Protože léto klepe na dveře, přinášíme vám přehledně otázky a odpovědi na téma dovolená a další druhy pracovního volna – placené a neplacené volno, náhradní volno a další překážky v práci. Stručně vysvětlujeme, kdy vzniká nárok na dovolenou, jak se určuje její čerpání, v jakých situacích můžete dostat i další volno kromě dovolené, kdy přísluší náhrada mzdy a v jakých situacích záleží jen na dohodě se zaměstnavatelem.
Kolik dovolené vám ze zákona náleží?
Zaměstnanec má nárok nejméně na 4 týdny dovolené za kalendářní rok. Ve státní správě, školství a zdravotnictví činí zákonné minimum 5 týdnů, u pedagogických a akademických pracovníků 8 týdnů. Zaměstnavatel může dovolenou navýšit i nad zákonné minimum, ale případné rozdílné nastavení pro jednotlivé zaměstnance musí umět odůvodnit z hlediska rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Nárok vzniká zaměstnanci, který u zaměstnavatele v daném kalendářním roce odpracoval alespoň 4 týdny v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. Pokud nastoupí v průběhu roku a tuto podmínku splní, náleží mu za každý odpracovaný týden 1/52 roční dovolené.
Jak se počítá dovolená při kratším úvazku?
Výpočet nároku na dovolenou vychází z týdenní pracovní doby a u kratšího úvazku odpovídá její poměrné části. Např. u polovičního úvazku 1 týden odpovídá 20 hodin.
Mají dovolenou i zaměstnanci na dohodu?
Po flexinovele zákoníku práce mají na dovolenou nárok i zaměstnanci na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, pokud dohoda trvá alespoň 4 po sobě jdoucí týdny a zaměstnanec odpracuje minimálně 80 hodin. Nutné je splnění obou těchto podmínek zároveň. Pro výpočet dovolené u dohod se používá fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin. Rozdíl je v dopadu na zákonné limity: u DPP se čerpání dovolené nezapočítává do limitu 300 hodin ročně, zatímco u DPČ se započítává do odpracované doby při posuzování průměrné 20hodinové týdenní pracovní doby.
Kolik si zaměstnanec vydělá na dovolené?
Během dovolené zaměstnanec nepobírá běžnou mzdu, ale náhradu mzdy odpovídající průměrnému výdělku z předchozího kalendářního čtvrtletí. Když zaměstnanec čerpá dovolenou a nemá odpracované celé předchozí čtvrtletí, počítá se pravděpodobný výdělek, podle mzdy sjednané v pracovní smlouvě a obvyklého výdělku na podobné pozici.
Jak je to s výběrem termínu?
Možná vás překvapí, že termín dovolené podle zákoníku práce neurčuje zaměstnanec, ale zaměstnavatel. Má přitom přihlédnout k oprávněným zájmům zaměstnance. V praxi proto obvykle rozhoduje dohoda, i když poslední slovo má zaměstnavatel.
Termín dovolené má být určen alespoň 14 dní předem, pokud se strany nedohodnou jinak, a to písemně. Čerpání bez souhlasu zaměstnavatele je porušením pracovních povinností, a to i tehdy, pokud si zaměstnanec zajistí náhradu za směnu.
Schválenou dovolenou může zaměstnavatel změnit jen z vážných provozních důvodů a musí zaměstnanci nahradit náklady vzniklé bez zavinění zaměstnance, např. za zrušené ubytování nebo letenky. Pokud chce termín změnit zaměstnanec, záleží na domluvě.
Co s nevyčerpanou dovolenou?
Veškerá nevyčerpaná dovolená se zpravidla převádí do dalšího roku, pokud jejímu čerpání bránily důvody na straně zaměstnavatele, např. nedostatek personálu nebo vysoká pracovní vytíženost. Pokud o to požádá zaměstnanec, lze převést jen část přesahující 4 týdny. Čerpání dovolené se pak odsouvá během mateřské, otcovské, rodičovské nebo dlouhodobé pracovní neschopnosti.
Zaměstnavatel nemůže nevyčerpanou dovolenou nahradit penězi. Výjimkou je skončení pracovního poměru, kdy zaměstnanec už dovolenou vyčerpat nemůže a vzniká mu právo na náhradu mzdy za její nevyčerpanou část.
Kdy máte nárok na placené volno?
V mnoha situacích vám musí zaměstnavatel poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy a není tak nutné kvůli tomu čerpat dovolenou. Třeba pokud nastanou některé z jiných důležitých osobních překážek v práci, např. k ošetření u lékaře, při znemožnění cesty do zaměstnání za mimořádných podmínek, na svatbu, při odvozu do porodnice k porodu nebo při úmrtí příbuzného.
Kdy vám může zaměstnavatel schválit neplacené volno?
Na neplacené volno není obecně právní nárok a zpravidla záleží na dohodě se zaměstnavatelem. Využívá se typicky při delší osobní překážce, studiu nebo cestování. Zákoník práce pamatuje na některé situace, kdy zaměstnavatel musí poskytnout volno bez náhrady mzdy, např. při nepředvídaném přerušení dopravy do práce, účasti na svatbě rodiče, stěhování mimo zájem zaměstnavatele nebo při hledání nového zaměstnání.
Dále má zaměstnanec nárok na neplacené volno, pokud je to ve veřejném zájmu. Jde například o výkon veřejných funkcí (např. funkce poslance nebo člena obecního zastupitelstva) a občanské povinnosti (např. předvolání na jednání u soudu) a řadu dalších situací v obecném zájmu (např. darování krve, akce pro děti a mládež).
Jak je to se sick days?
Pokud máte v pracovní smlouvě sjednané nebo jinak stanovené sick days (indispoziční volno), nesmí po vás zaměstnavatel požadovat, abyste je čerpali v situacích, kdy vám zákon přiznává nárok na pracovní volno.
Jaký je rozdíl mezi náhradním volnem a neplaceným volnem?
Náhradní volno není totéž, co neplacené volno. Poskytuje se za práci přesčas nebo ve svátek, jako kompenzace za práci nad rámec běžného rozvrhu. U přesčasu se lze dohodnout, že místo příplatku zaměstnanec dostane volno v rozsahu odpracované doby. Neplatí to, pokud byla mzda sjednána s přihlédnutím k práci přesčas. I u práce ve svátek může zaměstnavatel místo příplatku poskytnout náhradní volno, a pokud se tak nestane v zákonné lhůtě, náleží zaměstnanci příplatek.
