Návrat EET a vládou navrhované změny v oblasti DPH a DPFO pro rok 2027

Vládou schválený návrh takzvané EET 2.0 počítá od ledna 2027 s návratem elektronické evidence tržeb v jiné podobě, než ve které byla v roce 2023 zrušena. Nová verze má zachovat princip centrální evidence plateb, zároveň ale mění okruh sledovaných transakcí. Evidovat se totiž budou platby v hotovosti, kartou, ale i QR kódem nebo „jakoukoliv jinou budoucí technologií“, proběhnou-li v osobním kontaktu. 

Odpadá plošná povinnost tisku účtenek. Část nejmenších podnikatelů bude moci využít zvláštní režim EET OFF. Vláda si od návrhu slibuje nárůst příjmů veřejných rozpočtů o 14 až 15 miliard korun ročně.  Současně návrh (znovu)otevírá debatu o tom, jak nový rozsah evidence ovlivní podnikatelské prostředí, administrativní povinnosti i podobu daňové kontroly. 

Vedle samotné evidence je novela součástí širšího daňového balíčku, který zahrnuje také změny v dani z příjmů, DPH a dalších odvodech. Právě s těmito klíčovými novinkami a jejich možnými dopady bychom vás v následujícím textu rádi blíže seznámili. 

DPH

Zrušení limitace odpočtů DPH u luxusních aut

Výjimka v podobě omezení daně na vstupu, vyjednaná ČR pro roky 2024 až 2026, která umožňuje uplatnit nárok na odpočet daně při pořízení vozidla příp. jeho technickém zhodnocení v maximální výši 420.000 Kč, by měla být s účinností od 1. ledna 2027 zrušena. Nově si plátce bude moci uplatnit DPH v plné výši bez ohledu na cenu pořízeného vozidla/provedeného technického zhodnocení, avšak samozřejmě jen za předpokladu využití automobilu pro ekonomické, resp. zdanitelné činnosti.  

Z navržených přechodných ustanovení vyplývá, že pokud byl automobil pořízen (respektive technické zhodnocení bylo provedeno) do konce roku 2026 a automobil byl zapsán do Registru vozidel po 1. lednu 2027, plátce bude oprávněn uplatnit odpočet daně v plné výši. Vládní návrh rovněž připouští zvýšit nárok na odpočet daně u automobilů zapsaných do Registru vozidel v roce 2027, pokud byl uplatněn v limitované výši, a to v rámci dodatečného daňového přiznání podaného do konce ledna 2027. Z návrhu však není aktuálně zřejmé, zda bude moci být uplatněn odpočet v plné výši i ze záloh přijatých před koncem roku 2026. 

Uplatnění 12% sazby DPH u nealkoholických nápojů nabízených v rámci restauračních služeb  

V současnosti se snížená sazba DPH uplatní pouze u pitné vody z kohoutku a mléčných nápojů (včetně jejich alternativ např. v podobě rostlinných mlék) podávaných v rámci restauračních služeb. S účinností od 1. ledna 2027 by se 12 % sazba DPH měla použít na veškeré nealkoholické nápoje.  

Prodej nealkoholických nápojů mimo restaurační služby, s výjimkou pitné vody a mléčných nápojů (včetně jejich alternativ), bude nicméně nadále podléhat základní sazbě DPH ve výši 21 %.  

Změny u malých nedobytných pohledávek

S účinností od 1. ledna 2027 by se dále měly změnit podmínky pro opravu základu daně u nedobytných pohledávek, které nejsou vymáhány v rámci exekučního či insolvenčního řízení vedeného vůči dlužníkovi.  

Nově bude věřitel oprávněn provést opravu základu daně, pokud: 

1. se jedná o pohledávku nepřesahující 20.000 Kč (namísto dosavadních 10.000 Kč) včetně daně;
2. jde o pohledávku, která je alespoň 3 měsíce po splatnosti (namísto dosavadních 6 měsíců);
3. souhrn pohledávek vůči jednomu dlužníkovi nepřesahuje 100.000 Kč (namísto dosavadních 20.000 Kč) včetně daně za kalendářní rok.  

Při splnění daných podmínek bude moci věřitel vykázat opravu v přiznání za jakékoliv zdaňovací období. Nové podmínky se budou vztahovat i na nedobytné pohledávky ze zdanitelných plnění uskutečněných po 1. lednu 2025, k jejichž opravě věřitel přistoupí po 1. lednu 2027.  

V návaznosti na výše uvedené změny dochází zároveň ke zkrácení lhůty z 6 na 3 měsíce, po jejímž uplynutí je dlužník (plátce, který přijal zdanitelné plnění a uplatnil nárok na odpočet) povinen snížit již uplatněný odpočet, nebyla-li pohledávka zcela nebo zčásti uhrazena, a to bez ohledu na výši této pohledávky.  

DPFO

Vedle samotné evidence tržeb přináší návrh také několik významných změn v oblasti daně z příjmů fyzických osob. Část opatření přímo souvisí s novým režimem EET, další představují samostatné změny v oblasti zaměstnaneckých benefitů, slev na dani nebo zdanění spropitného, které vláda prezentuje mimo jiné jako snahu kompenzovat dopady staronové evidence. 

Paušální režim a nová „EET přirážka“

Jednou z nejdiskutovanějších novinek je zavedení režimu EET OFF, v jehož rámci se podnikatelé budou moci vyhnout povinnosti evidovat tržby výměnou za měsíční přirážku k paušální dani ve výši 1 400 Kč. Režim je dostupný pro podnikatele v prvním pásmu paušálního režimu, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhnou 1 mil. Kč ročně. Přihlášení bude nutné oznámit správci daně zpravidla do 10. dne příslušného zdaňovacího období. Pokud poplatník po přihlášení k přirážce v daném roce milion překročí, povinnost evidence se na něj začne vztahovat až další zdaňovací období.  

Z pohledu praxe však zůstává několik otevřených otázek. Komora daňových poradců ČR například upozorňuje, že návrh dostatečně neupřesňuje, co přesně znamená pojem „příjmy ze samostatné činnosti“ pro účely posouzení limitu 1 mil. Kč. Není totiž zcela zřejmé, zda mají být rozhodné všechny příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, nebo pouze příjmy relevantní pro vstup do paušálního režimu.  

Sleva na evidenci tržeb

Návrh současně počítá se zavedením jednorázové slevy na evidenci tržeb ve výši až 5 000 Kč. Tu bude možné uplatnit nejdříve ve zdaňovacím období roku 2027. Její výpočet vychází z kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka. Sleva má částečně kompenzovat počáteční náklady spojené se zavedením evidence, například pořízení pokladního systému nebo technického vybavení. Její skutečný ekonomický přínos však bude záviset na konkrétním modelu podnikání i rozsahu daňových povinností poplatníka. 

Návrat některých daňových slev a úpravy osvobození benefitů

Součástí návrhu je také obnovení některých dříve zrušených daňových úlev. Vrací se možnost uplatnění slevy na studenta v částce 4 020 Kč ročně a sleva za umístění dítěte (tzv. „školkovné“) s limitem ve výši minimální mzdy. U školkovného návrh zároveň detailně upravuje podmínky pro jeho uplatnění, včetně nové oznamovací povinnosti předškolních zařízení vůči správci daně. Ta budou muset finanční správě elektronicky reportovat údaje o dětech a výši uhrazených částek. I zde Komora daňových poradců upozorňuje na některé praktické problémy, například dodržování oznamovací povinnosti u zahraničních školek nebo obdobných zařízení mimo Českou republiku. 

Významné změny se dotknou také zaměstnaneckých benefitů. Návrh počítá s návratem k režimu platnému před rokem 2024 – tedy volnočasové benefity mohou být osvobozeně od daně poskytovány v jakékoliv hodnotě s tím, že osvobození příspěvků na rekreaci a zájezdy budou opět limitovány hodnotou 20.000 Kč za kalendářní rok. Současně se rozšiřuje okruh osvobozených benefitů například o příspěvky na vybrané sociální služby, jako je osobní asistence nebo pečovatelská péče. Zachováno má zůstat také osvobození zaměstnaneckých (společenských) akcí přiměřeného rozsahu organizovaných zaměstnavatelem, jejich úprava se pouze přesune do stejného ustanovení upravujícího volnočasové benefity. Naopak u zdravotních benefitů by měl nadále platit roční limit navázaný na výši jedné průměrné mzdy. 

Spropitné v novém osvobozeném režimu

Významnou změnou pro gastronomii a pohostinství je nové daňové řešení spropitného, jehož cílem je mimo jiné motivovat k oficiálnímu vykazování spropitného a posílit legální příjmy zaměstnanců v gastronomii. Návrh zavádí osvobození spropitného ze stravovacích služeb od daně z příjmů ze závislé činnosti, a to do limitu navázaného na měsíční příjmy zaměstnavatele ze stravovacích služeb. I přes detailní zákonné vymezení definice spropitného a podmínek osvobození vyvolává tato oblast řadu interpretačních otázek, zejména na nejednoznačný výpočet limitu osvobození, nejasnosti ohledně rozdělování spropitného mezi zaměstnance, či otázku, zda se režim vztahuje i na samoobslužné provozy nebo fastfoodové koncepty.  Otevřená zůstává také otázka, jak bude spropitné posuzováno na straně zaměstnavatelových nákladů z pohledu daně z příjmů právnických osob. 

Vzhledem k tomu, že návrh zatím prochází legislativním procesem, lze očekávat další úpravy textace i metodických výkladů. Pro podnikatele tak bude důležité sledovat nejen finální podobu zákona, ale i následnou aplikační praxi finanční správy.