Evropská unie dokončila rozsáhlou reformu pravidel koordinace sociálního zabezpečení, na které se pracovalo velmi dlouhou dobu. Přijatá úprava má reagovat na proměny evropského trhu práce, rostoucí přeshraniční mobilitu zaměstnanců a potřebu efektivnější spolupráce mezi členskými státy.
Změny se dotknou především vysílání pracovníků, výkonu práce ve více státech, vydávání formulářů A1, dávek v nezaměstnanosti, rodinných dávek a dlouhodobé péče.
Kdy se začnou nová pravidla používat?
Legislativní proces byl završen 7. října 2026, kdy nařízení podepsali předsedové Evropského parlamentu a Rada. Koncem října bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Samotná platnost nastala prvním dnem měsíce následujícího po publikaci, tj. 1. listopadu 2026.
Většina zásadních změn však nebude uplatňována ihned. U řady ustanovení se počítá s dvouletým přechodným obdobím. To znamená, že zaměstnavatelé získají prostor se na změny dostatečně připravit ještě před tím, než budou nová pravidla závazně aplikována.
Služební cesta nově získává vlastní definici
Jednou z nejvýznamnějších novinek je formální vymezení pojmu služební cesta („business trip“). Za služební cestu bude považována krátkodobá pracovní aktivita vykonávaná v souvislosti s obchodními zájmy zaměstnavatele nebo podnikatelskou činností osoby samostatně výdělečně činné. Do této kategorie budou spadat např. obchodní jednání, účast na konferencích, vzdělávacích akcích či odborných setkáních.
Naopak činnosti spočívající v poskytování služeb nebo dodávkách zboží budou z této definice vyloučeny.
Povinnost oznámit vyslání předem
Zaměstnavatel bude povinen informovat příslušnou instituci před zahájením vyslání a zároveň požádat o formulář A1. V situaci, kdy nebude A1 vystaven včas, vydá příslušná instituce automatické potvrzení o přijetí žádosti.
Předběžné oznámení nebude povinné v případě, kdy se jedná o služební cestu. Stejný princip se má aplikovat také na další krátkodobé přeshraniční aktivity, jejichž délka nepřekročí tři po sobě následující pracovní dny během období třiceti po sobě následujících dnů (výjimka však nebude platit pro stavebnictví, kde zůstane zachována povinnost předchozího oznámení i standardní postup pro získání formuláře A1).
Přísnější režim vysílání zaměstnanců
Revize přináší také zpřísnění některých podmínek pro vyslání zaměstnanců do zahraničí.
Nově bude nutné prokázat, že osoba přijatá za účelem vyslání musí být nejméně 3 měsíce bezprostředně před zahájením zaměstnání podřízena systému sociálního zabezpečení státu, kde je zaměstnavatel usazen. Tím se posiluje vazba zaměstnance na stát, jehož právním předpisům má během vyslání nadále podléhat.
Nová pravidla jdou také proti řetězení vyslání. Po vyčerpání standardní doby vyslání v délce 24 měsíců nebude možné bezprostředně navázat novým vysláním do stejného členského státu. Pokud nebude udělena výjimka podle článku 16 nařízení, bude nutné dodržet minimální dvouměsíční dobu přerušení.
Formuláře A1 pod větším dohledem
Výrazně se mění také přístup k vydávání formuláře A1. Příslušné instituce budou muset před vydáním dokumentu podrobněji ověřovat skutečný stav věci a pečlivěji posuzovat informace předkládané zaměstnavateli i samotnými pracovníky.
Zároveň dojde ke sjednocení podoby formuláře A1 napříč členskými státy.
Nová pravidla se zaměřují rovněž na situace, kdy vzniknou pochybnosti o správnosti již vydaného potvrzení. Nařízení proto stanovuje detailnější mechanismus spolupráce mezi institucemi, včetně konkrétních lhůt pro vzájemnou komunikaci a postupů vedoucích k opravě nebo zpětnému zrušení dokumentu.
Práce ve více státech bude pravidelně přehodnocována
Zaměstnanci vykonávající práci ve dvou nebo více členských státech se budou muset připravit na častější přezkum použitelné legislativy.
Rozhodnutí o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení bude nově omezeno na maximálně 24 měsíců, po jejichž uplynutí bude nutné znovu posoudit situaci zaměstnance dle aktuálního způsobu výkonu práce.
Nový přístup může mít dopady zejména na regionální management, přeshraniční pracovní týmy pravidelně cestující mezi státy nebo zaměstnance využívající hybridní model práce mezi více státy.
Digitalizace a boj proti zneužívání systému
Reforma posiluje digitalizaci sociálního zabezpečení a současně zavádí účinnější nástroje pro odhalování podvodů. Nově výslovně vymezuje pojem podvodu, rozšiřuje možnosti sdílení dat mezi národními institucemi a podporuje intenzivnější využívání elektronické výměny informací. Díky lepšímu propojení dat budou členské státy schopny efektivněji identifikovat nesrovnalosti a předcházet neoprávněnému využívání systému.
