Petr Němec | 10.9.2024
Zneužití práva v daních – pozitivní rozsudkyDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
V červenci 2014 schválila Rada Evropské unie změnu Směrnice 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států (dále jen „Směrnice“). Tato Směrnice osvobozuje dividendy a jiné formy rozdělování zisku vyplácené dceřinými společnostmi jejich mateřským společnostem od srážkových daní a zamezuje dvojímu zdanění takových příjmů na úrovni mateřské společnosti. Účelem je vytvořit rovné podmínky mezi skupinami mateřských a dceřiných společností z různých členských států a skupinami mateřských a dceřiných společností v témže členském státě.
Rovné podmínky stanovené pro zdaňování při rozdělování zisku však nebyly ve všech případech zajištěny. Při agresivním daňovém plánování s využitím hybridního finančního uspořádání mohlo docházet ke dvojímu nezdanění. Hybridní úvěrová opatření jsou finanční nástroje, které mají vlastnosti jak dluhu, tak vkladu do vlastního kapitálu. V důsledku rozdílné daňové kvalifikace hybridních úvěrů (dluh nebo vklad do vlastního kapitálu) v jednotlivých členských státech jsou platby v rámci přeshraničního hybridního úvěru považovány v jednom členském státě za daňově odečitatelné náklady (členský stát plátce) a v jiném členském státě za rozdělování zisků osvobozené od daně (členský stát příjemce), což vedlo k neúmyslnému dvojímu nezdanění.
Hlavní snahou Rady EU bylo omezit výhody Směrnice, jež plynuly při využití financování pomocí hybridních úvěrových nástrojů. Cílem bylo zabránit dvojímu nezdanění příjmů, kterého mohlo být dosaženo v důsledku rozdílných daňových systémů v jednotlivých zemích.
Směrnice nově vymezuje, že členský stát přijímající společnosti (mateřské společnosti nebo stálé provozovny mateřské společnosti) zdaní část výplaty rozděleného zisku, která je odečitatelná v členském státě vyplácející dceřiné společnosti. Zároveň ve Směrnici zůstává zachováno nezdanění (osvobození) zisků u přijímající společnosti, pokud tyto zisky nejsou odečitatelné dceřinou společností. Obecně je ve Směrnici zakotvena zásada, že rozdělovaný zisk u přijímající společnosti bude osvobozen od daně, pokud náklady u vyplácející společnosti budou daňově neuznatelné. A naopak rozdělovaný zisk bude podléhat zdanění v případě, že náklady budou daňově uznatelné.
Další změnou bylo doplnění seznamu společností, na které se Směrnice vztahuje (seznam společností je uveden v části A přílohy 1). Další formy společností doplnily Rumunsko a Polsko.
Členské státy mají provést úpravu vnitrostátních předpisů nezbytných pro dosažení souladu se Směrnicí do 31. prosince 2015.