Přerušení studia jako důvod zániku pracovního poměru

Státní příslušníci třetích zemí, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání formou prezenčního studia na území České republiky, nepotřebují povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou či modrou kartu.  Bude však pracovní poměr cizince trvat, pokud takto zaměstnaný cizinec přeruší své studium, nebo zanikne? Nejvyšší soud České republiky rozhodnutím 21 Cdo 1111/2024 přinesl přelomové odpovědi týkající se zániku pracovního poměru cizinců.

Turecký občan, který na území České republiky prezenčně studoval a pracoval, utrpěl během své doby studia závažný úraz hlavy, v jehož důsledku se stal zcela závislým na péči třetí osoby a musel přerušit studium. Zaměstnavatel informoval cizince o zániku pracovního poměru ke dni přerušení studia – tedy ke dni, kdy dle názoru zaměstnavatele zaniklo jeho oprávnění k výkonu práce. Cizinec s postupem zaměstnavatele nesouhlasil a zastával názor, že pracovní poměr nadále trvá. Pro zaměstnance bylo určení toho, zda pracovní poměr skutečně zanikl či nikoli, zásadní. Právě od tohoto posouzení se odvíjela jeho práva a povinnosti vyplývající z účasti na veřejném zdravotním pojištění, nemocenském pojištění a důchodovém pojištění.

Nejvyšší soud se ztotožnil s postoji soudů nižších instancí, které potvrdily správnost postupu zaměstnavatele. Nesplněním zákonných předpokladů k zaměstnání (v tomto případě přerušení či ukončení studia) vede k zániku pracovního poměru ze zákona. Současná právní úprava přitom nezohledňuje osobní poměry nebo důvody přerušení studia toho kterého cizince, ať už jsou jakékoli.

Z uvedeného rozhodnutí vyplývá pro zaměstnavatele klíčová povinnost důsledně sledovat, zda cizinci ze třetích zemí po celou dobu trvání pracovního poměru skutečně splňují zákonné podmínky pro výkon práce bez povolení, zejména pokud jsou zaměstnáni na základě statusu studenta. Přerušení či ukončení prezenčního studia má přímý dopad na možnosti jejich zaměstnání – vede k zániku oprávnění k práci a zároveň ke zrušení pracovního poměru ex lege. Pokud by zaměstnavatel takovou skutečnost přehlédl a zaměstnance nadále zaměstnával, vystavuje se riziku sankcí za umožnění nelegální práce. Pro praxi to znamená nejen nutnost průběžně vyžadovat potvrzení o aktivním studiu, ale také zavést interní kontrolní mechanismy, které umožní včas reagovat na změny statusu zaměstnanců – cizinců.