Připravovaná novela zákona o spotřebitelském úvěru – zpřísnění odpovědnosti poskytovatele

Vládou schválený návrh novely zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ZSÚ“), představuje nejrozsáhlejší zásah do právní úpravy spotřebitelského úvěrování od nabytí účinnosti ZSÚ. Primárním cílem novely je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2023/2225 o spotřebitelských úvěrech („CCD2“), která nahrazuje dosavadní směrnici 2008/48/ES a reflektuje dynamický vývoj finančního trhu, zejména digitalizaci úvěrových produktů a vznik nových forem financování.

Jedním z klíčových aspektů novely je významné rozšíření věcné působnosti ZSÚ. Nově budou pod režim spotřebitelského úvěru podřazeny například úvěry poskytované prostřednictvím digitálních platforem nebo produkty typu Buy Now, Pay Later (BNPL), které byly dosud z velké části z regulace vyňaty. Významnou systémovou novinkou je zároveň zavedení cenových stropů spotřebitelských úvěrů. Novela stanoví limity maximální ceny spotřebitelských úvěrů, a to odlišně pro standardní úvěry (prostřednictvím zastropování RPSN) a pro úvěry do výše 20 tisíc korun se splatností do šesti měsíců (prostřednictvím limitu celkových nákladů úvěru).

Novela dále zpřesňuje a rozšiřuje informační povinnosti poskytovatele úvěru, jehož odpovědností je zajistit, aby spotřebitel před uzavřením smlouvy byl srozuměn s ekonomickými důsledky úvěru, zejména RPSN a základními parametry úvěru. Současně posiluje požadavky na přehlednost smluvní dokumentace a na informovaný souhlas spotřebitele u navazujících služeb či doplňkových produktů. Zpřísněna jsou rovněž pravidla pro reklamu a marketing, kdy je poskytovatel odpovědný za to, aby sdělení byla pravdivá, vyvážená a neklamavá a umožňovala spotřebiteli reálně posoudit náklady a rizika úvěru.

Z pohledu poskytovatelů spotřebitelských úvěrů novela znamená nutnost zásadní revize smluvní dokumentace, interních postupů i IT systémů. Zvláště citelný bude dopad na subjekty nabízející krátkodobé a digitálně distribuované úvěrové produkty, které dosud operovaly na hraně či mimo rámec ZSÚ. Současně lze očekávat zvýšení regulatorních nákladů, nicméně i posílení právní jistoty a kultivaci trhu jako celku. Sjednocení pravidel na evropské úrovni může v dlouhodobém horizontu přispět ke zvýšení důvěry spotřebitelů ve finanční produkty a k omezení nekalých obchodních praktik. Pro praxi bude klíčové včasné přizpůsobení se novým regulatorním požadavkům, neboť jejich nedodržení může mít významné právní i ekonomické důsledky.