SDEU: Členské státy nemohou posouvat uplatnění odpočtu DPH až do období vystavení faktury, pokud má plátce doklad při podání přiznání

Chtěli bychom vás upozornit na velice zajímavý rozsudek Soudního dvora EU ve věci T-689/24 I.T.A. ze dne 11. února 2026 a na jeho možný (či spíše velice pravděpodobný) dopad na českou právní úpravu v oblasti DPH a její výklady.

Soudní dvůr EU v této věci rozhodoval v rámci předběžné otázky o tom, zda je v souladu se směrnicí o DPH a zásadou neutrality a proporcionality vnitrostátní právní úprava zakotvená v polském zákoně o DPH, která stanoví, že nárok na odpočet daně vzniká nejdříve ve zdaňovacím období, ve kterém osoba povinná k dani obdrží příslušnou fakturu. Tedy právní úprava, která je v podstatě totožná s pravidly stanovenými v § 73 českého zákona o DPH. Toto pravidlo bylo do českého zákona o DPH zakotveno v roce 2011 na základě tehdy již letitého rozsudku Soudního dvora EU C-152/02 ve věci Terra Baubedarf.

I přes poměrně jednoznačnou textaci tohoto historického rozsudku C-152/02 Soudní dvůr nyní v aktuálním případu poměrně překvapivě, na základě rozdílů mezi hmotněprávními a formálními podmínkami nároku na odpočet daně, rozhodl, že taková právní úprava je v rozporu se směrnicí o DPH, respektive v rozporu se zásadou neutrality DPH a proporcionality, a že nárok na odpočet DPH musí být osobám povinným k dani v zásadě umožněn již za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění daného plnění, pokud má příslušnou fakturu v držení ke dni podání přiznání, nikoliv už ke konci daného období. S rozporem s dřívější judikaturou se Soudní dvůr EU vypořádal, konkrétně tím způsobem, že v daném původním rozsudku Terra Baubedarf neměla doklad ke dni podání daňového přiznání. Původní chápání tohoto rozsudku tak lze dle našeho názoru považovat za překonané.

Zajímavé nyní v českém podnikatelském prostředí bude, jak se k tomuto aktuálnímu rozhodnutí postaví česká daňová správa, případně i český zákonodárce. Dle našeho názoru je současný rozsudek dostatečně jednoznačný pro to, aby naplnil podmínky přímého účinku dané ustálenou judikaturou EU, a plátcům by tedy mělo být umožněno se na něj i přes jednoznačnou textaci české právní úpravy odvolávat. V tuto chvíli však není k dispozici žádné oficiální vyjádření české daňové správy, není tak jisté, jak se k věci postaví jednotlivé finanční úřady a zda nebude nutné jít v tomto ohledu s finančním úřadem do sporu. Rovněž stojí za zmínku, že dokud na tento judikát nezareaguje i zákonodárce formou změny zákona o DPH a jeho § 73, mohou plátci nadále postupovat dle znění aktuální české legislativy se všemi důsledky. I to může být v některých případech pro plátce výhodné.

Pokud byste měli zájem o bližší posouzení možností využití tohoto aktuálního rozhodnutí Soudního dvora EU ve vašem podnikání, neváhejte se na nás obrátit. V případě jakýkoliv dotazů k tématu tohoto článku jsme vám rovněž plně k dispozici.