Dne 2. 12. 2025 vydal Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) rozsudek sp. zn. 1 Afs 171/2025, ve kterém opakovaně judikoval, že v případě zneužití práva je konkrétní způsob odčerpání neoprávněně získané daňové výhody v rukou správce daně.
Jednalo se o situaci, kdy jediný společník (fyzická osoba) společnosti s. r. o. (dále jen „Společnost“) založil Holding a. s. (dále jen „Holding“), jehož byl jediným akcionářem a kterému následně prodal svůj 100% podíl ve Společnosti. Kupní cenu za převod podílu měl Holding splácet fyzické osobě jako původnímu společníkovi Společnosti v ročních splátkách. Zároveň Společnost vyplácela Holdingu jako své mateřské společnosti každoročně podíly na zisku, při jejichž výplatě uplatňovala osvobození od srážkové daně. Holding pak přeposílal tyto finanční prostředky fyzické osobě jako splátky kupní ceny za převod obchodního podílu. Správce daně v tomto spatřoval zneužití práva, podmínky pro osvobození byly vytvořeny uměle a doměřil Společnosti daň z příjmů právnických osob vybíranou srážkou.
Samotný rozsudek NSS není zajímavý z pohledu, zda jde, nebo nejde o zneužití práva. Situace byla víceméně jednoznačná a zneužití práva nebylo před soudem ani zpochybňováno.
Stěžovatel svou argumentaci místo toho založil na údajném procesním pochybení – neoprávněná daňová výhoda neměla být odčerpána (resp. doměřena) jako daň z příjmů právnických osob vybíraná srážkou (tj. z podílů na zisku přijímaných Holdingem), ale jako daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou (tj. z podílů na zisku defacto a v konečném důsledku přijatých fyzickou osobou).
Jak se k tomu vyjádřil NSS?
Role jednotlivých subjektů zúčastněných na zneužívající transakci není pro daňovou povinnost plátce rozhodující. Podstatná je však skutečnost, že jak právnická osoba (Holding), tak fyzická osoba se společně účastnily zneužití práva.
Konkrétní způsob odčerpání neoprávněně získané výhody je při aplikaci institutu zneužití práva v rukou správce daně a odvíjí se od konkrétních okolností případu. V dané věci tak bylo dle NSS na volbě správce daně, zda stěžovateli stanoví daň z příjmů právnických nebo fyzických osob vybíranou srážkou dle zvláštní sazby daně.
Naopak v případě doměřování daně z titulu disimulace (tj. jako formálně právní úkon zakrývající skutečný stav) by přicházelo v úvahu doměření jen daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dle zvláštní sazby daně.