Povinnost podat přiznání k dani z příjmů v blížícím se termínu se týká fyzických i právnických osob, kterým daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce na základě plné moci, nebo v případě obchodních společností či družstev, které mají povinný audit dle zákona o účetnictví. Tento termín nemusí být aktuální pro osoby, které požádaly finanční úřad o prodloužení termínu z důvodu zahraničních příjmů, nebo mají tzv. hospodářský rok.

Cílem tohoto příspěvku je zrekapitulovat jednotlivé termíny a povinnosti, které daňové subjekty musí v nejbližších dnech splnit.

Daně z příjmů

Řádný termín podání přiznání k daním z příjmů za rok 2012 (dále jen „daňové přiznání“) připadl letos na pondělí 1. dubna 2013, a to jak přiznání k dani z příjmů fyzických, tak i právnických osob. Pokud daňový subjekt zplnomocnil daňového poradce ke zpracování a podání daňového přiznání, nebo má zákonem o účetnictví uloženu povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, měl termín pro podání daňového přiznání odložen o tři měsíce, tj. pro tento daňový subjekt platí tzv. „odložený“ termín pro podání daňového přiznání, který v letošním roce připadá na pondělí 1. července 2013. Tento den jsou daně z příjmů rovněž splatné. Pro úplnost uvádíme, že v tento den by již měly být částky daňových nedoplatků připsány na účtu místně příslušného finančního úřadu nikoli pouze odepsány z účtu daňového subjektu.

Pozor na sankce

Pokud neuhradíte do dne splatnosti daně svůj nedoplatek na dani z příjmů, bude uplatněn úrok z prodlení. Úrok z prodlení se počítá za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovenéČeskou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současné době tak činí 14,05 %.

Účetní závěrka

Mimo to, že u účtujících daňových poplatníků je účetní závěrka povinnou přílohou daňového přiznání, je nutné pamatovat, že § 21a zákona o účetnictví všem účetním jednotkám zapsaným do obchodního rejstříku stanoví povinnost zveřejnit účetní závěrku. Pokud zákon o účetnictví vyžaduje i vyhotovení výroční zprávy (stejná kritéria jako pro ověření účetní závěrky auditorem), jsou účetní jednotky povinny zveřejnit i výroční zprávu. Účetní jednotky, kterým zákon ukládá ověření účetní závěrky auditorem, zveřejňují rovněž zprávu auditora.

Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Povinně auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem (např. valnou hromadou), a to ve lhůtě 30 dnů po splnění obou uvedených podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období, a to bez ohledu na to, zda byla účetní závěrka požadovaným způsobem schválena. Přitom auditovaná účetní jednotka nesmí zveřejnit informace, které nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.

Pro společnosti, které nejsou povinně auditované, zákon nestanoví konkrétní lhůtu pro zveřejnění účetní závěrky. Vychází se tak z  obchodního zákoníku, který říká, že podnikatel je povinen předložit rejstříkovému soudu zakládané listiny bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti. V praxi bychom proto doporučili řídit se výše uvedenými lhůtami platnými pro povinně auditované společnosti.

Účetní jednotky zveřejní účetní závěrku a výroční zprávu jejím uložením do sbírky listin obchodního rejstříku. Účetní závěrka může být do sbírky listin uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají účetní závěrku a výroční zprávu České národní bance (obchodníci s cennými papíry), předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění účetní jednotka splní okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu, resp. České národní bance.

Za nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku a případně i výroční zprávu stanoví zákon o účetnictví pokutu ve výši až 3% hodnoty aktiv celkem. Nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku může být sankcionováno také přímo rejstříkovým soudem. Ten může uložit pořádkovou pokutu do 20 tis. Kč v případě, že obchodní společnost nezveřejní účetní závěrku ani na výzvu soudu.

Dále může být za nesplnění povinnosti zveřejnit dokumenty ve sbírce listin společnosti uložena pokuta podle §24 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích.

Sociální pojištění OSVČ

Fyzická osoba, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušné správě sociálního zabezpečení přehled o příjmech a výdajích samostatně výdělečné činnosti. Tento přehled musí být předložen nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém mělo být podáno daňové přiznání.

Pokud OSVČ zpracovává a podává daňové přiznání daňový poradce a OSVČ tuto skutečnost včas (tj. do 30. dubna 2013) doložila příslušné OSSZ/PSSZ, je povinna přehled za rok 2012 podat nejpozději do 1. srpna 2013. Doplatek pojistného za rok 2012 vyplývající z přehledu je splatný nejpozději do 8 dnů po dni podání přehledu. Za den platby pojistného se považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet příslušné OSSZ/PSSZ.

Za porušení povinností může být OSVČ uložena pokuta až 20 000 Kč (resp. 100 tis. Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti). Neuhradí-li OSVČ doplatek pojistného, zálohy na pojistné na důchodové pojištění ve lhůtách stanovených zákonem, anebo zaplatila-li v nižší částce než je povinna zaplatit, je povinna platit penále, které  činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala.

Zdravotní pojištění OSVČ 

Přehled o příjmech a výdajích roku 2012 je OSVČ povinna předložit i své příslušné zdravotní pojišťovně, nejpozději do jednoho měsíce od termínu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Při nepředložení přehledu o příjmech a výdajích OSVČ v zákonném termínu může zdravotní pojišťovna uložit pokuta až do výše 50 tis. Kč. Vypočtený rozdíl mezi zálohami a skutečnou výší pojistného musí OSVČ zaplatit do osmi dnů ode dne ve kterém byl (nebo měl být) podán přehled o příjmech a výdajích za rok 2012. V případě, že bude zaplacen v pozdějším termínu, čeká OSVČ penále z prodlení v částce 0,05 % z dlužné částky za den prodlení.

V případě, že Vás toto téma zaujalo, jsme Vám k dispozici k případným konzultacím.

Štěpán Osička
Tým Tomáše Plešingra