20. ledna 2015 pořádala společnost Fučík & partneři s. r. o. druhý z řady pravidelných seminářů s cílem posílit znalosti v oblasti účetnictví, daní a ekonomie. Odložená daň je účetní položkou, která je v účetních předpisech z důvodu zachování věrného a poctivého zobrazení skutečnosti v účetnictví. To, že odložená daň má něco společného s daněmi, vyplývá z jejího názvu. Nejedná se však o jakousi odloženou daňovou povinnost, ale jedná se o položku, která v účetnictví vyrovnává časový nesoulad mezi daní placenou v aktuálním účetním období a daní, která by měla být placena z účetního zisku dosaženého v daném účetním období, pokud by neexistovaly rozdíly mezi účetním ziskem a základem daně. Položka odloženého daňového dluhu, resp. odložené daňové pohledávky vyrovnává rozdíly mezi zachycením účetních a daňových nákladů a výnosů v čase. Některé náklady (např. odpisy) nebo výnosy jsou účetním nákladem (výnosem) v jiném období, než ve kterém jsou nákladem (výnosem) daňovým. Představte si např. zásoby zboží na skladě, ke kterým z důvodu ztráty hodnoty byla vytvořena nedaňová opravná položka ve výši 50 %. Z této padesátiprocentní opravné položky je nutné v době její tvorby vypočítat odloženou daň, neboť do daňových nákladů se tato opravná položka promítne až v okamžiku likvidace nebo prodeje zásob. V roce tvorby opravné položky tak společnost zaplatila daň vyšší, než by bývala zaplatila, pokud by základem daně byl účetní výsledek, a vytvořila si tak jakousi odloženou daňovou pohledávku. Toto je ale jen jeden poměrně jednoduchý příklad odložené daně.

Odložená daň je kontroverzní položkou. Někteří účetní ji mají rádi, jiní naopak o ní tvrdí, že je zbytečná a zbytečně komplikuje účetnictví. Je to proto, že odložená daň není úplně jednoduchá a pro ty, kteří ji chtějí mít správně zaúčtovanou, byl určený náš seminář.

Co jsme se na semináři dozvěděli? Kdo účtuje o odložené dani, jak se odložená daň účtuje v prvním období jejího vykazování, kde a jak (na jakých účtech) se odložená daň účtuje, jak se odložená daň počítá, z jakých položek, jakou daňovou sazbou apod. Typickým příkladem tzv. přechodných rozdílů, ze kterých se odložená daň počítá, jsou:

• neuhrazené smluvní pokuty,
• odlišná účetní a daňová zůstatková cena majetku,
• Odlišná účetní a daňová hodnota opravných položek k pohledávkám, respektive účetní a daňová hodnota pohledávek (posuzují se jen účetní opravné položky, které se v budoucnu mohou „přeměnit“ v daňové opravné položky),
• Neuplatněné daňové ztráty,
• Změna hodnoty derivátů zajišťující budoucí peněžní toky (tato položka se účtuje rozvahově),
• Obchodní podíly přeceňované ekvivalencí (tato položka se také účtuje rozvahově),
• Přeceňování aktiv na reálnou hodnotu (např. cenných papírů),
• Jiné rozdíly z přeceňování majetku,
• přecenění majetku při přeměnách nebo vkladech,
• Opravné položky k zásobám, k majetku, k cenným papírům,
• Rezervy na budoucí daňové náklady (např. rezervy na placenou dovolenou, garanční opravy)
• Neuhrazené sociální a zdravotní pojištění,
• Přidaňované závazky,
• Neuhrazené úroky z půjček poskytnutých fyzickou osobou
• Nezaplacené daně (daň z nemovitých věcí, daň z převodu nemovitých věcí).

Takže pro ty, kteří na semináři nebyli: Pozorně si prohlédněte rozvahu Vaší společnosti a zkontrolujte, zda máte ze všech přechodných rozdílů v daňovém a účetním ocenění aktiv nebo pasiv zaúčtovanou odloženou daň. A pokud si nevíte rady, jsme tu pro Vás.