Je dobrým zvykem každé nastupující vládní garnitury napnout na počátku svého funkčního období prapory s jednoduchými hesly a cíli, jichž chce tato nová politická reprezentace dosáhnout. Na poli financí byl za minulé vlády takovýmto stěžejním praporem boj proti korupci. Nová vláda nyní do popředí vztyčila vlajku s heslem boje s daňovými úniky.

Ministerstvo financí si zřejmě dobře uvědomuje, že předpokladem každé úspěšné války je promyšlená strategie a kvalitní výzbroj. Výzbrojí finančních úřadů jsou daňové zákony. Vedle hmotněprávních zákonů, které by z pohledu státu měly obsahovat co nejméně mezer a prostoru pro páchání daňových podvodů, je nejdůležitějším procesním předpisem pro daňovou správu daňový řád. Nejnovější vývoj na legislativním poli naznačuje, že zbrojení skutečně začíná.

Na červnové zasedání vlády je již připraven materiál, který by měl zanést do daňového řádu několik významnějších novelizací. Je velice pravděpodobné, že předkládaný materiál bude vládou bez problémů schválen a předložen poslanecké sněmovně k projednání na zářijové schůzi. Vzhledem k délce legislativního procesu a s ohledem na skutečnost, že plánované novely mají vstoupit v účinnost od 1.1.2015 pak dojde pravděpodobně k naplnění dalšího dobrého zvyku naší politické reprezentace – schvalování zákonů na poslední chvíli. Cílem tohoto článku je proto s dostatečným předstihem naznačit, jakým směrem se ubírá vývoj na poli správy daní a jaké novinky je možné s velkou pravděpodobností očekávat již od počátku příštího roku.

Pořádková pokuta

V současné době obsahuje daňový řád pořádkovou pokutu do 50 000 Kč, kterou správce daně může uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stanovena zákonem nebo správcem daně (například ve výzvě v průběhu daňové kontroly).

V zájmu účinnějšího boje s daňovými úniky se navrhuje zvýšení horní hranice z uvedených 50 000 Kč na 500 000 Kč. Je třeba dodat, že pořádkovou pokutu lze ukládat i opakovaně, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá.

Ačkoliv důvodová zpráva k předkládané novelizaci zdůrazňuje, že zvýšení horní hranice neznamená, že by byla pokuta blížící se maximální výši udělována v situacích méně závažných prohřešků a že je nutné vždy uplatnit zásadu přiměřenosti, bude v praxi nutné tento základní princip důsledně hlídat, aby se ukládání nepřiměřeně vysokých pokut nestalo nástrojem šikany a potenciální likvidace daňových poplatníků.

Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy  

Zatímco výše uvedená pořádková pokuta se má uložit pouze v případě zvlášť závažného ztěžování a maření správy daní, novela obsahuje zvláštní skutkové podstaty pro uložení sankce v případech, které se za závažné ztěžování a maření správy daní obecně nepovažují a doposud nejsou sankcionovány.

Jedná se o nesplnění registrační, ohlašovací nebo jiné oznamovací povinnosti a o nesplnění záznamní nebo jiné evidenční povinnosti stanovené daňovým zákonem nebo správcem daně.

Pokud se kupříkladu daňový subjekt zapomene včas zaregistrovat k některé dani (např. se zaregistruje až při podání svého prvního daňového přiznání) nebo opomene oznámit finančnímu úřadu některé skutečnosti v zákonné lhůtě (např. změna sídla společnosti), nepostihne ho za současné právní úpravy žádná sankce. Nově je navrhována pokuta také s maximální hranicí 500 000 Kč.

Pokuta za nedodržení povinné elektronické formy podání

Další plánovanou novinkou je zavedení paušální pokuty ve výši 2.000 Kč, která se bude automaticky ukládat v případech, když daňový subjekt učiní podání jinou, než elektronickou formou, ač podání mělo být dle zákona učiněno elektronicky. Tato novelizace tentokrát nesouvisí s bojem proti daňovým únikům, ale s intenzivní snahou o elektronizaci daňové správy.

Podání učiněné v rozporu se zákonem jinak než elektronicky by nově nebylo posouzeno jako vadné (tj. správce daně nebude vyzývat daňový subjekt k nápravě) a podání došlé správci daně například papírově poštou bude účinné. Zároveň však daňový subjekt automaticky obdrží pokutu ve výši 2 000 Kč.

Pravidlo jednání pouze jedné fyzické osoby

V elektronizací daňové správy souvisí také další navrhovaná změna daňového řádu, která zakotvuje princip právního jednání pouze jedné fyzické osoby za právnickou osobu při správě daní i v případech, kdy je podle zakladatelského dokumentu vyžadováno společné jednání více členů statutárního orgánu.

Nutnost pluralitního jednání více fyzických osob za právnickou osobu v současné době značně komplikuje podávání prostřednictvím datové schránky, která pluralitní podepisování neumožňuje a je tedy třeba využít jiné formy podání. Po novelizaci již správce daně nebude muset prověřovat, zda v případě dané právnické osoby není nutné společné jednání více členů statutárního orgánu a podání datovou schránkou bude vždy vůči správci daně účinné.

Odkladný účinek odvolání v případě delegace a atrakce

Institut delegace představuje možnost přenesení místní příslušnosti ke správě daní na jiného věcně příslušného správce daně. Nejblíže nadřízený správce daně je oprávněn delegovat místní příslušnost na jiného správce daně, jestliže to shledá účelným nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti. Institut atrakce pak umožnuje nadřízenému správci daně věc převzít místo podřízeného správce daně a rozhodnout sám, jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti, za účelem zjednání nápravy v rámci ochrany před nečinností nebo jde-li o rozhodnutí ve věci, které bude mít zásadní dopad i do řízení s jinými daňovými subjekty.

Za aktuální právní úpravy má podané odvolání proti rozhodnutí správce daně o delegaci či atrakci odkladný účinek, tj. k převzetí věci nově příslušným správcem daně nedojde dříve, než je o podaném odvolání rozhodnuto. V rámci flexibilnějšího využití institutů delegace a atrakce v bojích s daňovými úniky se navrhuje odkladný účinek odvolání zrušit. Po novele tudíž stále bude možné, aby se daňový subjekt proti rozhodnutí o změně svého správce daně odvolal, nicméně podané odvolání nebude mít žádný vliv na bezprostřední předání daňových záležitostí a spisů k řešení novému správci daně.

Lhůty kratší než jeden den

Při správě daní může správce daně stanovit lhůtu kratší než 8 dnů jen zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé. Lhůtu kratší než 1 den může správce daně navíc stanovit pouze se souhlasem daňového subjektu.

V případě schválení navrhované novely odpadne nutnost souhlasu daňového subjektu se stanovením lhůty kratší než jeden den. Dle důvodové zprávy by toto opatření mělo v rámci boje proti daňovým únikům zabránit obstrukcím využívaným daňovými subjekty k vyhnutí se povinnosti součinnosti (např. v případě požadavku na okamžité předložení dokladů v rámci místního šetření nebo daňové kontroly).    

Úroky vzniklé pochybením správce daně

Významnou změnou by mělo být dle navrhované novely snížení úroků z vratitelného přeplatku a úroků z neoprávněného jednání správce daně. Za současné právní úpravy je postup správce daně, při němž neoprávněně zadržuje daňovému subjektu vratitelný přeplatek na dani po dobu delší, než připouští zákon (např. 30 od podání žádosti o vrácení) sankcionován úrokem, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 14 procentních bodů. Obdobný úrok náleží daňovému subjektu, pokud dojde ke zrušení nebo změně rozhodnutí o stanovení daně z důvodu nezákonnosti nebo z důvodu nesprávného úředního postupu správce daně a daňový subjekt na základě tohoto rozhodnutí předtím uhradil daň (tj. daň mu bude vrácena i s úroky).

Podle navrhované novely by mělo dojít k výraznému snížení uvedených úroků vzniklých pochybeními na straně správy daní. Výše úroků by měla být nově navázána na výši úroků z prodlení podle nového občanského zákoníku, která v současné době odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Také snížení úroků z pochybení správců daně je v důvodové zprávě mimo jiné odůvodňováno bojem s daňovými úniky, neboť příliš vysoké úroky mohou působit negativně na ochotu pracovníků správce daně ke skutečně razantnímu boji a k využívání zejména těch zákonných instrumentů, které vyžadují větší míru správního uvážení.

Není žádným překvapením, že úrok z prodlení ukládaný daňovým subjektům za pozdní úhradu daňových povinností zůstává beze změny ve výši repo sazby zvýšené o 14%.

Závěrem znovu upozorňujeme, že předestřené změny jsou prozatím ve fázi materiálu, který bude teprve projednávat vláda a jejich schválení bude předcházet celý legislativní proces. Budeme pozorně sledovat, jak se jednotlivé návrhy vyvíjí, mění, přibývají nebo ubývají. Trend je však jednoznačný, fáze zbrojení byla nastartována.

Proti boji s daňovými úniky nelze obecně nic namítat. Základním jeho problémem je však skutečnost, že výsledky legislativního zbrojení se mohou nepříjemně obrátit i proti řádným daňovým poplatníkům. Zákony jsou totiž samozřejmě psány plošně pro všechny daňové subjekty a je proto třeba dávat bedlivý pozor, aby přijímaná opatření nebyla následně zneužívána správci daně proti těm, proti nimž původně vůbec neměla směřovat.