Vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým dochází k transpozici evropské směrnice o platformové práci do českého právního řádu. Nová právní úprava má přinést větší právní jistotu při posuzování, zda osoba vykonávající práci prostřednictvím digitální platformy vystupuje jako zaměstnanec, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná. Současně zavádí pravidla pro využívání algoritmů při řízení práce a posiluje práva pracovníků na informace i na přezkum významných automatizovaných rozhodnutí člověkem. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí je cílem zachovat flexibilitu, která je pro platformovou práci typická, a zároveň zajistit odpovídající ochranu osob, které ji vykonávají.
Návrh nově vymezuje základní pojmy, se kterými bude právní úprava pracovat, včetně digitální pracovní platformy, platformové práce, platformového pracovníka, zaměstnance platformy, zprostředkovatele či automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů. Za digitální pracovní platformu bude považována služba poskytovaná alespoň zčásti prostřednictvím webové stránky nebo mobilní aplikace, která na žádost zákazníka organizuje práci za úplatu a současně využívá automatizované systémy. Klíčovým kritériem přitom bude skutečný vliv platformy na podmínky výkonu práce, například na to, kdo, kdy, kde nebo jakým způsobem práci vykonává. Samotné technické propojení zákazníka s poskytovatelem služby bez takového vlivu za platformovou práci považováno nebude.
Mezi typické digitální pracovní platformy mají podle návrhu patřit například Uber, Bolt nebo Wolt. Naopak služby jako Airbnb, Vinted, eBay nebo BlaBlaCar do této kategorie zpravidla spadat nebudou, pokud je jejich hlavním účelem sdílení majetku, přeprodej zboží nebo pouhé zprostředkování kontaktu mezi uživateli. Právní úprava se nebude vztahovat ani na služby organizující dobrovolnickou činnost. Zákon má zároveň dopadat na platformovou práci vykonávanou na území České republiky bez ohledu na to, zda má samotná platforma sídlo v České republice nebo v zahraničí.
Jednou z nejvýznamnějších změn je zavedení vyvratitelné právní domněnky pracovněprávního vztahu. Jejím cílem je usnadnit správné určení postavení pracovníka v případech, kdy skutečný způsob výkonu činnosti vykazuje znaky závislé práce. Neznamená to však automatické převedení platformových pracovníků z postavení OSVČ do postavení zaměstnanců. Platforma nebo zprostředkovatel budou mít možnost prokázat, že konkrétní vztah znaky závislé práce nesplňuje. Při posuzování bude rozhodující skutečný výkon práce, nikoli pouze formální označení smluvního vztahu. V návaznosti na tuto změnu se zároveň zpřesňuje i obecná definice závislé práce v zákoníku práce. Posuzovat se bude zejména to, kdo práci organizuje a kontroluje, zda pracovník vykonává činnost podle pokynů jiné osoby a zda je mu určována pracovní doba. Tato úprava se přitom nebude týkat pouze digitálních platforem, ale všech subjektů působících na trhu práce.
Návrh současně zachovává prostor pro skutečné podnikání. Pokud si osoba sama rozhoduje o tom, zda bude pracovat, kdy bude pracovat a v jakém rozsahu bude své služby poskytovat, nemá stanoven minimální počet hodin a může svou činnost kdykoliv přerušit, může to naopak svědčit proti existenci závislé práce. Stejně tak samotná skutečnost, že platforma vyžaduje dodržování zákonných hygienických, bezpečnostních nebo dopravních povinností, nebude sama o sobě považována za znak závislé práce. Platformový pracovník, který bude mít za to, že ve skutečnosti vykonává závislou práci, bude moci podat kvalifikovaný podnět inspekci práce. Platforma nebo zprostředkovatel následně dostanou možnost doložit a vysvětlit, proč podle jejich názoru nejde o pracovněprávní vztah.
Významnou součástí návrhu je také regulace algoritmického řízení práce. Automatizované systémy dnes mohou přidělovat zakázky, hodnotit pracovníky nebo rozhodovat o jejich přístupu k platformě. Nově proto budou mít pracovníci právo získat srozumitelné informace o tom, jaké systémy platforma využívá, jaké údaje a parametry zohledňuje a k jakému účelu slouží. Podrobnější informace bude platforma na žádost poskytovat standardně do 30 dnů. U významných rozhodnutí bude navíc vyžadován lidský dohled a možnost lidského přezkumu. Rozhodnutí s nepříznivým dopadem na pracovníka, například omezení, pozastavení nebo ukončení smluvního vztahu či uživatelského účtu, tak nebude možné založit výhradně na automatizovaném rozhodování. Dotčená osoba bude mít právo získat vysvětlení a požadovat přezkum rozhodnutí člověkem.
Pravidla týkající se algoritmického řízení a ochrany osobních údajů se budou vztahovat také na platformové pracovníky působící jako OSVČ. Součástí návrhu je rovněž možnost přenositelnosti některých údajů vytvořených v průběhu výkonu práce, například hodnocení nebo recenzí. Platformy budou zároveň povinny umožnit zabezpečenou komunikaci mezi pracovníky a jejich zástupci, přičemž tuto komunikaci nebudou smět sledovat. Pokud takový komunikační kanál dosud nemají, budou jej muset vytvořit nebo zajistit přístup k nezávislé komunikační službě.
Součástí legislativního návrhu jsou rovněž opatření navazující na iniciativu KOBRA 26, jejichž cílem je zlepšit odhalování nelegální a nehlášené práce a následné doměřování plateb na sociální a zdravotní pojištění. Návrh zároveň zahajuje první etapu projektu Jednoho inkasního místa, v jehož rámci má od roku 2028 Finanční správa převzít vymáhání veřejných pojistných pohledávek. Podle předkladatelů by centralizace měla omezit souběžné vymáhání různými institucemi a snížit náklady veřejné správy i samotných dlužníků. Účinnost zákona o platformové práci je navrhována od 1. ledna 2027, zatímco změny související s předáním vymáhání pohledávek Finanční správě mají nabýt účinnosti od 1. ledna 2028.
