E-mailová schránka: rizikový, ale platný způsob doručení!

Nejvyšší soud v nedávném rozsudku[1] potvrdil, že základní principy doručování právních jednání se vztahují i na doručování prostřednictvím e-mailu. Zdůraznil, že i v případě e-mailu platí zákonné pravidlo, podle něhož je právní jednání účinné v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta.

Možnosti doručování

Obecně platí, že pokud pro doručení právního jednání není vyžadován zvláštní způsob doručení (např. prostřednictvím datové schránky), lze je učinit jakýmkoliv způsobem, který adresátovi umožní se s ním seznámit. To zahrnuje doručení prostřednictvím poštovního doručovatele, osobní předání, doručení do datové schránky atd.

Doručení může proběhnout také prostřednictvím e-mailové schránky, avšak pouze za splnění určitých podmínek.

Podmínky platného doručení e-mailem

Nejvyšší soud potvrdil, že doručení právního jednání e-mailem je možné tehdy, pokud:

1. adresát běžně užívá e-mailovou schránku nebo odesílatele vyzval k jejímu použití;
2. musí být nepochybné, že e-mail byl (včas) uložen do e-mailové schránky adresáta, tedy že nedošlo k vadám při doručování;
3. nejsou dány objektivní překážky doručení (objektivní nemožnost seznámit se s e-mailem).

Rizika doručování e-mailem

Dle Nejvyššího soudu volba e-mailové komunikace jako způsobu doručování přináší určitá rizika. Pokud by došlo k technickým problémům či jiným vadám v doručení, odpovědnost za ně ponese odesílatel.

V posuzovaném případě bylo mezi stranami nesporné, že e-mail byl doručen. V jiných řízeních však otázka doručení nemusí být učiněna nespornou.

Okamžik doručení

E-mail je doručen v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta, tedy ve chvíli, kdy je úspěšně doručen do jeho e-mailové schránky. To zpravidla nastává bezprostředně po jeho odeslání. To platí pouze tehdy, pokud nejsou dány objektivní překážky doručení. Jejich existence však může být pro odesílatele obtížné ověřit.

Dovolená člena statutárního orgánu jako překážka doručení?

Nejvyšší soud neuznal dovolenou člena statutárního orgánu jako objektivní překážku doručení, člen statutárního orgánu společnosti totiž vykonává svou funkci nepřetržitě, a tak se s e-mailem mohl seznámit již po jeho doručení.

Lze předpokládat, že ani jiný osobní důvod člena statutárního orgánu pro nevykonávání jeho funkce (návštěva lékaře, starost o nemocné členy rodiny apod.) by Nejvyšší soud neuznal jako důvod znemožňující seznámení se s e-mailem. Nebude přitom podstatné, zda člen statutárního orgánu e-mailovou schránku otevře či ne. Jak již dříve konstatoval Nejvyšší soud, doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát „ochoten“ si zásilku vyzvednout a seznámit se s jejím obsahem, ale na objektivní možnost adresáta tak učinit.[2]

Praktická úskalí doručování e-mailem

Upozorňujeme, že za adresátem užívanou e-mailovou schránku nelze považovat každou schránku, k níž má adresát přístup, ale zásadně pouze takovou, kterou adresát pro přijímání zásilek skutečně používá.

Prokazování běžného užívání e-mailové schránky uživatelem může být značně obtížné. Je tedy vhodné dopředu si sjednat používání konkrétní e-mailové schránky pro doručování, a to nejlépe písemně.

Závěr

Rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje, že e-mailové doručení je plnohodnotným způsobem komunikace, pokud je splněna podmínka běžného užívání schránky adresátem.

Doručování prostřednictvím e-mailu s sebou nicméně nese určitá rizika, zejména v případech, kdy je email zaslán na e-mailovou adresu, kterou adresát výslovně nesdělil odesílateli za účelem doručování. Z hlediska snadnějšího prokazování doručení i jeho okamžiku proto doporučujeme využít datovou schránku. Pokud adresát nemá datovou schránku, je vhodné doručit dokument doporučeně poštou, nebo osobně.

Členům statutárních orgánů lze platně doručit i v době jejich „dovolené.“

[1] Rozsudek NS 27 Cdo 3499/2023, dostupný ZDE

[2] Rozsudek NS 26 Cdo 2988/2011, dostupný ZDE