Dovolujeme si Vás informovat o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu („NSS“) čj. ADS 119/2010 – 58, které potvrzuje, že se problém souběhu funkce statutárního orgánu a zaměstnanecké pozice začíná řešit i z pohledu zákonů o sociálním zabezpečení. Konkrétně šlo o situaci souběhu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným a zaměstnaneckého poměru – ředitele společnosti. NSS došel k závěru, že pokud se pracovní náplň ředitele společnosti překrývá s činností spadající do působnosti jednatele společnosti, pracovní poměr platně vůbec nevznikl a taková osoba ani nebyla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec v pracovním poměru. Na druhou stranu však NSS potvrdil, že souběh funkce statutárního orgánu a zaměstnání v pracovním poměru je přípustný v případě, že se náplně práce nepřekrývají.
Toto rozhodnutí řešilo zejména otázku nemocenského pojištění a účast na tomto pojištění. Neexistence pracovního poměru může vést obecně k dalším negativním dopadům:
- nárok na výplatu dávek ze systému nemocenského pojištění (nemocenské dávky, peněžitá pomoc v mateřství) u jednatelů/jednatelek, které od roku 2009 vůbec nepodléhají nemocenskému pojištění.
- účast na důchodovém pojištění a budoucí nárok na důchod u členů představenstva nebo dozorčí rady, kteří podléhají pouze zdravotnímu pojištění, ale ne povinnému důchodovému pojištění.
- zpochybnění daňové uznatelnosti nákladů společnosti – platby vynaložené na veřejnoprávní pojistné a mzdy zaměstnanci z neexistujícího pracovního poměru nemají žádné opodstatnění a nejsou vynaloženy na dosažení a udržení příjmů.
- způsob vrácení již dříve zaplaceného pojistného – není zcela jasné, zda a jak o tento „přeplatek“ žádat a jestli bude vrácen.
- možná neplatnost úkonů provedených při výkonu pracovněprávní pozice (ve funkci zákonného zástupce).
- rozdílný rozsah odpovědnosti za případnou škodu/pojistné krytí.
V případě, že jedna osoba vykonává ve společnosti funkci jednatele (či je členem představenstva nebo dozorčí rady) a je zároveň v zaměstnaneckém poměru u téže společnosti, měla by být náplň pracovního poměru odlišná od působnosti statutárního orgánu, a to jak formálně (např. v popisech pracovních činností), tak fakticky. V případě zpochybnění souběhu ze strany úřadů musí společnost prokázat, jaké činnosti daná osoba vykovává ve funkci statutárního orgánu a jaké v rámci pracovněprávního poměru a vyloučit jejich překrývání. Proto je nutné této otázce věnovat patřičnou pozornost a vyloučit možná rizika pro společnosti i samotné fyzické osoby.
V případě dotazů či připomínek se obraťte na autora této informace nebo na Vašeho kontaktního manažera/partnera společnosti Fučík & partneři, s.r.o.
Zpracovala: Kateřina Hrůzová
