Ministerstvo financí připravilo novelu, která má posílit ochranu živnostníků a dalších podnikajících fyzických osob v situaci, kdy se dostanou do problémů se splácením podnikatelského úvěru. Cílem navrhované úpravy je zabránit tomu, aby se původně zvládnutelné finanční potíže vinou vysokých sankcí nebo nastavení úvěrových podmínek změnily v neřešitelnou dluhovou spirálu.
Podnikající fyzické osoby dnes při sjednávání podnikatelských úvěrů nepožívají stejnou míru zákonné ochrany jako spotřebitelé, přestože zejména drobní podnikatelé bývají vůči profesionálním poskytovatelům úvěrů ve výrazně slabším postavení.
Jedním z důvodů navrhované změny může být i praxe některých nepoctivých poskytovatelů, kteří zájemce o půjčku vedli k získání živnostenského oprávnění, aby s nimi mohli úvěr formálně sjednat jako s podnikateli a obejít tak pravidla na ochranu spotřebitele.
Ministerstvo financí proto navrhuje rozšířit některá ochranná pravidla, která jsou dnes známá ze spotřebitelského práva, také na podnikající fyzické osoby.
Za nejvýznamnější změnu lze považovat úpravu pravidel pro tzv. zesplatnění úvěru. Pokud se dlužník dostane do prodlení a věřitel požaduje okamžité splacení celého dluhu, může v současnosti za určitých okolností požadovat nejen nesplacenou jistinu, ale také úroky za celé zbývající období úvěru. Právě tento mechanismus může finanční problémy podnikatele výrazně prohloubit.
Nově by měl věřitel po zesplatnění úvěru požadovat pouze dosud nesplacenou jistinu. Budoucí úroky by nadále vznikaly postupně až do úplného splacení dluhu, nebylo by však možné požadovat jejich úhradu předem ani z nich následně účtovat úroky z prodlení. Pokud by například podnikateli zbývalo splatit jistinu ve výši 300 000 Kč a budoucí úroky by činily dalších 60 000 Kč, věřitel by po zesplatnění mohl okamžitě požadovat pouze 300 000 Kč namísto dosavadních 360 000 Kč.
Navrhovaná úprava současně navazuje na již existující pravidla omezení sankcí při prodlení fyzických osob a má přispět k tomu, aby dočasné problémy se splácením nevedly k rychlému a nekontrolovatelnému nárůstu dluhu.
Novela však nemíří pouze na oblast úvěrů. Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti navrhuje také zpřísnění pravidel pro sepisování notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Tyto zápisy představují účinný nástroj pro vymáhání pohledávek, protože umožňují věřiteli domáhat se splnění závazku bez předchozího soudního řízení. Právě proto je však důležité, aby si dlužník byl plně vědom jejich významu a důsledků.
Nově by měl být podnikatel při sepisování takového notářského zápisu osobně přítomen a notář by jej měl přímo poučit o povaze závazku i možných následcích jeho nesplnění. Cílem je omezit případy, kdy dlužníci nebyli dostatečně informováni o závažnosti dokumentů, které podepisovali, a následně čelili velmi rychlému vymáhání pohledávky nebo exekuci.
Pokud návrh úspěšně projde legislativním procesem, měla by nová pravidla nabýt účinnosti od 1. ledna 2028. Vztahovat se mají pouze na úvěrové smlouvy uzavřené po tomto datu. Přestože novela nepřebírá spotřebitelskou ochranu do oblasti podnikatelských úvěrů v plném rozsahu, představuje významný krok směrem k vyšší ochraně drobných podnikatelů a snaze zabránit tomu, aby se jejich finanční problémy dále prohlubovaly pouze v důsledku nastavení některých smluvních a vymáhacích mechanismů.
