Konec závislosti na Čínských čipech? Evropa chce zdvojnásobit podíl na trhu s polovodiči

Takzvaný Akt o čipech představuje klíčovou dohodu pro Evropskou unii, která se v současnosti potýká s vysokou závislostí na externích dodavatelích polovodičů. Dohoda má umožnit EU větší kontrolu nad výrobou čipů a tím jí zajistit vyšší bezpečnost a autonomii v této klíčové technologické oblasti. V následujícím textu nabízíme data reprezentující současnou realitu na trhu a shrnujeme ambice, kterých chce Rada EU a Evropský parlament dohodou dosáhnout.

Proč právě mikročipy?

Dne 18. dubna 2023 dosáhla Rada EU a Evropský parlament předběžné politické dohody o nařízení tzv. Aktu o čipech. Nařízení má za cíl posílit evropský ekosystém polovodičů, vytvořit podmínky pro rozvoj průmyslové základny v této oblasti a snížit evropskou závislost na zahraničních aktérech.

Mikročipy nebo také polovodiče jsou nedílnou součástí moderních technologií, které denně používáme v běžném životě. Čipy jsou však také nezbytným prvkem kritické infrastruktury a mají velký význam pro budoucí vývoj ekonomiky (například v oblasti zelené energie, umělé inteligence, internetu věcí, ad.).

Evropa je v současné době závislá na dodávkách mikročipů ze zahraničí. To se v předchozích letech ukázalo jako problematické, jelikož došlo k narušení dodávek čipů, což samozřejmě vedlo k jejich nedostatku v mnoha hospodářských odvětvích a projevila se tak zranitelnost Evropy v této oblasti.

Mikročipy v datech

Evropská komise na základě svého průzkumu uvádí, že počet mikročipů vyrobených ve světě v roce 2020 tvořil 1 bilion, přičemž podíl EU na celosvětové výrobě čipů byl pouhých 10 %. Predikce naznačují, že poptávka po čipech by se měla do roku 2030 zdvojnásobit. Uspokojení této poptávky tak může být problematické s ohledem na nedávnou krizi dodávek čipů.

Jaké jsou náležitosti této dohody?

Akt o čipech má tři pilíře. Prvním pilířem by mělo dojít k založení iniciativy „Čipy pro Evropu“, který má podpořit budování technologických kapacit v EU. Druhý pilíř se týká vytvoření rámce pro zajištění bezpečnosti dodávek čipů pro vnitřní trh a přilákání investic do této oblasti. Poslední pilíř souvisí se systémem monitorování případných krizí s cílem předvídat nedostatek dodávek a v případě krize aktivně reagovat.

Předpokládá se, že iniciativa „Čipy pro Evropu“ přinese 43 miliard EUR ve veřejných i soukromých investicích, přičemž 3,3 miliardy EUR budou zajištěny z rozpočtu EU.

Stávající Společný podnik pro klíčové digitální technologie, který poskytuje podporu průmyslově orientovanému výzkumu, by se měl částečně pozměnit a přejmenovat na Společný podnik pro čipy. Činnosti tohoto podniku (který je partnerstvím veřejného a soukromého sektoru) by pak měly být součástí iniciativy „Čipy pro Evropu“.

K čemu to povede?

Dohoda má za cíl do roku 2030 zdvojnásobit podíl Evropské unie na světovém trhu s polovodiči z aktuálních 10 % nejméně na 20 % a posílit vedoucí postavení Evropy v oblasti výzkumu a technologií.

Tato dohoda povede k posílení evropského průmyslu a přinese investice jak do výzkumu a vývoje, tak i do možné výstavby továren. Vytvoří také nové příležitosti jak pro samotné firmy v Evropě, tak i pro zaměstnance a nové talenty. Zároveň posílí konkurenceschopnost a soběstačnost EU v dané oblasti.

Zajištění dostatku čipů je také nezbytné pro bezproblémové fungování většiny hospodářských odvětví a může pozitivně přispět k ekologické a digitální transformaci Evropské unie.

Rada EU a Evropský parlament nyní musí dohodu formálně přijmout.

Autor: Magdaléna Janigová