Nařízení vlády o změně pravidel pro činnost agentur práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo návrh novely nařízení vlády č. 64/2009 Sb., který má upravit pravidla pro činnost agentur práce, a to zejména v oblasti dočasného přidělování zaměstnanců z ciziny.

Dosavadní právní úprava omezovala agentury práce při dočasném přidělování nízkokvalifikovaných cizinců na základě přílohy obsahující výčet konkrétních „povolených“ profesí dle klasifikace CZ-ISCO. Omezení vylučovalo prostor pro legální zaměstnávání cizinců v jiných nízkokvalifikovaných profesích. V praxi tato omezení vedla k využívání zastřených forem zprostředkování, což oslabovalo kontrolní funkci státu i ochranu zaměstnanců. Navrhovaná úprava přílohu zcela ruší a umožňuje agenturám, které na trhu působí delší dobu, přidělovat cizince na jakékoli nízkokvalifikované práce, nikoli jen na ty vyjmenované povolené. Nově tedy nebude rozhodující povaha práce, ale důvěryhodnost a stabilita samotné agentury. Výjimkou zůstává práce v podzemí hlubinných dolů, která i nadále nemůže být zprostředkována. Právo přidělovat cizince v širším rozsahu ovšem získají pouze agentury, které po nejméně třech letech činnosti obdrží od Ministerstva práce a sociálních věcí opakované povolení ke zprostředkování zaměstnání.

Novela nařízení skutečně představuje zmírnění restriktivní regulace, která dosud omezovala flexibilitu trhu práce a znesnadňovala legální zaměstnávání cizinců na nedostatkových pozicích. Nová úprava by mohla přispět k omezení nelegálních či zastřených forem zprostředkování práce a umožnit, aby více zaměstnanců přešlo z „šedé zóny“ do regulovaného pracovního poměru prostřednictvím prověřených agentur.

Nová úprava by však znamenala, že nové nebo dosud mladé agentury od účinnosti novely nebudou moci zprostředkovávat zaměstnání ani v rozsahu povolených profesí dle přílohy, ačkoli dosud mohly. Dosud uzavřené smlouvy s cizinci sice zůstanou platné, ale žádné další agentura nebude mít právo uzavřít. To může způsobit obtíže nejen agentuře samotné, ale i jejím zákazníkům, se kterými již má taková agentura uzavřené smlouvy. Pro nové agentury bude ještě obtížnější se na trhu etablovat.

Návrh představuje rozhodně krok správným směrem, ale jeho implementace by měla být doprovázena rozumnou mírou právní jistoty pro zaměstnavatele i agentury. Pokud je účelem novely rozvolnit restriktivní úpravu, neměla by pro část agentur znamenat, byť krátkodobé, zpřísnění dosavadních pravidel. Pouze vyvážený přístup, kombinující liberalizaci podmínek se stabilitou právního prostředí, může naplnit deklarovaný cíl vlády: zefektivnit agenturní zaměstnávání a současně omezit prostor pro nekalé praktiky.