Stále přetrvává neoprávněné zeměpisné blokování spotřebitelů nakupujících online

Obchodní a korporátní právo

Autor: Jan Prošek

Nařízení EU 2018/302 Evropského parlamentu a Rady o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu, které nabylo účinnosti dne 3. prosince 2018, si klade za cíl předcházet neoprávněnému zeměpisnému blokování a dalším formám diskriminace.

Zeměpisné blokování je diskriminační obchodní praktika, která omezuje zákazníky v přístupu k produktům a službám nabízeným online v jiných zemích. Projevuje se například blokováním přeshraničního přístupu na webové stránky nebo zabráněním dokončení objednávky či nákupu, pokud uživatel přistupuje na stránku ze zahraničí.

Evropský účetní dvůr (EÚD) v roce 2025 vydal zvláštní zprávu 03/2025, která se zabývá problémem neoprávněného zeměpisného blokování a samotnou aplikací předmětného nařízení. Zeměpisné blokování představuje významnou překážku při vytváření jednotného digitálního trhu, protože obchodníci působící v jednom členském státě omezují přístup ke svým digitálním rozhraním uživatelům z jiných členských států. V určitých případech může být blokování odůvodnitelné, avšak pokud pro něj neexistuje zásadní opodstatnění, je zeměpisné blokování i diskriminace zakázána. Auditoři zkoumali, zda Komise řádně řešila problémy a potřeby online obchodníků i zákazníků v EU v souvislosti s touto problematikou. Dále EÚD kontroloval, zda Komise adekvátně podporovala členské státy při provádění nařízení a spolupracovala s vnitrostátními orgány na odstraňování neoprávněného zeměpisného blokování.

Zvláštní zpráva vyhodnotila, že nařízení přispělo k pokroku při řešení potřeb spotřebitelů a obchodníků, avšak problémy přetrvávají v jeho řádném a jednotném provádění. Komise sice v procesu legislativní přípravy provedla průzkumy, studie a analýzu hlavních problémů, avšak vyskytly se určité nedostatky, například neúplná kontrola souladu s ostatními příslušnými právními předpisy EU, nedostatek údajů či nedostatečná monitorovací opatření.

Při vymáhání nařízení docházelo k prodlevám a mezi opatřeními přijatými jednotlivými členskými státy panovaly významné rozdíly, což vedlo k nerovným podmínkám. EÚD opakovaně poukazuje na nedostatek informací, které Komise získala v přípravné fázi. EÚD proto Komisi doporučuje následující čtyři kroky:

  1. provést studii, která by posoudila možnost rozšíření působnosti nařízení nebo úpravy jiných odvětvových předpisů,
  2. zlepšit podporu a informační pomoc členským státům,
  3. doplnit opatření členských států o celoevropský mechanismus vymáhání pravidel,
  4. zvýšit přiměřenost monitorovacích opatření pro efektivní posouzení účinnosti nařízení o zeměpisném blokování.

Komisi letos čeká povinné pětileté hodnocení nařízení, jak stanovuje samotný právní předpis. Zbývá jen sledovat, do jaké míry se bude řídit doporučeními Evropského účetního dvora a jaké změny přinese, s nadějí, že povedou ke zlepšení nařízení a jeho efektivnějšímu prosazování.