Novelizace AML zákona nejen ve vztahu ke kryptoměnám

Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML zákon“) byl od začátku loňského roku několikrát novelizován. Důvodem je mimo jiné nutnost zohlednit změny přinášené novým AML balíčkem Evropské unie a také novým nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv, tzv. „MiCA“.

Právě poskytovatelé služeb spojených s virtuálními aktivy (jak jsou kryptoaktiva v evropské legislativě označována) jsou nově povinnými osobami podle AML zákona. Platí to však pouze v případech, kdy poskytují službu spojenou s virtuálním aktivem, tedy nikoli např. pouhé poradenství. Do Části druhé zákona byla vložena nová Hlava VI, která stanovuje pravidla pro povolení k poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem.

Nově je zohledněna problematika nehostovaných adres. Nehostovaná adresa je podle evropské legislativy adresa distribuovaného registru, která není spojena s (i) poskytovatelem služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo (ii) subjektem, který nemá sídlo v EU a poskytuje služby podobné těm, které poskytuje poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy. V případech převodu kryptoaktiv na nebo z nehostované adresy má poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy povinnost vyhodnotit případná rizika. Obchod s nehostovanou adresou je nově také faktorem při stanovení rizikového profilu klienta podle vyhlášky č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Novely se však netýkají pouze kryptoaktiv, změny doznaly i některé definice. Například obchodním vztahem se nově rozumí nejen vztah smluvní ale i svou povahou profesní. To se dotkne např. notářů, kteří vykonávají AML povinnosti ze zákona a nikoli ze smlouvy. Dále byl v souladu s unijní legislativou mezi politicky exponovanými osobami nahrazen statutární orgán pojmem orgán řídící a kontrolní.

Dalším záměrem novel bylo vyjasnění některých dříve ne zcela jednoznačných ustanovení. Explicitně je nově formulována povinnost povinné osoby vyhodnocovat informace a zjišťovat podezřelý obchod, která byla do nynějška spíše dovozována. Upřesnění doznala i úprava kontaktní osoby, kterou musí povinná osoba jmenovat pro účely styku s Finančním analytickým úřadem („FAÚ“). Nově je dána její povinnost být k dispozici v provozní době povinné osoby a v době, kdy uskutečňuje povinná osoba obchody. Zkrátily se rovněž lhůty k informování FAÚ ohledně změny údajů ke kontaktní osobě.

Novelizací se rovněž prodloužila promlčecí doba u závažných přestupků s horní hranicí alespoň 1 000 000 Kč na 5 let. Důvodem bylo sjednocení promlčecí doby FAÚ s Českou národní bankou, která je rovněž příslušná k projednání tohoto druhu přestupků.

Vyjmenované změny jsou spíše začátkem. Jak bude evropský AML balíček postupně nabývat účinnosti, budou povinným osobám přibývat další povinnosti, s nimiž bude třeba držet krok.