Odčerpání majetku jako nový nástroj pro boj s organizovaným zločinem

V únoru tohoto roku byl Poslanecké sněmovně předložen nový vládní návrh zákona o odčerpání majetku nevysvětleného původu. Jde o legislativu, která má do českého práva zavést zvláštní opatření pro konfiskaci majetku s podezřele nejasným původem. Cílem je zamezit situacím, kdy stát musí vrátit zabavený majetek, o jehož trestném původu existuje silné podezření, avšak nebylo možné prokázat konkrétní trestný čin nebo odsoudit pachatele.

V praxi se opakovaně vyskytují případy, kdy je v trestním řízení zajištěn majetek, který byl podle závěrů orgánů činných v trestním řízení pravděpodobně získán trestným činem, pro důkazní nouzi jej však s ohledem na nemožnost prokázat konkrétní trestný čin a dosáhnout odsuzujícího rozsudku nelze odčerpat a musí být vrácen. Typické je např. využívání tzv. průtokových neboli tranzitních účtů, přes které jsou zpravidla přeshraničně přeposílány peněžní prostředky velmi pravděpodobně pocházející z trestné činnosti.

Zákon zapracovává novou evropskou úpravu – směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1260 ze dne 24. dubna 2024 o vymáhání a konfiskaci majetku (dále jen „Směrnice“). Směrnice zavádí povinnost členským státům umožnit konfiskaci nevysvětlitelného bohatství spojeného s trestnou činností i bez předchozího odsouzení pachatele. Česká republika (spolu s ostatními zeměmi EU) má do 23. listopadu 2026 povinnost Směrnici implementovat.

Klíčovou inovací návrhu je přijetí tzv. odčerpávacího opatření – nového právního institutu spočívajícího v zabavení („odčerpání“) majetku nelegálního původu. Soud může uložit toto opatření vůči majetku zajištěnému v původním trestním řízení, pokud jeho zákonný původ nebyl věrohodně a ověřitelně doložen a soud (po zvážení všech okolností) má za to, že majetek pochází z trestné činnosti. Odčerpání majetku nevysvětleného původu tak nevyžaduje předchozí odsouzení konkrétního pachatele ani prokázání souvislosti majetku s konkrétním trestným činem. Jedná se o tzv. řízení in rem – postup zaměřený na posouzení povahy samotného majetku, nikoli na vinu určité osoby. Důkazní standard pro rozhodnutí soudu je nastaven níže než ve standardním trestním řízení: soudu postačí přesvědčení, že majetek pravděpodobně pochází z trestné činnosti, není-li k dispozici žádné věrohodnější vysvětlení jeho legálního původu.

Odčerpávací řízení bude navazovat na předchozí trestní řízení. Návrh smí podat výhradně státní zástupce, a to jen tehdy, pokud v původním trestním řízení byl zajištěn majetek alespoň v hodnotě 1 000 000 Kč (případně i menší hodnoty, pokud šlo o trestnou činnost organizované zločinecké skupiny), a státní zástupce má na základě zjištěných skutečností za to, že jsou splněny podmínky pro odčerpání.

Odčerpávací opatření nelze uložit automaticky – i pokud je majetek nejasného původu a soud uvěří jeho nelegálnímu původu, konfiskaci nelze nařídit v rozporu se zásadou přiměřenosti a ochrany třetích osob. Konfiskace se např. neuloží, pokud konkrétní majetek může být vydán původnímu poškozenému (oběti) v trestním řízení, anebo v případě majetku, který byl získán osobou odlišnou od pachatele za úplatu v dobré víře.

Zvláštní řízení o odčerpání majetku povede tentýž soud (resp. soud v prvním stupni), který řešil původní trestní věc. Návrh je nutno podat do 90 dní od pravomocného skončení původního trestního řízení. Státní zástupce v řízení vystupuje jako žalobce, proti němuž stojí tzv. dotčená osoba (tedy typicky původní obviněný, případně vlastník zajištěného majetku, pokud se ukáže, že se liší), která má podobná procesní práva jako tzv. zúčastněná osoba v trestním řízení. Rozhodnutí soudu o odčerpání (či odmítnutí návrhu) má formu usnesení – proti němu bude možné podat stížnost s odkladným účinkem, přičemž dovolání se nepřipouští. Odčerpaný majetek připadá státu.

Navrhovaná norma rozšiřuje škálu nástrojů proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz a dalším formám závažné trestné činnosti. Stát by nově mohl účinněji zadržet nezákonně nabytý majetek a překazit tak zločincům další obohacování nebo financování kriminality. Opatření má působit preventivně – nová právní úprava by měla odradit potenciální pachatele od ukrývání výnosů z trestné činnosti v naději, že jim budou bez trestu vráceny.

S návrhem jsou spojena také možná rizika a kontroverze. Kritici návrhu poukazují na silné dopady do ústavně chráněného vlastnického práva. Odčerpání majetku by nastávalo i u osob, které samy nebyly odsouzeny či ani stíhány, tedy bez prokázaného protiprávního jednání konkrétního jednotlivce. Ochrana „poctivých“ třetích osob je podle některých názorů nedostatečná a nechrání například dědice či obdarované, kteří by mohli přijít o jmění, ač jeho původ neměli jak prověřit.