Nová směrnice Evropského parlamentu a Rady, přijatá 24. října 2024, přináší řadu změn v odpovědnosti za vadné výrobky. V tomto článku se pokusíme nastínit, jakých subjektů se změny dotknou a jak se na ně připravit.
Změna právní regulace je v tomto případě reakcí na technologický vývoj, zejména digitalizaci a nástup umělé inteligence. Zásadně mění právní rámec a má významný dopad i na odvětví fintech a insurtech, které se pohybují na pomezí technologií, softwaru a služeb.
Cíl: Modernizace, harmonizace a větší ochrana
Hlavní motivací nové směrnice je přizpůsobit právní úpravu reáliím 21. století. Stávající pravidla již nenaplňovala potřeby komplexních digitálních produktů a chytrých zařízení, natož pro systémy založené na umělé inteligenci. Nová legislativa se snaží o:
- Harmonizaci vnitřního trhu EU – sjednocení pravidel mezi členskými státy má zjednodušit přeshraniční obchod a předejít právní nejistotě.
- Posílení práv spotřebitelů – spotřebitelé budou mít snadnější cestu k odškodnění, pokud jim vadný výrobek způsobí újmu.
- Reakci na technologický pokrok – směrnice zohledňuje nové obchodní modely a přístupy, včetně služeb a produktů založených na AI.
- Právní předvídatelnost pro výrobce a vývojáře – přesnější definice a povinnosti mají vést k větší srozumitelnosti pravidel.
Oblast působnosti
Směrnice se zaměřuje na objektivní odpovědnost za škody způsobené vadnými výrobky, tedy odpovědnost bez ohledu na zavinění – obdobně jako je upravena v § 2895 občanského zákoníku. Tento režim nenahrazuje ani neomezuje jiné právní možnosti, které mají poškození k dispozici podle vnitrostátního práva nebo jiných právních předpisů EU.
Konkrétně se nová legislativa nevztahuje na:
- Smluvní odpovědnost, tedy nároky vyplývající z porušení smlouvy – například pokud výrobek neodpovídá sjednaným parametrům.
- Odpovědnost za vady a záruky, ať už jde o zákonné záruky za jakost nebo záruky poskytované výrobcem.
Poškozené osoby tak mají možnost paralelně využívat různé právní režimy k ochraně svých práv a náhradě škody, což přispívá k širší a flexibilnější ochraně spotřebitelů i dalších uživatelů výrobků.
Software jako výrobek? Ano, a často i ten s AI
Jednou z klíčových změn je rozšíření pojmu „výrobek“. Ten nově staví na jisto, že do definice patří také digitální výrobní soubor, suroviny a software, a to jak samostatný, tak integrovaný do jiných zařízení. Významné je, že odpovědnost se vztahuje i na systémy využívající umělou inteligenci. Pokud tedy například AI v rámci pojišťovacího nástroje nebo platební aplikace způsobí újmu kvůli vadné funkčnosti, může být poskytovatel volán k odpovědnosti z vady výrobku.
Výjimku tvoří pouze software vyvíjený nekomerčně, například v rámci open-source komunit bez podnikatelského účelu. Jakmile ale software vstoupí do komerčního ekosystému, přechází na poskytovatele plná právní odpovědnost.
Dopady na fintech a insurtech: Pozor na chyby a rizika
Firmy z oblastí fintech a insurtech, které často staví své služby na algoritmech, AI nebo datové analýze, by měly směrnici věnovat zvýšenou pozornost. Pro ně platí zejména tato doporučení:
- Zmapovat produkty, které mohou být považovány za výrobky podle nové definice.
- Zajistit odpovídající testování a dokumentaci vývoje softwaru, včetně mechanismů detekce a nápravy vad.
- Přehodnotit smluvní vztahy s dodavateli, zejména tam, kde je software vytvářen na zakázku.
- Aktualizovat interní procesy řízení rizik a pojištění odpovědnosti, pokud by došlo ke škodě na zdraví, majetku nebo datech.
Kdy začne směrnice platit?
Směrnice vstoupila v platnost 11. ledna 2025, ale členské státy mají čas na její implementaci do národních právních řádů do 9. prosince 2026. To znamená, že firmy mají přibližně dva roky na přípravu a úpravy svých postupů a produktů.
Závěrem
Nová směrnice přináší do evropského práva významnou změnu. Pro firmy ve fintechu a insurtechu znamená nejen nové povinnosti, ale i příležitost zlepšit kvalitu svých produktů a posílit důvěru zákazníků. Ty firmy, které se připraví včas, získají výhodu na stále více regulovaném trhu.