Trestní odpovědnost právnických osob

Trestní odpovědnost právnických osob se stala od 1.1.2012 realitou i v České republice. Trestného činu se může dopustit vždy osoba fyzická. Právnická osoba, jako teoretická právní konstrukce sama nejedná. Vždy jedná prostřednictvím fyzických osob. Jelikož ne vždy stačilo potrestat za trestné činy pouze osoby fyzické, byla zavedena trestní odpovědnost právnických osob. Základním principem trestní odpovědnosti právnických osob je možnost „přičíst“ jednání, kterého se dopustí fyzická osoba, osobě právnické. To je možné za předpokladu, že fyzická osoba jedná jménem, v zájmu či v rámci činnosti určité právnické osoby. Tento princip by bez omezení vedl k možnosti postihovat právnické osoby za:

1. jednání kteréhokoli ze zaměstnanců, statutárů, zmocněnců, externích pracovníků a mnoha dalších osob;
2. za jakýkoli trestný čin.

Takový stav není žádoucí. Proto zákonodárce v obou výše uvedených aspektech přijal určitá omezení. Nyní jsou tyto dva klíčové aspekty trestní odpovědnosti firem předmětem novely zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „ZTOPO“).

Schválená novela ZTOPO

Dne 24.5.2016 byl Poslaneckou sněmovnou schválen návrh novely zákona - sněmovní tisk 304/7 (dále jen „Novela“). Novela byla dne 1.6.2016 podepsána prezidentem republiky. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů dojde v červnu 2016 a účinnosti nabude od 1.12.2016. Novela obsahuje dvě klíčové změny, které celou koncepci trestní odpovědnosti právnických osob v České republice zásadně doplňují:

1. podstatně rozšiřuje výčet trestných činů, za jejichž spáchání může být právnická osoba odpovědná; a
2. zavádí „plnohodnotné“ možnosti vyvinění se právnické osoby z trestní odpovědnosti.

Rozšíření počtu trestných činů, kterých se může dopustit právnická osoba

Ustanovení § 7 ZTOPO obsahuje tzv. pozitivní výčet trestných činů, za které může být právnická osoba odpovědná. Novelou se tento výčet změní na tzv. negativní. Právnická osoba bude moci spáchat jakýkoli trestný čin s výjimkou těch, které jsou výslovně vyjmenované v tomto ustanovení. Faktickým důsledkem této změny je navýšení počtu trestných činů přičitatelných právnické osobě z aktuálních 84 na 200. Mezi trestné činy, za něž budou moci být právnické osoby odpovědné, patří nově např. trestný čin poškozování spotřebitele, zneužití informace a postavení v obchodním styku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže či porušení chráněných průmyslových práv anebo v souvislosti s mediálními vyjádřeními relevantní trestný čin pomluvy.

Možnost zproštění se trestní odpovědnosti

Z hlediska praktických dopadů na činnost a organizaci obchodních společností je ještě významnější změnou zavedení mechanizmu umožňujícímu plné vyvinění právnické osoby. Novela zavádí nové ustanovení, které říká, že: „právnická osoba se trestní odpovědnosti (…) zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu (...) zabránila“.

Je nepochybné, že použitá formulace je poměrně vágní. Jasno do jejího obsahu vnese až praxe nejbližších let. Přesto je z hlediska možností interpretace zákona toto sdělení poměrně jednoznačné – orgány činné v trestním řízení musí posuzovat, jak se korporace k možnému páchání trestné činnosti staví a jaké prevenční mechanizmy zavedla. Tímto mechanizmem je především efektivní a funkční compliance program – program zajišťující jednání v souladu s právními předpisy. Je logické a správné, že korporace nemůže nést odpovědnost za jakékoli jednání určitého jedince uvnitř této korporace. Trestní odpovědnost má být přičitatelná tehdy, když korporace nečinila vše proto, aby trestní činnosti zabránila.

V současnosti existuje možnost, aby se právnická osoba zprostila trestní odpovědnosti (tzv. „vyvinila se“), pouze v případě, spáchal-li protiprávní čin její řadový zaměstnanec. Jednání jiných fyzických osob je téměř automaticky přičitatelné právnické osobě. Jedná se obzvláště o osoby jednající navenek nebo osoby ve vedoucích pozicích.

Nově se bude moci právnická osoba trestní odpovědnosti zprostit, za splnění výše uvedených podmínek, i v případě, kdy protiprávní čin spáchá jakákoli osoba jednající v jejím zájmu – např. člen statutárního či dozorčího orgánu, zmocněnci, nebo osoby právnickou osobu ovlivňující.

Praktické dopady Novely

Našim klientům doporučujeme, aby učinili veškerá vhodná preventivní opatření, zejména aby revidovali nebo zavedli compliance program odpovídající nejvyšším standardům na trhu. Konkrétními kroky jsou zejména:

• Identifikace rizikových oblastí činnosti. Je potřeba důkladně zvážit rizikové vztahy, do kterých korporace vstupuje a jaké trestné činy by se jí mohly teoreticky týkat s ohledem na její individuální podnikatelskou činnost.
• Aktualizace a zefektivnění compliance programu. V kontextu individuálních specifik každé obchodní společnosti může jít především o:
  • komplexní revizi vnitřních předpisů (etický kodex, pracovní řád, bezpečnostní řád, organizační řád aj.) a přizpůsobení obsahu těchto dokumentů;
  • nastavení vnitřních mechanizmů zaručujících současně efektivní chod korporace, ale také ochranu před riziky plynoucí z možné trestní odpovědnosti (prevenční, detekční a sankční mechanizmy);
  • zavedení pravidelných praktických školení profesionálními lektory pro všechny osoby jednající v zájmu dané korporace.

Zpracovali: BBH, advokátní kancelář, s.r.o.

legal@bbh.cz