Na sklonku roku 2010 došlo k novelizaci zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále také „zákon o účetnictví“) a vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele (dále také „vyhláška“). Novely nabyly účinnosti dnem 1. ledna 2011 a v následujícím článku Vás seznámíme s jejich hlavními změnami.

Zákon o účetnictví

Použití mezinárodních účetních standardů přijatých Evropskou unií (dále „IFRS“)

Novela zákona o účetnictví výrazně rozšiřuje možnost sestavovat účetní závěrku dle IFRS. Zatímco do konce roku 2010 měly tuto možnost pouze účetní jednotky, jejichž cenné papíry byly registrované na regulovaném trhu cenných papírů v některém z členských států Evropské unie, od roku 2011 mají tuto možnost také účetní jednotky, které předpokládají, že budou povinny podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky sestavované dle IFRS nebo budou samy konsolidovanou účetní závěrku dle IFRS sestavovat. Rozhodnutí o použití IFRS podléhá schválení nejvyšším orgánem dané účetní jednotky. Pro účetní jednotky s registrovanými cennými papíry na regulovaných trzích došlo navíc k rozšíření konkrétních možností použití IFRS (např. lze použít IFRS od počátku účetního období, i když k obchodování cenných papírů došlo až v průběhu tohoto období, apod.).

Při volbě, zda použít IFRS je nezbytné pamatovat, že pro účely zjištění základu daně z příjmů právnických osob, se vychází z výsledku hospodaření, a to vždy bez vlivu IFRS.

Konsolidovaná účetní závěrka

Nově je zákonem o účetnictví daná možnost, kdy není nezbytné sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Jedná se o případy, kdy k podání věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace konsolidačního celku postačí individuální účetní závěrka konsolidující účetní jednotky, tj. když ovládané konsolidované účetní jednotky jsou nevýznamné jednotlivě i v úhrnu. V oblasti konsolidací došlo také k zpřesňujícím zásahům v oblasti používané terminologie (např.: zpřesnění definic následujících pojmů konsolidující účetní jednotka, konsolidovaná účetní jednotka apod.).

Ostatní změny

Mimo dalších terminologických změn přináší novela následující obsahové změny:

• Zahraniční fyzické osoby – v úvodu zákona došlo k doplnění zpřesňující informace, že povinnost vedení účetnictví dopadá také na zahraniční fyzické osoby.

• Vybrané účetní jednotky (tj. organizační složky státu, územní samosprávné celky, zdravotní pojišťovny apod.) – povinnost sestavovat přehled o peněžních tocích a o změnách ve vlastním kapitálu se zúžila na ty vybrané účetní jednotky, které splní určitá kritéria (aktiva > 40 mil. Kč a roční úhrn obratu > 80 mil. Kč), dále zákon ukládá povinnosti týkající se účetních knih a upravuje pravidla pro sestavování mezitímních účetních závěrek těchto vybraných účetních jednotek.

• Správní delikty – v zákoně došlo k nahrazení § 37 a § 37 a týkajících se sankcí a pokut. Podstata správních deliktů se v zásadě od původní úpravy neliší, došlo však k nové strukturalizaci těchto paragrafů. Novinkou jsou § 37 aa a § 37 ab, které stanovují, z jaké hodnoty jsou sankce kalkulovány a také upravují případy, kdy hodnota aktiv není správně stanovená, a proto je možné pro účely vyměření sankce použít hodnotu aktiv zjištěnou v řízení o uložení pokuty.

Vyhláška pro podnikatele

Odepisování goodwillu a oceňovacího rozdílu

Zatímco v původním znění vyhlášky bylo stanoveno odpisování goodwillu na dobu 60 měsíců rovnoměrně a u oceňovacího rozdílu 180 měsíců rovnoměrně, nové znění umožňuje dobu odpisování upravit. V případě goodwillu může být doba odpisování na základě rozhodnutí účetní jednotky stanovena na dobu delší než 60 měsíců. U oceňovacího rozdílu lze rozhodnout naopak o zkrácení doby odpisování, ale pouze v případě, že majetek, k němuž je tento oceňovací rozdíl tvořen, má dobu životnosti kratší než 15 let.

Informace uváděné v příloze k účetní závěrce

Povinnou informací přílohy k účetní závěrce bylo rozvržení tržeb z prodeje zboží výrobků a služeb dle druhů činnosti a zeměpisného umístění trhů. Nově je tato informace povinná pouze tehdy, když účetní jednotka překročí alespoň 2 z těchto 3 kritérií: aktiva > 350 mil. Kč, roční úhrn čistého obratu > 700 mil. Kč, průměrný přepočtený stav zaměstnanců > 250.

Další významnou novinkou je povinnost účetní jednotky uvést v příloze informace, zda existuje významná nejistota, že účetní jednotka nemusí být schopna nepřetržitě pokračovat ve své činnosti a v důsledku toho v rámci své běžné podnikatelské činnosti například plnit své závazky. V takovém případě je účetní jednotka povinna tyto skutečnosti včetně případných opatření nebo návrhů řešení těchto skutečností popsat v příloze.

Konsolidovaná účetní závěrka

Vzhledem ke změnám provedeným v zákoně o účetnictví, došlo také v oblasti konsolidací ke změnám v prováděcím předpisu, tj. ve vyhlášce. Změny se týkají zejména používaných pojmů a definic a dále odráží změny v zákoně uvedené výše. Rozšiřují se také povinné náležitosti přílohy v konsolidované účetní závěrce (např. se v příloze v konsolidované účetní závěrce uvede obchodní firma a sídlo konsolidovaných účetních jednotek nezahrnutých do konsolidačního celku v souladu s příslušnými nově revidovanými či doplněnými paragrafy zákona a vyhlášky, vč. uvedení důvodů jejich nezahrnutí s uvedením podílu na vlastním kapitálu v těchto účetních jednotkách drženého jinými osobami než konsolidující účetní jednotkou apod.).

Slovo závěrem

Novela zákona nabyla účinnosti 1. ledna 2011. Změny, které se týkají sestavení konsolidované účetní závěrky a ustanovení týkající se vybraných účetní jednotek a jejich povinnosti sestavit přehled o peněžních tocích a o změnách ve vlastním kapitálu, se promítnou do účetních období, která započala v roce 2010 nebo později, ostatní změny jsou účinné od počátku roku 2011.

Novela vyhlášky nabývá účinnosti také dnem 1. ledna 2011. Změny týkající se informací uváděných v příloze a konsolidace se poprvé použijí již pro účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později, ostatní změny jsou účinné od počátku roku 2011.