Skutkový stav
V roce 2018 si rakouská uživatelka Facebooku stěžovala, že tato sociální síť porušuje evropské nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR). Stížnost se týkala zpracování osobních údajů. Žalobkyně podala stížnost k rakouskému úřadu pro ochranu osobních údajů, který vzhledem k sídlu společnosti Meta předal věc k rozhodnutí irskému úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „irský úřad“). Irský úřad následně vypracoval návrh rozhodnutí a zaslal jej ostatním evropským dozorovým orgánům a také žalobkyni. Některé dozorové orgány s návrhem nesouhlasily a vznesly námitky. Protože irský úřad nechtěl několika z těchto námitek vyhovět, postoupil věc Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů (dále jen „EDPB“).
Žalobkyně se marně domáhala zpřístupnění námitek a spisu u irského úřadu. Obrátila se proto přímo na EDPB, který jí však neuznal postavení účastníka v jeho řízení, jelikož rozhodnutí se jednotlivců přímo netýká. EDPB později poskytl žalobkyni část dokumentů, ale i tak nadále odmítal uznat, že by mohla být rozhodnutím nepříznivě dotčena.
K věci samotné
Případ se dostal k Tribunálu Evropské unie (dále jen „Tribunál“) a týká se převážně práva na řádnou správu zakotveného v čl. 41 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Konkrétně jde o odstavec 2, který v písmenu a) stanoví právo být vyslechnut, pokud by se opatření mohlo osoby nepříznivě dotknout, a v písmenu b) právo na přístup ke spisu, který se dané osoby týká. Tribunál zde došel k závěru, že se jedná o dvě samostatná práva, a tudíž má mít osoba, které se věc týká, přístup ke spisu i ve chvíli, kdy nemohla uplatnit své právo být vyslechnuta.
Po výše uvedeném závěru musel Tribunál posoudit, zda se konkrétní spis skutečně týká žalobkyně. Zde je třeba mít na paměti, že závazné rozhodnutí vychází ze stížnosti žalobkyně a spis tedy obsahuje i zohlednění jejích argumentů. Proto i když formálně žalobkyně nebyla účastníkem řízení, má přímý zájem na výsledku, tedy spis se žalobkyně týká. Tribunál proto zrušil napadené rozhodnutí EDPB v rozsahu, v němž se zamítá žádost žalobkyně o přístup ke spisu.
Závěr
Právo na přístup ke spisu podle čl. 41 odst. 2 písm. b) Listiny je autonomní a nezávislé na právu být vyslechnut. Jeho výkon není podmíněn tím, že by žadatel mohl být nepříznivě dotčen rozhodnutím, ale tím, zda se spis žadatele „týká“, tedy zda má přímý zájem na výsledku. Omezení tohoto práva mohou být stanovena pouze zákonem v souladu s čl. 52 odst. 1 Listiny.