zneužívání této daňové výjimky.
9. Zvýšení spotřební daně u řezaného tabáku. Pro rok 2013 je plánováno zvýšení sazeb tabáku ke kouření na 75 % minimálního zdanění cigaret a od roku 2014 by mělo dojít k dalšímu navýšení na 80 % minimálního zdanění cigaret.
10. Zvýšení daně z převodu nemovitostí. U daně z převodu nemovitostí je navrhováno zvýšení sazby daně ze stávajících 3 % na 4 %.

Závěrem bychom chtěli uvést, že by změny uvedené pod body číslo 2, 3, 4 a 7 měly dle návrhu platit pouze po přechodnou dobu od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2015.

Vzhledem k tomu, že kontroverzní návrh zákona 23. 5. 2012 schválila vláda a zatím nedorazil do Poslanecké sněmovny, je více než pravděpodobné, že během legislativního procesu dozná celé řady změn. Tyto změny pro vás budeme neustále sledovat a informovat vás o aktuálním vývoji. V případě vašeho zájmu o problematiku daňové reformy nás prosím kontaktujte, rádi s vámi vaše dotazy prodiskutujeme.