Nelegální zaměstnávání se vrací na seznam priorit. Finanční správa se chystá zarazit miliardové úniky

Generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová v nedávném rozhovoru pro Hospodářské noviny znovu otevřela téma nelegálního zaměstnávání – zejména se zaměřením na zastřené agenturní zaměstnávání a falešné smluvní vztahy.

„Teď musíme upřít pozornost na jiné oblasti – zejména na daň z příjmů právnických osob a daň ze závislé činnosti, které jsme oproti DPH trochu upozaďovali,“ uvedla Hornochová. A právě do oblasti daně ze závislé činnosti podle ní přechází řada nových podvodů. Ať už jde o skryté agenturní zaměstnávání nebo švarcsystém v tradičnější podobě, Finanční správa má nyní v ruce nové nástroje – data, analytiku a podporu v legislativě. Pro daňové subjekty to znamená jediné: zvýšené riziko sankcí.

Jakmile bude spuštěno nové Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ, o kterém si můžete přečíst zde), které Hornochová označuje za „revoluční změnu“, Finanční správa získá přístup k datům téměř v reálném čase. To bude znamenat, že identifikace nelegálních forem zaměstnávání už nebude vyžadovat letité pátrání či náhodné odhalení při kontrole. Daňová kontrola dostane do ruky konkrétní podezřelé případy v podobě automaticky zpracovaných analýz.

I když se generální ředitelka Finanční správy přímo nevyjádřila ke klasickému švarcsystému, mezi řádky je jasné, že se oblast tzv. „alternativních forem spolupráce“ stává jedním z prioritních terčů daňových kontrol. Dlouhodobě upozorňujeme na to, že švarcsystém není jen „šedou zónou“, ale závažným právním rizikem s potenciálně likvidačními dopady. Náš dřívější článek, který se věnuje novému trestu za švarcsystém, detailně popisuje aktuální vývoj v legislativě a rostoucí tlak na vymáhání těchto pravidel.

Jak může dopadnout soudní zásah do švarcsystému se můžete dočíst také v nedávném rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kde pracovníci navenek vystupující jako OSVČ ve skutečnosti svou činností naplňovali všechny znaky závislé práce. Tento judikát je varováním pro všechny, kdo na švarcsystém stále sází jako na „levnější formu zaměstnávání“.

Hornochová k tomu dodává, že Finanční správa plánuje nejen opětovné spuštění osvětové kampaně, ale pomoci může i systematické sdílení dat s dalšími orgány, včetně inspekce práce: „Považovali jsme v této oblasti za přínosné, aby informační linka mohla jít nejen od inspekce k nám, když detekuje nějaký problém, ale abychom i my mohli inspekci upozornit, když vidíme rizikové znaky v našich analytických výstupech. Inspektoři jsou poměrně akční. Chystáme se obnovit kampaň, která bohužel v roce 2019 úplně zapadla, a znovu informovat, jak tyto nelegální modely fungují a jaká daňová rizika přinášejí pro firmy, které se do nich zapojí.“

Finanční správa tímto krokem dává jasně najevo, že chce lépe pokrývat problematické oblasti, kde dochází k únikům daní a pojištění – ať už jde o zastřené zaměstnávání, agresivní daňovou optimalizaci nebo obcházení pravidel přes různá smluvní schémata. Změna strategie má umožnit úřadu rychleji reagovat na nové formy zneužívání systému a zaměřit na oblasti, kde je riziko největší. Cílem není plošné zpřísnění podmínek, ale cílenější a efektivnější dohled nad oblastmi, kde stát přichází o miliardy korun. Datová analytika, automatické sdílení informací mezi úřady, a především ochota finanční správy jít do kontroverzních oblastí znamená, že „došlo na lámání chleba“. Nejde jen o riziko doměrku, ale i o citelnou penalizaci, soudní dohru a negativní publicitu, v krajních případech dokonce zákaz činnosti.