Smlouvy o cenných papírech – pokračování z čísla 18

Obstaravatelské smlouvy

Pro obstaravatelské smlouvy o cenných papírech se užije obecná úprava smluv příkazního typu v NOZ. Úprava komise (komisionářské smlouvy) je s drobnými úpravami převzata ze současného ObchZ. Vzhledem k tomu, že po upuštění od dvojkolejnosti smluvních typů dle ObchZ a OZ se právní úprava komise v NOZ bude aplikovat jak na smlouvy mezi podnikateli, tak na smlouvy mezi nepodnikateli, NOZ nepřevzal z ObchZ povinnost komisionáře jednat s odbornou péčí. Bude-li však komisionář vystupovat jako příslušník určitého povolání nebo stavu coby odborník (např. obchodník s cennými papíry), je dle NOZ obecně povinen jednat s odbornou péčí. Tímto samozřejmě není dotčena povinnost jednat s odbornou péčí podle zvláštních právních předpisů např. ZPKT. V nové úpravě rovněž není výslovně řešena otázka tzv. samovstupu, jak tomu je v současném ZCP. Samovstupem se rozumí případ, kdy se komisionář místo uzavření obchodu s třetí osobou sám stane stranou předmětné smlouvy. ZCP samovstup umožňuje pouze v případě, že to smlouva výslovně připouští. NOZ ovšem samovstup nezakazuje a bude tedy obecně přípustný. Nicméně pokud má být na základě komisonářské smlouvy poskytována investiční služba obchodování na vlastní účet obchodníkem s cennými papíry, potom by smlouva toto ustanovení obsahovat měla. Na rozdíl od ZCP již NOZ neobsahuje ustanovení, která stanovují povinnost komisionáře prodat cenný papír za vyšší cenu nebo koupit cenný papír za cenu nižší, než která byla uvedena v pokynu komitenta, má-li komisionář takovou možnost. Podmínky dosažení nejlepší ceny bude případně nutné sjednat smluvně, přičemž se vždy uplatní obecný požadavek odborné péče vynakládané odborníkem dle zásady profesionality vyjádřené v NOZ. U obchodníků s cennými papíry bude obstarání prodejů či nákupů za nejlepších podmínek předmětem výslovného ujednání v pravidlech provádění pokynů dle ZPKT. Výše uvedené platí rovněž pro příkaz, který navazuje na mandátní smlouvu dle ObchZ a příkazní smlouvu v OZ, a zprostředkování, které je s menšími změnami převzato z ObchZ. Pro obstaravatelské smlouvy jako takové NOZ příliš změn nepřináší, pro oblast cenných papírů se jeví jako nejpodstatnější absence speciální úpravy.

Schovací smlouvy

Úschova - úprava smlouvy o úschově cenných papírů je prakticky beze změny převzata ze stávajícího ZCP. Nově je doplněno ustanovení, podle něhož se na listinné cenné papíry v úschově podpůrně použijí ustanovení o zaknihovaných cenných papírech v těch případech, kdy nelze požadovat vydání jednotlivého cenného papíru. Skladování - úprava skladovací smlouvy je převzata z platného ObchZ. Může být otázkou, proč se tyto dva téměř totožné smluvní typy objevují v NOZ vedle sebe.

Zastavení cenných papírů

V obecné rovině je pro úpravu zástavního práva zřejmě největší změnou možnost sjednání tzv. propadné zástavy, která je v současné době možná pouze u finančního zajištění, 8které však klade specifické požadavky na pohledávku, kterou lze takto zajistit a strany, které si mohou finanční zajištění sjednat. Možnost sjednání propadné zástavy lze dovodit z ustanovení §1315 NOZ, které stanoví, že dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji může za libovolnou, anebo předem určenou cenu ponechat. Poté, kdy zajištěný dluh dospěje, je sjednání propadné zástavy možné. Toto ujednání však není přípustné, je-li zástavcem nebo zástavním dlužníkem spotřebitel nebo člověk, který je malým nebo středním podnikatelem. K realizaci zástavního práva u cenných papírů přijatých k obchodování na regulovaném trhu již nebude nezbytně nutné angažovat obchodníka s cennými papíry. Takové cenné papíry bude možné prodat na regulovaném trhu nebo mimo něj (avšak nejméně za cenu, za kterou se obchodují na regulovaném trhu). Nově se rovněž NOZ vyžaduje písemná forma zástavní smlouvy pouze v případě, pokud není movitá věc jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě k opatrování, jinak může být dohoda ústní.

Zastavení účtu vlastníka

Úprava zastavení účtu vlastníka cenných papírů je přejata ze stávající úpravy. Zástavní právo tak vzniká zápisem v příslušné evidenci cenných papírů a vztahuje se jak na za knihované cenné papíry, které jsou na účtu k okamžiku vzniku zástavního práva, tak na zaknihované cenné papíry, které budou na účet převedeny po dobu trvání zástavního práva.

Úprava některých typů cenných papírů

Akcie

Náležitosti akcie, které bude nově upravovat zákon o obchodních korporacích ("ZOK") zůstávají stejné, nově však zákon nevyžaduje údaj o datu emise. Zákon v souladu se současnou úpravou zná dva druhy akcií – kmenové (základní) a prioritní (jsou s nimi spojena přednostní práva na podíl na zisku), přičemž prioritní akcie budou moci tvořit až 90 % všech akcií vydaných společností o proti dnešním 50 %. Nově je možno vydat kusové akcie, které nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti. Novinkou je též možnost vytvořit další druhy akcií tím, že jim stanovy přiřknou zvláštní práva. Tato práva však musí být svou povahou akcionářská, tj. musejí se týkat řízení společnosti či podílu na zisku (případně likvidačním zůstatku). ZOK stejně jako stávající obchodní zákoník zná akcie jako cenné papíry na řad nebo na doručitele. ZOK dále stanoví, že u zaknihovaných akcií je možné stanovami omezit převoditelnost. Vyvstává tedy otázka, zda bude možné omezit převoditelnost u zaknihovaných akcií na majitele.

Kmenový list

ZOK nově zavádí možnost vtělit podíl ve společnosti s ručením omezeným do cenného papíru. Musí tak určit společenská smlouva a lze jej vydat pouze k podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna. Kmenový list lze vydat pouze jako cenný papír na řad, nelze jej vydat jako zaknihovaný cenný papír, nemůže být veřejně nabízen ani přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu ani na jiném veřejném trhu.