Ústavní soud: Obecné soudy vadně posoudily případ opilých pedagogů

O případu pedagogů, se kterými byl okamžitě zrušen pracovní poměr z důvodu konzumace alkoholu na pracovišti, jsme již psali.[1]  Tehdy o případu rozhodoval Nejvyšší soud a dané rozhodnutí vyvolalo mnoho otázek nejen u odborné veřejnosti. Nyní se případem zabýval Ústavní soud, který podřízené soudy usměrnil. [2]

V případu šlo o dva pedagogy, kteří se v době výuky zamkli v kabinetu, kde se nacházely prázdné a částečně prázdné lahve od alkoholu. Následně byli svými kolegy přistiženi. Podle kolegů oba pedagogové jevili známky opilosti, proto je vedení školy vyzvalo, aby se podrobili dechové zkoušce na přítomnost alkoholu. Tu však odmítli. Po konfrontaci budovu školy opustili, ačkoli měli ještě vyučovat, a následně si nechali zpětně vystavit dočasnou pracovní neschopnost. Na základě těchto skutečností škola pedagogům okamžitě zrušila pracovní poměr.

Obecné soudy případ uzavřely s tím, že šlo o ojedinělý exces, a proto okamžité zrušení pracovního poměru nebylo na místě. Toto tvrzení potvrdil i Nejvyšší soud, který neviděl žádné procesní vady v řízení. Dle soudu a ustálené judikatury je okamžité zrušení pracovního poměru výjimečné opatření. Nejvyšší soud výpověď z pracovního poměru pro závažné porušení nevyloučil, ale v této situaci podle něj nedošlo k porušení pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Samotné odmítnutí dechové zkoušky nelze automaticky považovat za takové porušení.

Pro praxi rozhodnutí Nejvyššího soudu znamenalo, že odmítnutí dechové zkoušky je sice porušením pracovní kázně, avšak nedosahuje intenzity hrubého porušení pracovních povinností. Svědecké výpovědi a prázdné lahve od alkoholu by nemusely obstát při prokazování opilosti. Zvláštní okolnost podle soudu nepředstavuje ani povolání učitele. Nakonec i nedovolené opuštění pracoviště a neomluvenou absenci pokryje zpětně vystavená pracovní neschopnost od lékaře.

Ústavní soud však spatřoval závažné nedostatky ve vypořádání se s důkazy obecnými soudy. Svědecké výpovědi o opilosti jsou sice nepřímými důkazy, ale jediným přímým důkazem by mohl být výsledek dechové zkoušky, kterou zaměstnanci odmítli. Tím sami postavili důkazní překážku před zaměstnavatele, který nemohl opilost objektivně dokázat, přičemž subjektivní svědecké výpovědi soudy braly na lehkou váhu. Soudy se neměly přehnaně formalisticky zaobírat konzumací alkoholu na pracovišti, ale samotnou opilostí. Zohledněno mělo být také povolání pedagoga. Vadným postupem tak došlo k porušení práva na spravedlivý proces.

Okamžité zrušení pracovního poměru tedy přichází v úvahu i ve chvíli, kdy zaměstnanec odmítne dechovou zkoušku, které by se měl podrobit. Soud by odmítnutí měl hodnotit v neprospěch zaměstnance. Pozor by si měl zaměstnavatel dát u ojedinělých excesů, mezi které Ústavní soud řadí případ, kdy si zaměstnanec dá trochu alkoholu při pracovním obědě a následně v práci dokáže fungovat, jako by k požití alkoholu nedošlo. I nadále však platí, že okamžité zrušení pracovního poměru je pouze výjimečným nástrojem zaměstnavatele a opilost či konzumace alkoholu na pracovišti by měla být posuzována dle konkrétní situace.

[1] https://cze-prod-emea.gtil-dxc.com/clanek/odmitnuti-dechove-zkousky/

[2] Nález Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2025, sp. zn. II. ÚS 2881/24