Prezident podepsal dne 20. 2. 2012 nový občanský zákoník. Novou právní úpravou zákonodárci reagovali na potřebu změny v soukromém právu, protože původní občanský zákoník byl přijat již v roce 1964. Občanský zákoník byl od roku 1964 mnohokrát novelizován a to způsobilo velkou roztříštěnost úpravy občanskoprávních vztahů do několika dalších právních předpisů. Občané tak byli nuceni při řešení svých záležitostí sledovat nejen občanský zákoník, ale také např. zákon o rodině, obchodní zákoník a další právní předpisy.

Nový občanský zákoník byl komisí ministerstva spravedlnosti připravován jedenáct let.    Jeho podstatou je nová a modernější úprava soukromoprávních vztahů. Hlavními přínosy jsou:

• větší důraz na úpravu osobnostních práv,
• podpora principu svobodné vůle,
• jednotná úprava závazkového práva.

Nový občanský zákoník je tématicky rozdělen do 5 částí:

1. Obecná část

Tato část vymezuje zejména jednotlivé pojmy, se kterými text občanského zákoníku pracuje ve svých dalších ustanoveních. Dále se v obecné části věnuje postavení člověka jako jednotlivce. Jsou zde definovány oblasti, jako jsou právo soukromé a veřejné, fyzické a právnické osoby, neplatnost právních jednání a podnikání.

2. Rodinné právo

Tato část v sobě zahrnuje současný zákon o rodině. Řeší problematiku institutu manželství, dále vztahy mezi příbuznými, zejména však vztahy mezi rodiči a dětmi, dále práva a povinnosti manželů, rodičů i dětí.

3. Absolutní majetková práva

Část třetí občanského zákoníku obsahuje definici vlastnictví, dále práva k věcem a problematiku dědění.

4. Relativní majetková práva

Jedná se o nejobsáhlejší část nového občanského zákoníku. Zahrnuje v sobě různé druhy smluv nebo třeba závazky z deliktního jednání včetně odpovědnosti za škodu. Řeší vznik závazků a jejich obsah, zajištění a zánik.

5. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná

Tato poslední část se zabývá především legislativně technickou problematikou (mimo jiné i pravidly přechodu ze současné právní úpravy na nový právní pořádek).

Ustanovení, která se věnují jednotlivým typům smluv, tvoří v občanském zákoníku nejobsáhlejší část (z hlediska počtu paragrafů – cca 800). Jednotlivé typy smluv jsou rozděleny do 16 dílů, obsahují např. typy smluv, jako jsou pracovní poměr, převedení věci k užití jinému, dílo, závazky z právního jednání jedné osoby apod.

Dalšími změnami soukromého práva, které přináší  občanský zákoník jsou například tyto:

• komplexnost (úpravy, které jsou v několika právních předpisech),
• odklon od absolutní k relativní neplatnosti právního jednání,
• úprava dědictví je pojata s důrazem na ochranu vůle zůstavitele s posílením jeho vůle při rozhodování o majetku,
• jsou zde zakomponovány smlouvy, které jsou v současné době mimo občanský i obchodní zákoník,
• nové pojetí věci,
• nová definice zvířete: nově není zvíře věc, i když se na něj ustanovení o věcech (pokud to neodporuje povaze zvířete jako živého tvora), použijí přiměřeně,
• nově je stavba součástí pozemku,
• opouští se od možnosti úplného zbavení způsobilosti k právním úkonům

Závěrem lze říci, že ačkoliv je nový občanský zákoník značně rozsáhlý (obsahuje 3 046 ustanovení), na druhou stranu však přebírá celou řadu pravidel z jiných zákonů. Další snahou bylo upravit nebo zpřesnit některá pravidla, která současné soukromé právo neřeší nebo je řeší velmi stroze, ale pro praxi jsou tato pravidla potřebná.

V případě jakýchkoliv dotazů k této problematice jsme vám k dispozici.

Jan Tahal