Nejvyšší soud ČR: Lze umořit blankosměnku?

Ztráta nebo zničení směnky může představovat vážný problém, zejména jde-li o směnku zajišťující významné finanční plnění. Problém je o to citelnější, když nejde o běžnou, již vyplněnou směnku, ale o tzv. blankosměnku, která čeká na doplnění údajů, zpravidla částky nebo splatnosti. Lze i takovou listinu pro případ její ztráty nebo zničení nahradit soudním rozhodnutím v umořovacím řízení?

Dosavadní výklad byl nejednotný: část odborné veřejnosti zastávala názor, že blankosměnku umořit nelze. Bez doplněných údajů nemůže jít o cenný papír, neboť v ní není inkorporováno žádné uplatnitelné právo.

Většinová část právní teorie se naopak vyslovovala pro možnost umoření blankosměnky a zdůrazňovala ochranu právní jistoty, a to i pro případ ztráty nebo zničení listiny.

Nejvyšší soud disputaci rozsoudil ve prospěch umoření, když řekl, že „blankosměnka obecně není listinou, kterou nelze umořit, a zbývá tak posoudit, zda se jedná o listinu, kterou je třeba předložit k uplatnění práva“. Rozhodnutí přitom odkazuje na primární důvod vystavení blankosměnky, kterým je její budoucí vyplnění a uplatnění. S ohledem na účel listiny ji soud považuje za řádnou a přiklání se k názoru, že blankosměnku lze umořit.

Praktické dopady

Rozhodnutí přináší především vyšší míru právní jistoty. Ztráta nebo zničení blankosměnky není fatální, lze ji nahradit a nárok z ní dále uplatňovat. Zároveň je však třeba prokázat existenci listiny i vyplňovacího práva věřitele.

Shrnutí

Rozhodnutí Nejvyššího soudu přináší potřebný výklad: blankosměnka není mimo režim umořování. Pokud je její existence dostatečně prokázána, lze ji nahradit soudním rozhodnutím, a tím zachovat možnost uplatnit směnečný nárok.