Role Komise jako „strážkyně smluv“
Orgánem odpovědným za dohled nad včasným dodržováním závazků členských států z práva EU je Evropská komise.
Pokud Komise zjistí, že členský stát nedodržuje své závazky z práva EU a členský stát včas neodstraní předmětné porušení, může zahájit řízení pro nesplnění povinnosti[1]. Pokud porušení není odstraněno, může Komise věc předložit Soudnímu dvoru EU, který může členskému státu uložit významné finanční sankce.
Pokud se jedná o pochybení spíše technického charakteru nebo v případě, že to Komise považuje za účelné, může namísto řízení o porušení povinnosti zahájit neformální dialog „EU Pilot“.
Ale je Komise skutečně efektivní? Odhaluje včas případy porušení? Je její monitoring dostatečně účinný? Tím vším se zabýval nedávný audit Evropského účetního dvora (EÚD).[2]
Nedostatky v činnosti Komise
Podle zjištění EÚD Komise ve 38 % případů mezi lety 2012 – 2023 nedodržela referenční lhůtu jednoho roku pro vyřízení případu (zasláním výzvy anebo jeho uzavřením). Navíc od roku 2021 se průměrná doba vyřizování stížností dále prodlužuje.
Dialog EU Pilot v období let 2012 – 2023 vedl v 74 % případů k vyřízení stížností bez nutnosti zahájení řízení o porušení povinnosti, celý dialog však trvá nepřípustně dlouho. V roce 2023 byla průměrná doba pro vyřízení stížnosti delší než dva roky.
EÚD dále zjistil, že ačkoli Komise pravidelně zveřejňuje zprávy o prosazování práva EU, chybí v nich informace o tom, zda jsou referenční lhůty skutečně dodržovány.
V nemalém počtu případů Komise neměla dostatečné informace o tom, zda členské státy plní své povinnosti. Při řízeních o porušení povinnosti kvůli neoznámení vnitrostátních prováděcích opatření Komise ve většině případů překročila roční referenční lhůtu.
Znepokojivým zjištěním bylo i 13 případů, kdy se členské státy raději rozhodly dlouhodobě platit sankce, než aby přijaly nápravná opatření. To vyvolává pochybnosti, zda jsou sankce skutečně dostatečně odrazující.
Doporučení Evropského účetního dvora
EÚD na základě auditu vydal čtyři hlavní doporučení, která by měla přispět k efektivnějšímu prosazování práva EU:
- Lepší plánování a dokumentace kontrol – důraz na efektivnější plánování zdrojů a systematické zaznamenávání dat o zahájení a ukončení kontrol (cíl: prosinec 2025).
- Zefektivnění vyřizování stížností, dialogu EU Pilot a petic – včetně sjednocení kritérií pro prioritizaci stížností a pravidelného informování stěžovatelů o stavu jejich podání (cíl: prosinec 2025).
- Zlepšení správy případů nesplnění povinnosti – sledování překážek při jejich vyřizování a revize metodiky sankcí, aby byly skutečně odrazující (cíl: prosinec 2026 – 2027).
- Posílení sledování a podávání zpráv o prosazování práva EU – monitoring délky řízení a každoroční hodnocení výkonu Komise v této oblasti (cíl: prosinec 2026).
Závěr
Audit EÚD jasně ukázal, že Evropská komise není dostatečně efektivní a pohotová při prosazování práva EU. Komise ani mnohdy neodhalí porušení včas.
Opatření navržená EÚD mohou přispět ke zlepšení situace, ale nelze zaručit, že se jimi Komise bude řídit, neboť se jedná pouze o doporučení, které není pro Evropskou komisi právně závazné.
[1] Čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské Unie
[2] Zvláštní zpráva 28/2024 Evropského účetního dvora, dostupná ZDE