GT News

S postupným nástupem povinností podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024 (AI Act) musí společnosti věnovat pozornost nejen tomu, jaké systémy umělé inteligence používají, ale také tomu, zda o jejich použití dostatečně informují uživatele.

Ministerstvo financí připravilo novelu, která má posílit ochranu živnostníků a dalších podnikajících fyzických osob v situaci, kdy se dostanou do problémů se splácením podnikatelského úvěru. Cílem navrhované úpravy je zabránit tomu, aby se původně zvládnutelné finanční potíže vinou vysokých sankcí nebo nastavení úvěrových podmínek změnily v neřešitelnou dluhovou spirálu.

Nejvyšší soud (dále jen „NS“) se v nedávné době zabýval institutem notářského zápisu s přímou vykonatelností, a to ve vztahu ke smluvní pokutě a úroku z prodlení. Dosavadní praxe přitom tento institut často využívala jako prostředek k zajištění dluhu.

Nejvyšší soud se v dalším sporu o rovné odměňování zaměstnanců České pošty zabýval otázkou, zda shodné pracovní zařazení automaticky zakládá nárok na stejnou mzdu. Potvrdil, že rozhodující není pouze název pracovní pozice či tarifní stupeň, ale skutečná náročnost, intenzita, pracovní podmínky a výsledky vykonávané práce. Rozdíly v odměňování tak mohou být přípustné i mezi zaměstnanci na formálně totožných pozicích, jsou-li objektivně odůvodněny zákonnými kritérii.

Poslanecká sněmovna dne 11. září 2026 schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, jejímž hlavním cílem je transpozice evropské směrnice CCD2 (směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2225 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice 2008/48/ES). Přijatá úprava však nejde pouze cestou implementace evropských pravidel.

Ústavní soud se ve svém nedávném nálezu sp. zn. III. ÚS 3503/25 zabýval otázkou, která může mít zásadní význam pro každého, kdo nabývá nemovitost. Jádrem uvedeného nálezu bylo posouzení dobré víry nabyvatele a rozsahu potřebné aktivity směřující k ověření, zda stav zapsaný ve veřejném seznamu odpovídá skutečnému právnímu stavu.

Majetková, správní a delimitační unie odborových svazů touto cestou dnes, tj. 7. 10. 2026, vyhlašuje veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku na prodej Objektu Francouzská. Podmínky veřejné soutěže a související dokumenty k veřejné soutěži jsou k dispozici pod tímto oznámením.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“) posunul oblast svého zájmu i do oblasti pracovního trhu, a to v oblasti tzv. no-poach dohody, kterými si strany dohodnou, že si nebudou přetahovat zaměstnance, a tzv. non solicitation dohody, jejichž obsahem je závazek stran neoslovovat a nelákat zaměstnance druhé strany.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. ledna 2026, sp. zn. 21 Cdo 946/2025, představuje významné rozhodnutí pro pracovněprávní praxi v případech, kdy jednání zaměstnance na pracovišti zasahuje do soukromí jiných osob a současně je předmětem šetření orgánů veřejné moci.

Evropské nařízení o kybernetické odolnosti (Cyber Resilience Act, CRA) přináší významnou regulatorní změnu v oblasti kybernetické bezpečnosti široké škály produktů s digitálními prvky – od chytrých zařízení a bezpečnostních kamer přes mobilní aplikace až po některý software.

Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. června 2026 ve věci C 292/25 se týká výkladu čl. 6, čl. 18 a čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení (dále jen „Nařízení“).

Dne 24. června 2026 zveřejnily Česká národní banka (ČNB) a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) společné prohlášení, jehož cílem je vyjasnit vztah mezi nařízením DORA a zákonem o kybernetické bezpečnosti (ZKB) ve vztahu k subjektům finančního trhu, které podléhají oběma těmto právním režimům.

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2026, sp. zn. 24 Cdo 81/2026, přináší významný posun ve výkladu kupních smluv k nemovitým věcem.

Průvodce „Guide to European Employment Law“ pomáhá společnostem včas identifikovat důležité požadavky a lépe se orientovat ve specifických podmínkách jednotlivých zemí. Slouží jako ucelený přehled pro mezinárodní zaměstnavatele, HR specialisty a právní týmy.

Nový stavební zákon a prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb. přinášejí zásadní změnu v posuzování ubytovacích jednotek a ateliérů. Ruší zejména dosavadní striktní požadavek na přímé proslunění obytných místností, což otevírá cestu k jejich rekolaudaci na plnohodnotné bytové jednotky.

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) se v rozhodnutí 6 Ads 21/2026 zabýval otázkou přiměřenosti sledování elektronické komunikace zaměstnance.