Martin Hahn | 8.10.2024
Pilíř 2 – Někteří hříšníci z EUDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
Povodně, které v minulých dnech zasáhly některé oblasti České republiky i dalších zemí, již ustoupily. S opadající vodou však přichází na povrch rozsah škod, které za sebou zanechaly, a mnoho lidí nyní stojí před úkolem obnovy svých domovů a majetku. V této situaci je každá pomoc cenná, ať už ve formě fyzické podpory, nebo finančního daru. Zvažujete, že byste pomohli obětem povodní? Zajímají vás daňové dopady takové podpory pro vaši společnost? Tomu se totiž věnujeme v tomto článku.
Pokud se rozhodnete podpořit zaměstnance postižené povodní, na straně zaměstnance se bude jednat o osvobozený příjem. Dary poskytnuté na humanitární nebo charitativní účely jsou totiž osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. S osvobozením není spjaté žádné hodnotové omezení, nezáleží tedy v jaké bude dar výši, rozhodné není ani zda bude v peněžní nebo nepeněžní podobě. Fyzická osoba v případě splnění podmínek osvobození nemusí příjem uvádět v daňovém přiznání. Jediné, co je třeba na straně zaměstnance pohlídat je případ, kdy hodnota daru překročí 5 000 000 Kč, pak je nutné osvobozený příjem oznámit správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání.
Z pohledu zaměstnavatele mohou být takové výdaje uplatněny jako daňově uznatelné podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. zp) Zákona o daních z příjmů, ale pouze pokud je poskytnutý dar v nepeněžní formě. Zaměstnavatel tak může efektivně podpořit své zaměstnance postižené povodněmi, aniž by tato pomoc měla negativní dopad na jejich zdanitelný příjem. Při darování je však důležité zajistit odpovídající dokumentaci, která prokáže účel a hodnotu daru, aby bylo možné pomoc správně vykázat. Dary v peněžní formě jsou řešeny níže.
Dary je možné poskytnout nejen jednotlivcům, ale také např. obcím nebo neziskovým organizacím, které se podílejí na odstranění následků povodní. Takové dary lze uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů, pokud splňují stanovené podmínky. Podle ustanovení Zákona o daních z příjmů je možné odečíst od základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na taxativně vymezené účely, které zahrnují také financování odstraňování následků živelné pohromy (§ 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů – fyzické osoby a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů– právnické osoby).
Pro uplatnění odčitatelné položky je dále nutné neopomenout hodnotovou podmínku, přičemž u právnických osob musí hodnota jednoho daru dosahovat alespoň 2 000 Kč. Nejvyšší částka odpočtu činí 30 % ze základu daně (návrh je zatím projednáván v poslanecké sněmovně, pokud by nebylo schváleno, nejvyšší částka odpočtu by tak činila 10 % ze základu daně). Při darování fyzickou osobou platí obdobná pravidla – minimální hodnota 2 % ze základu daně nebo alespoň 1 000 Kč za všechny dary celkem (nejvýše 15 % ze základu daně).
Jako odčitatelnou položku je kromě finančních darů možné odpočíst i nepeněžní dary, například poskytnutí služeb. Pokud se firma rozhodne poskytnout nepeněžní dar, může si zvolit, zda tento dar zahrne do daňově uznatelných nákladů podle § 24 odst. 2 písm. zp) zákona o daních z příjmů, nebo jej uplatní jako odčitatelnou položku od základu daně. Obojí uplatnit nelze.
Pro úspěšné uplatnění daňových úlev je klíčová dokumentace poskytnutých darů. Pokud poskytnete nepeněžní dar je třeba mít potvrzení od příjemce daru, které bude obsahovat identifikaci obou stran, účel daru, hodnotu a datum jeho poskytnutí. Při poskytnutí větších darů, zejména pokud přesahují několik milionů korun, je vhodné uzavřít darovací smlouvu, která specifikuje předmět daru i účel, na který bude využit. Finanční správa prozatím nevydala žádnou informaci k podmínkám dokládání darů poskytnutých v souvislosti s povodní, nicméně nasdílela starší informaci vydanou v souvislosti s tornádem na jižní Moravě v roce 2021 a lze tak předpokládat, že podmínky jsou obdobné jako v minulosti. U peněžních darů tak postačí obvykle výpis z účtu, příkaz k úhradě, který potvrdí převod prostředků na povodňový účet. To znamená, že by nebylo nutné v těchto případech uzavírat smlouvu o poskytnutí daru. Speciální číslo bankovního účtu by mělo být zaevidováno v centrální evidenci veřejných sbírek, informace z evidence sdílí Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách.
Stejnou dokumentaci budou potřebovat i zaměstnanci, pokud budou chtít dary poskytnuté během roku uplatnit jako odčitatelnou položku při ročním zúčtování daní. Zaměstnavatelé mohou tyto dary zahrnout do ročního zúčtování záloh, které proběhne začátkem následujícího roku.
Darování na pomoc obětem povodní není jen projevem solidarity, ale při dodržení podmínek zákona o daních z příjmů mohou být poskytnuté dary zohledněny při snižování daňového základu nebo jako daňově uznatelné náklady. Klíčové je zajištění správné dokumentace, ať už jde o finanční, či nepeněžní dary. Pokud byste měli dotazy na konkrétní situace a nevěděli si rady, neváhejte se na nás obrátit. Jak je to s darováním a DPH jsme nastínili zde.