Ověření podpisu si většina lidí spojuje s notářem nebo Czech POINTem. Víte však, že podpisy může ověřit i advokát?
Toto ověřování provádí advokát na základě prohlášení o pravosti podpisu.[1]
Kdy ověření advokátem není možné?
Advokát podpisy některých osob ověřit nemůže,[2] a to podpis:
- daného advokáta;
- osoby jemu blízké (mimo jiné sourozence, rodiče, dítěte, manžela[3]);
- jeho zástupce pro ověřování podpisů;[4]
- zmocnitele na plné moci, pokud je daný advokát zmocněncem z této plné moci (pokud se nejedná o plnou moc v řízení).
Pro úplnost lze dodat, že ověření podpisu není možné i v dalších případech, a to mimo jiné:
- na listině, která neobsahuje žádný text,
- u listiny, jež není sepsána v češtině, slovenštině případně v jiném jazyce, který ověřující advokát ovládá,
- pokud ověřovaná osoba nepředloží občanský průkaz, nebo jiný úřední doklad,[5] nebo její totožnost nelze zjistit;
- pokud se jedná se o zcela nevyplněný formulář;
- pokud je jednající osoba odlišnou osobou od osoby jejíž podpis má být ověřován;
- pokud jednající osoba nemůže psát a dokument neobsahuje její podpis.
Lze ověřit podpisy i v dalších případech, kdy advokát může nebýt nestranný?
Ačkoli to není výslovně zákonem zakázáno, soudy zpochybnily i ověření podpisu advokátem, který dle jejich závěrů nebyl nestranný. Konkrétně tomu tak bylo v případě, kdy advokát ověřil podpis zástupce druhé smluvní strany, a to na listině, kterou sám podepsal.[6]
Dle Nejvyššího soudu však nestrannost advokáta při ověřování podpisu není vyžadována.[7] Dokonce i dle Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu není pro platnost prohlášení významné, že advokát, jenž takto ověřil podpis zástupce smluvní strany, byl současně zástupcem druhé smluvní strany.[8]
Důsledky vad prohlášení o pravosti podpisu vydaného advokátem
Je zjevné, že vady prohlášení a porušení povinností advokáta při jeho vyhotovení mohou způsobit jeho neplatnost. Nicméně Nejvyšší soud již připustil,[9] že ne všechny vady musí způsobit „absenci“ prohlášení (a tedy absenci úředního ověření podpisu). Je totiž zapotřebí dbát na ochranu právní jistoty smluvních stran, které se na prohlášení spoléhají bez toho, aniž by měly reálnou možnost posoudit, zda advokát postupoval v souladu s příslušnými předpisy ČAK.
Závěr
Advokáti mohou úředně ověřovat podpisy, a to prostřednictvím prohlášení o pravosti podpisu.
Advokát je oprávněn ověřit podpis smluvní strany na listině, a to i v případě, že sám podepsal listinu jako zástupce druhé smluvní strany (pokud není dán jiný důvod nepřípustnosti ověření podpisu).
Ne každé porušení povinností advokáta při ověřování podpisu způsobí neplatnost prohlášení o pravosti podpisu.
[1] § 25a odst. 1 zákona č. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů
[2] § 25a zákona o advokacii, čl. 3 odst. 1 a 2 usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 11. dubna 2006, kterým se stanoví podrobnosti o povinnostech advokáta při činění prohlášení o pravosti podpisu, o vedení evidence o těchto prohlášeních, o vyšším ověření těchto prohlášení a o knize prohlášení o pravosti podpisu (usnesení o prohlášení advokáta o pravosti podpisu), ve znění pozdějších změn
[3] Osobu blízkou definuje § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Tím může být jen koncipient zaměstnaný daným advokátem, nebo zaměstnancem společnosti v níž vykonává advokát advokacii jako její společník, pokud tento koncipient předložil ČAK úředně ověřený vzor svého podpisu; čl. 4 odst. 2 usnesení ČAK o prohlášení o pravosti podpisu; § 25a odst. 5 zákona o advokacii
[5] Takový doklad totožnosti musí obsahovat jméno a příjmení osoby, její podobiznu, datum narození a místo jejího narození; čl. 7 odst. 1 usnesení ČAK o prohlášení o pravosti podpisu.
[6] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, č. j. 7 Cmo 56/2021-392.
[7] [7] Bod 28 usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3120/2023, ze dne 8. 1. 2025
[8] Tisková zpráva Nejvyššího soudu: Právní věty rozhodnutí schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 8. října 2025, tisková zpráva je dostupná ZDE
[9] Bod 29 usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3120/2023, ze dne 8. 1. 2025