Zprostředkování zaměstnání
Zákon o zaměstnanosti („ZZ“) umožňuje zprostředkovávat zaměstnání pouze osobám s příslušným povolením agentury práce.[1]
Zprostředkováním zaměstnání je mimo jiné zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele. Uživatelem jsou třetí osoby, které zaměstnanci práci přidělují a dohlíží na její provedení.
Zastřené zprostředkování zaměstnání
Zastřeným zprostředkováním je činnost osoby („poskytovatele“) spočívající v pronájmu[2] pracovní síly jiným osobám bez dodržení podmínek pro zprostředkování zaměstnaní dle § 14 odst. 1 písm. b) ZZ (zejména bez povolení).[3]
Není podstatné, zda má poskytovatel s poskytovanou pracovní sílou uzavřenou pracovní smlouvu, podstatné je pouze skutečné naplnění znaků zastřeného zprostředkování zaměstnání („pracovní síla poskytovatele“).[4]
Ani poskytování kvalifikovaných služeb (nejen čistě pomocných) nevylučuje možnost zastřeného zprostředkování zaměstnání.[5]
Sankce za zastřené zprostředkování zaměstnávání
Právnickým osobám lze za zastřené zprostředkování zaměstnání uložit pokuty ve výši až 10 mil. Kč, případně i zákaz činnosti až na 2 roky.[6]
Tyto sankce hrozí oběma smluvním stranám, tj.:
- poskytovateli, který zastřeně zprostředkovává zaměstnání,
- i uživateli, který výkon zastřeného zprostředkování umožní.
Znaky pronájmu pracovní síly
Dle judikatury NSS[7] jsou znaky pronájmu pracovní síly:
- Pracovní sílu poskytovatele řídí a kontroluje přímo uživatel.
- Poskytovatel neposkytuje služby na svou odpovědnost. Za výsledek služby a případnou škodu způsobenou pracovní sílou poskytovatele zodpovídá uživatel.
- Poskytovatel neposkytuje službu u uživatele vlastním jménem.
- Nedochází k poskytování komplexní služby, ale naopak dochází poskytování jednotlivé pracovní síly k plnění konkrétních pracovních úkolů uživatele. Poskytovatelé tedy pouze obsazují jednotlivé pracovní pozice u uživatele (např. plavce na lodích, osoby manipulující s vozíky ve skladu apod.) namísto dodání komplexní služby.
Příklady z praxe
Nejvyšší správní soud („NSS“) shledal jako zastřené zprostředkování zaměstnání i zcela běžné formy spolupráce mimo jiné rámcové smlouvy o spolupráci,[8] nebo smlouvy o dílo.[9]
Rozhodující totiž není, zda všechny skutečnosti na první pohled odpovídají pronájmu pracovní síly, ale jaký je skutečný charakter poskytované činnosti v celkovém kontextu věci.[10]
Závěr
Zastřené zprostředkování zaměstnání představuje významné riziko jak pro subjekt, který výkon práce zprostředkovává, tak pro subjekt, u něhož je práce vykonávána, a tedy zprostředkování umožňuje.
Rozhodující pro posouzení zastřeného zprostředkování zaměstnání je skutečná povaha činnosti nikoli formální označení smlouvy. Označení smlouvy mezi uživatelem a poskytovatelem za „smlouvu o dílo,“ rámcovou smlouvu“ apod. tak nevylučuje rizika ze zastřeného zaměstnávání.
Doporučujeme zvýšenou opatrnost, pokud vaše stávající nebo budoucí spolupráce naplňuje některý ze znaků pronájmu pracovní síly.
Máte pochyby o tom, zda i vaše spolupráce s třetími osobami nemůže vykazovat znaky zastřeného zaměstnávání? Obraťte se na naše odborníky.
[1] § 14 odst. 3 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
[2] Tedy zprostředkovaným zaměstnáním není mimo jiné dočasné přidělení dle § 43 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Dočasné přidělení totiž může být poskytováno pouze za náklady přidělujícího zaměstnavatele na mzdu a cestovní náhrady zaměstnance.
[3] § § 5 písm. g) ZZ
[4] Rozsudek NSS, sp. zn.1 Ads 240/2023, ze dne 5. 3. 2024
[5] Rozsudek NSS sp. zn. 4 Ads 173/2014, ze dne 30. 6. 2015
[6] 140 odst. 1 písm. f) ZZ
[7] Mimo jiné rozsudek NSS sp. zn. 4 Ads 173/2014, ze dne 30. 6. 2015; rozsudek NSS, sp. zn.1 Ads 240/2023, ze dne 5. 3. 2024
[8] Rozsudek NSS, sp. zn. 10 Ads 114/2025, ze dne 13.08.2025
[9] Rozsudek NSS, sp. zn. 7 Ads 244/2024, ze dne 27.08.2025; rozsudek NSS, sp. zn. 1 Ads 240/2023, ze dne 05.03.2024
[10] Bod 17 rozsudku NSS, sp. zn. 7 Ads 244/2024, ze dne 27.08.2025