Problematika transferových cen je každým rokem stále více řešeným tématem. Jak se zvyšuje zájem Finanční správy o toto téma, zvyšuje se i zájem klientů. Cílem tohoto článku, je krátká rekapitulace toho, co se událo v této oblasti za poslední rok.

Legislativní změna v § 23 odst. 7 Zákona o daních z příjmů

Možná jste si ani nevšimli poměrně nevýznamné formulační úpravy zmíněného paragrafu Zákona o daních z příjmů. Abyste si sami mohli udělat představu, o jakou změnu se jedná, uvádím pro srovnání obě znění:

Znění platné do 31. 12. 2013 – Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka zjištěný o rozdíl ...

Znění od 1. 1. 2014 – Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný (podle sdělení Daňové správy bude v rámci příští novely text vrácen a slovo doložitelný nahrazeno slovem doložen), upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; ...

Ve výkladu uvedené změny nepanuje jednotný názor. Někteří změnu vykládají tak, že do konce loňského roku musel úpravu udělat správce daně, nikoli poplatník, zatímco od nového roku je úpravu povinen udělat i poplatník, pokud zjistí chybu ve stanovení svých transferových cen. Podle mého názoru se jedná pouze o formulační zpřesnění výkladu, který byl uplatňován i v minulosti. I v minulosti jsme vykládali, že poplatník je povinen si přiznání opravit, pokud zjistí, že má špatně nastavené převodní ceny, nicméně někteří kolegové zastávají jiný názor.

Akční plán OECD proti snižování a přelévání zisků (Base Erosion and Profit Shifting, BEPS)

V průběhu loňského roku byl přijat výše uvedený akční plán BEPS, který má přispět k zabránění přelévání zisků do zemí s nižším daňovým zatížením. Zajímavý není ani tak samotný plán BEPS, ale razance a rychlost, s jakou je postupováno. Uvedený plán se v budoucnu s velkou pravděpodobností projeví i do naší legislativy, nejenom v oblasti převodních cen, přičemž lze předpokládat následující posuny:

• méně popisování a opisování situace, neboli minimalizace požadavků na dokumentaci v oblasti popisování operací,
• více důkazních materiálů, maximalizace požadavků na konkrétní důkazní prostředky, především pak na vzorek vybraných srovnatelných transakcí,
• větší zaměření na funkční analýzu,
• více otevřenosti při dojednávání cen na úrovni jednotlivých států,
• porovnávání ziskovosti se ziskovostí odvětvových ukazatelů,
• porovnávání výnosnosti kapitálu,
• porovnávání EBIT na úrovni skupiny s EBIT jednotlivých podniků.

Transferové ceny z pohledu daňové a finanční právy

Daňová správa připravuje daňovou přílohu k daňovému přiznání k transferovým cenám.

Podle daňové správy je dokumentace k transferovým cenám prostředkem k definování způsobu, jakým byla převodní cena vytvořena, a zároveň obsahuje souhrn důkazních prostředků, které výši stanovené transferové ceny prokazují. Na základě přílohy k daňovému přiznání bude finanční správa provádět rizikovou analýzu u jednotlivých podniků s ohledem na objem a procento transakcí ve skupině. Na základě provedené analýzy bude prováděna namátková kontrola. Hloubková kontrola bude prováděna u rizikových poplatníků. Podle daňové správy jsou nejčastější důvodem doměrků z titulu transferových cen nedostatky v předkládané dokumentaci, především pak nedostatky ve funkční analýze, v analýze rizika ve výběru srovnatelných transakcí.

Pro zajímavost uvádíme dva statistické přehledy, a to jednak Přehled závazných posouzení za několik posledních let a Přehled počtu kontrol zaměřených na transferové ceny.

Závěr

Do budoucna tak můžeme předpokládat se zvýšením tlaku ze strany státní finanční správy i ze strany OECD na požadavky kladené na dokumentaci transferových cen.

V případě vašeho zájmu o konzultaci v této oblasti jsme vám k dispozici.