Povolení kamerových systémů s biometrickou identifikací osob na pražském letišti

Vrchní soud v Praze vyhověl žádosti správce bezpečnostního systému a povolil použití technologie umožňující biometrické rozpoznávání osob prostřednictvím kamer a algoritmů umělé inteligence v monitorovaném prostoru Letiště Václava Havla. Systém v reálném čase porovnává záznamy z kamer s referenční databázi Policie ČR na základě biometrických parametrů obličeje. Jeho účelem je zvýšit bezpečnost letiště a umožnit včasnou identifikaci osob podezřelých ze spáchání trestných činů, včetně případů, kdy cestují s pozměněnými doklady.

Podle soudu představuje kamerový systém se zpracováním biometrických údajů zásah do práva na respektování soukromého života a práva na ochranu osobních údajů, ale dospěl k závěru, že v prostředí mezinárodního letiště, které je z hlediska bezpečnosti mimořádně citlivým a rizikovým prostorem, existuje legitimní a zvlášť naléhavý veřejný zájem na včasné identifikaci rizikových osob, který může za splnění podmínek převážit nad právem jednotlivců na ochranu soukromí.

Regulační rámec pro využívání těchto technologií v Evropské unii tvoří především nařízení o umělé inteligenci (AI Act, nařízení EU 2024/1689), obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR, nařízení EU 2016/679) a v oblasti trestněprávní policejní směrnice (směrnice EU 2016/680).

Systémy umělé inteligence pro vzdálenou biometrickou identifikaci fyzických osob v reálném čase (tzv. izolované systémy) řadí AI Act mezi vysoce rizikové technologie s nejpřísnějším regulačním režimem, a to hlavně z důvodu možného dopadu na základní lidská práva a svobody. Jejich použití ve veřejně přístupných prostorech pro účely vymáhání práva je zásadně výjimečné a podléhá přísným podmínkám, včetně předchozího soudního povolení.

Z hlediska ochrany osobních údajů představují biometrické údaje zvláštní kategorii osobních údajů ve smyslu čl. 9 GDPR. Jejich zpracování za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby je možné pouze ve výjimečných případech, zejména pokud je to nezbytné z důvodu významného veřejného zájmu a současně jsou naplněny požadavky proporcionality a minimalizace zásahu do práv subjektů údajů. V kontextu činnosti orgánů veřejné moci navíc dopadá na zpracování biometrických údajů policejní směrnice, která rovněž zdůrazňuje jejich citlivou povahu a stanoví přísné podmínky pro jejich využití při prevenci i vyšetřování trestné činnosti.

Žádost o povolení zavedení tohoto izolovaného systému byla strukturována podle různých režimů monitorování v různých částech letiště. Systém má být využíván nejen v neveřejných prostorách po provedení bezpečnostní či hraniční kontroly, kde již dochází k intenzivnější regulaci pohybu osob, ale v omezeném rozsahu také ve veřejně přístupných částech letiště, zejména v příletových a odletových halách. V těchto prostorách systém plní převážně preventivní funkci a jeho nasazení je omezeno pouze na vybrané vytěžované prostory.

Soud při posuzování žádosti kladl zvláštní důraz na princip proporcionality zásahu do práv dotčených osob. Povolení je proto omezeno nejen na nezbytný prostor, ale i časové období, po které má být systém využíván. Také zpracování biometrických údajů je omezené na úzce omezený okruh osob. Pokud se systém osvědčí z hlediska efektivity i dopadů, bude moci žadatel požádat o nové povolení. Soud současně zohlednil, že nejde o plošné monitorování všech osob, ale o cílené využití technologie, a takto nastavené podmínky použití považoval za přiměřené a nezbytné opatření k posílení bezpečnosti.