EET 2.0 – schvalovací proces pokračuje

Poslanecká sněmovna koncem července schválila návrh zákona označovaného jako EET 2.0. Senát dne 19. srpna 2026 návrh projednal a vrátil jej Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Pokud bude zákon přijat, přinese od ledna 2027 návrat elektronické evidence tržeb v nové podobě, než v jaké byla v roce 2023 zrušena. Nová verze zachovává princip centrální evidence plateb, zároveň ale mění okruh sledovaných transakcí. Evidovat se totiž budou platby v hotovosti, kartou, ale i QR kódem nebo „jakoukoliv jinou budoucí technologií“, proběhnou-li v osobním kontaktu. 

S novou podobou evidence tržeb odpadá plošná povinnost tisku účtenek. Nejdiskutovanější oblastí je zvláštní režim EET OFF, který umožňuje při splnění podmínek neevidovat tržby u nejmenších podnikatelů. Vláda počítá s nárůstem příjmů veřejných rozpočtů o 14 až 15 miliard korun ročně.  

Vedle samotné evidence je novela součástí širšího daňového balíčku, který zahrnuje také změny v dani z příjmů, DPH a dalších odvodech. Právě s těmito klíčovými změnami a jejich možnými dopady bychom vás v následujícím textu rádi blíže seznámili. 

DPH

Zrušení limitace odpočtů DPH u luxusních aut

Výjimka v podobě omezení daně na vstupu, vyjednaná ČR pro roky 2024 až 2026, která umožňuje uplatnit nárok na odpočet daně při pořízení vozidla příp. jeho technickém zhodnocení v maximální výši 420 000 Kč, je s účinností od 1. ledna 2027 zrušena. Nově si plátce bude moci uplatnit DPH v plné výši bez ohledu na cenu pořízeného vozidla/provedeného technického zhodnocení, avšak samozřejmě jen za předpokladu využití automobilu pro ekonomické, resp. zdanitelné činnosti.  

Z přechodných ustanovení vyplývá, že pokud byl automobil pořízen (respektive technické zhodnocení bylo provedeno) do konce roku 2026 a automobil byl zapsán do Registru vozidel po 1. lednu 2027, bude plátce oprávněn uplatnit odpočet daně v plné výši. Nová právní úprava také připouští zvýšit nárok na odpočet daně u automobilů zapsaných do Registru vozidel v roce 2027, pokud byl uplatněn v limitované výši, a to v rámci dodatečného daňového přiznání podaného do konce ledna 2027. 

Uplatnění 12% sazby DPH u nealkoholických nápojů nabízených v rámci restauračních služeb  

V současnosti se snížená sazba DPH uplatní pouze u pitné vody z kohoutku a mléčných nápojů (včetně jejich alternativ např. v podobě rostlinných mlék) podávaných v rámci restauračních služeb. S účinností od 1. ledna 2027 se 12% sazba DPH uplatní na veškeré nealkoholické nápoje.  

Prodej nealkoholických nápojů mimo restaurační služby, s výjimkou pitné vody a mléčných nápojů (včetně jejich alternativ), bude nicméně nadále podléhat základní sazbě DPH ve výši 21 %.  

Změny u malých nedobytných pohledávek

S účinností od 1. ledna 2027 se dále mění podmínky pro opravu základu daně u nedobytných pohledávek, které nejsou vymáhány v rámci exekučního či insolvenčního řízení vedeného vůči dlužníkovi.  

Nově bude věřitel oprávněn provést opravu základu daně, pokud: 

1. se jedná o pohledávku nepřesahující 20 000 Kč (namísto dosavadních 10 000 Kč) včetně daně;
2. jde o pohledávku, která je alespoň 3 měsíce po splatnosti (namísto dosavadních 6 měsíců);
3. souhrn pohledávek vůči jednomu dlužníkovi nepřesahuje 100 000 Kč (namísto dosavadních 20 000 Kč) včetně daně za kalendářní rok.

Při splnění daných podmínek bude moci věřitel vykázat opravu v přiznání za jakékoliv zdaňovací období. Nové podmínky se budou vztahovat i na nedobytné pohledávky ze zdanitelných plnění uskutečněných po 1. lednu 2025, k jejichž opravě věřitel přistoupí po 1. lednu 2027.  

V návaznosti na výše uvedené změny dochází zároveň ke zkrácení lhůty z 6 na 3 měsíce, po jejímž uplynutí je dlužník (plátce, který přijal zdanitelné plnění a uplatnil nárok na odpočet) povinen snížit již uplatněný odpočet, nebyla-li pohledávka zcela nebo zčásti uhrazena, a to bez ohledu na výši této pohledávky.  

DPFO

Vedle samotné evidence tržeb přináší zákon také několik významných změn v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Část opatření přímo souvisí s novým režimem EET, další představují samostatné změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, slev na dani nebo zdanění spropitného, které vláda prezentuje mimo jiné jako snahu kompenzovat dopady staronové evidence. Novela zákona také stanovuje vyšší hranici pro vznik povinnosti podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. 

Paušální režim a nová „EET přirážka“

Jednou z nejdiskutovanějších oblastí je zavedení režimu EET OFF, v jehož rámci se podnikatelé budou moci vyhnout povinnosti evidovat tržby výměnou za měsíční přirážku k paušální dani ve výši 1 400 Kč. Režim je dostupný pro podnikatele v prvním pásmu paušálního režimu, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhnou 1 mil. Kč ročně. Přihlášení bude nutné oznámit správci daně zpravidla do 10. dne příslušného zdaňovacího období. Pokud poplatník po přihlášení k přirážce v daném roce milion korun překročí, povinnost evidence se na něj začne vztahovat až další zdaňovací období.  

Z pohledu praxe však zůstává několik otevřených otázek. Komora daňových poradců ČR například upozorňuje, že právní úprava dostatečně neupřesňuje, co přesně znamená pojem „příjmy ze samostatné činnosti“ pro účely posouzení limitu 1 mil. Kč. Není totiž zcela zřejmé, zda mají být rozhodné všechny příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, nebo pouze příjmy relevantní pro vstup do paušálního režimu.  

Sleva na evidenci tržeb

Nově se zavádí jednorázová sleva na evidenci tržeb ve výši až 5 000 Kč. Tu bude možné uplatnit nejdříve ve zdaňovacím období roku 2027. Její výpočet vychází z kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka. Sleva má částečně kompenzovat počáteční náklady spojené se zavedením evidence, například pořízení pokladního systému nebo technického vybavení. Její skutečný ekonomický přínos však bude záviset na konkrétním modelu podnikání i rozsahu daňových povinností poplatníka. 

Návrat některých daňových slev a úpravy osvobození benefitů

Novela zákona také obnovuje některé dříve zrušené daňové úlevy. Vrací se možnost uplatnění slevy na studenta v částce 4 020 Kč ročně a sleva za umístění dítěte (tzv. „školkovné“) s limitem ve výši minimální mzdy. U školkovného návrh zároveň detailně upravuje podmínky pro jeho uplatnění, včetně nové oznamovací povinnosti předškolních zařízení vůči správci daně. Ta budou muset finanční správě elektronicky reportovat údaje o dětech a výši uhrazených částek nejpozději vždy do 31. ledna po uplynutí příslušného kalendářního roku.  

Významné změny se dotknou také zaměstnaneckých benefitů. Poskytování volnočasových benefitů bude osvobozené od daně v jakékoliv hodnotě s tím, že osvobození příspěvků na rekreaci a zájezdy bude opět limitováno hodnotou 20 000 Kč za kalendářní rok. 

Osvobození zaměstnaneckých (společenských) akcí přiměřeného rozsahu organizovaných zaměstnavatelem zůstává beze změny, jejich úprava se pouze přesouvá do stejného ustanovení upravujícího volnočasové benefity. 

Zaměstnanecké benefity v oblasti péče o zdraví zaměstnanců

Novela předpokládá zrušení limitu pro osvobození od daně z příjmů u volnočasových benefitů s tím, že zdravotní benefity zůstávají nadále osvobozeny od daně do výše průměrné mzdy za zdaňovací období. Nicméně novela zároveň představuje novou přílohu č. 4 obsahující plnění zaměstnavatele v oblasti péče o zdraví zaměstnanců, které nebudou vůbec předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. Jedná se např. o nadstandardní preventivní prohlídky, vybraná zdravotní vyšetření, určitá očkování a další. 

Dále vzniká nová kategorie osvobozených benefitů v oblasti sociální péče. Nepeněžní příspěvek bude osvobozen od daně, pokud je zaměstnavatelem poskytnut zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi na vybrané sociální služby (např. pečovatelská služba, osobní asistence, tísňová péče). 

Spropitné v novém osvobozeném režimu

Významnou změnou pro gastronomii a pohostinství je nové daňové řešení spropitného, jehož cílem je mimo jiné motivovat k oficiálnímu vykazování spropitného a posílit legální příjmy zaměstnanců v gastronomii. Novela zákona zavádí osvobození spropitného ze stravovacích služeb od daně z příjmů ze závislé činnosti, a to do limitu odpovídajícího 7 % podílu z měsíčních příjmů zaměstnavatele ze stravovacích služeb. I přes detailní zákonné vymezení definice spropitného a podmínek osvobození vyvolává tato oblast řadu interpretačních otázek, zejména na nejednoznačný výpočet limitu osvobození, nejasnosti ohledně rozdělování spropitného mezi zaměstnance, či otázku, zda se režim vztahuje i na samoobslužné provozy nebo fastfoodové koncepty.  Otevřená zůstává také otázka, jak bude spropitné posuzováno na straně zaměstnavatelových nákladů z pohledu daně z příjmů právnických osob. 

Zvýšení limitu pro povinnost podat daňové přiznání 

Hranice příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je zvýšena z dosavadních 50 000 Kč na 100 000 Kč. 

V situaci, kdy má fyzická osoba ve zdaňovacím období nad rámec příjmů ze závislé činnosti i jiné příjmy podle § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů, dochází ke zvýšení limitu pro podání daňového přiznání ze současných 20 000 Kč na 40 000 Kč. 

Jak jsme zmínili, Senát 19. srpna 2026 návrh projednal a vrátil jej Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. O konečné podobě legislativy proto bude ještě rozhodovat Poslanecká sněmovna. Dále lze vzhledem k tomu, že nová právní úprava působí v některých oblastech nejednoznačně a může připouštět vícero různých výkladů, do budoucna očekávat metodické výklady finanční správy.