V současné době jsou aktuálním tématem povodně, které spustily vlnu solidarity s postiženými oblastmi a lidmi. Tato problematika se samozřejmě dotýká i daňové oblasti.

Nejčastějším způsobem pomoci postiženým povodněmi je poskytnutí darů, a to jak v nepeněžní, tak peněžní formě. Je dobré se dopředu zamyslet nad tím, jakou formu pomoci zvolit, neboť každá forma může mít rozdílný daňový dopad. V našem článku se budeme zabývat několika nejčastějšími typy popovodňové výpomoci.  

Nepeněžní dary

Poskytnutí tzv. povodňových darů formou nepeněžního plnění upravuje ustanovení § 24 odst. 2 písm. zp) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Podle tohoto ustanovení jsou náklady vynaložené v rámci pomoci v souvislosti s odstraňováním následků živelných pohrom a ke kterým došlo na území ČR, jiného členského státu, Norska či Islandu, daňově uznatelné. Je důležité si uvědomit skutečnost, že se musí jednat o nepeněžní formu pomoci. Oproti klasickému daru zde není stanoven žádný maximální limit, do kterého lze dar poskytnout.  Dále je nutné upozornit na to, že tyto výdaje nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou položku odečtu hodnoty darů (§ 15 odst. 1 ZDP – fyzické osoby a § 20 odst. 8 ZDP – právnické osoby). Poplatník si tedy může vybrat, podle kterého ustanovení zákona vypomůže v nepeněžní formě.

Také je nutné si uvědomit, co se považuje za živelní pohromu, tj. např. povodeň, záplava, krupobití  (bližší definice viz ustanovení § 24 odst. 10 ZDP).

Peněžité dary

Další formou daru může být finanční plnění. K „povodňové pomoci“ jsou zveřejňovány speciálně zřízené bankovní účty, ze kterých je dále financováno odstraňování následků živelní pohromy. Přestože zatím Finanční správa nevydala žádnou informaci k podmínkám, jaké doklady musí být k dispozici k poskytnutým darům týkajících se povodní, lze nicméně předpokládat, že by mohly být obdobné jako v minulosti. To znamená, že k finančním darům poskytnutým na povodně bude pro uplatnění snížení od základu daně dostačující např. výpis z bankovního účtu, na kterém bude číslo povodňového účtu uvedeno. To znamená, že by nebylo nutné v těchto případech uzavírat smlouvu o poskytnutí daru. Speciální číslo bankovního účtu by mělo být zaevidováno v centrální evidenci veřejných sbírek.

U darů poskytnutých formou finančních plnění je nutné také neopomenout hodnotovou podmínku – u fyzických osob 2% ze základu daně nebo alespoň 1 000 Kč (nejvyšší částka odečtu 10% ze základu daně), u právnických osob částka alespoň 2 000 Kč (nejvýše 5% ze základu daně).

Půjčka zaměstnancům

Další formou pomoci může být půjčka poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci. Může se jednat o půjčku bezúročnou nebo s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku.

Poskytnutí návratné půjčky je osvobozeno od daně, je-li zaměstnanec postižen živelní pohromou, a to do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace nebo do výše 1 000 000 Kč na bytové účely. V případě nenávratně poskytnutých prostředků zaměstnance je od daně osvobozena částka až do výše 500 000 Kč na překlenutí mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy na územích, kde byl vyhlášen nouzový stav.

Závěr

Jak jsme již v článku zmínili, Ministerstvo financí již v letech 2002, 2009 a 2010 zaujalo vstřícný postoj k poplatníkům postiženým povodněmi dalšími daňovými úlevami.

Jednalo se například o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání, posečkání s placením daně, osvobození od správních poplatků, prominutí sankcí apod.

Doufejme, že stejný postoj zaujme Finanční správa i pro letošní rok a to i přes rozpočtové škrty, které jsou v současné době uplatňovány. Situaci pro vás budeme dále sledovat.

V případě jakýchkoliv dotazů jsme Vám k dispozici.

Jan Tahal
Tým Tomáše Plešingr