Orientace v celních tarifech: Udržování odolnosti trhu středně velkých firem uprostřed přetrvávající nejistoty

Insight

Autor: Grant Thornton

V prvním díle nové série společnosti Grant Thornton o aktuálních mezinárodních trendech zkoumáme širší dopad cel na trh středně velkých firem. Pokles důvěry na trhu na začátku roku 2025 byl jen začátkem dalších událostí.   

Koncem roku 2024 se středně velké firmy vezly na klidné vlně optimismu. Podle průzkumu International Business Report (IBR) společnosti Grant Thornton plánuje 54,6 % těchto firem zvýšit svůj vývoz a 50,3 % očekává růst příjmů z mezinárodních trhů. S příchodem roku 2025 se však obchodní napětí vystupňovalo a optimismus poprvé za dva roky výrazně poklesl (o 2,9 procentního bodu na 72,7 %). Přestože se mezi lídry středně velkých firem začaly objevovat první náznaky opatrnosti, jejich základní předpoklady – postavené na flexibilitě a strategickém přístupu – zůstaly poměrně silné. 

 

Grafika – historická ekonomická očekávání v oblasti obchodu vystrizek-ibr2.png (126 KB)

Proměna globálního obchodního prostředí 

Současná vlna nových cel se ukázala jako neočekávaná a bezprecedentní a OECD varovala, že by mohla mít „značný dopad“ na celosvětový růst1. To, co začalo jako ojedinělá opatření, se změnilo v nejisté a složité globální obchodní prostředí, jehož parametry se mění téměř denně. V době, kdy jsou tvrdé obchodní bariéry běžnou součástí podnikání, je narušení trhu velmi reálné. 

Reakce na bezprecedentní překážky  

Vzhledem k tomu, že se příležitosti na tradičních světových exportních trzích stále mění, musí podniky čelit skutečnosti, že nová dynamika obchodu může výrazně změnit jejich růstové trajektorie. Firmy nyní musí jednat strategičtěji než kdykoli předtím, maximalizovat svou hodnotu na domácích trzích a více se zaměřit na regionální obchod. 

Pro středně velké firmy však nejsou velké výzvy ničím novým. V uplynulých desetiletích tyto firmy úspěšně přestály globální finanční krizi, zvládly rozsáhlá narušení způsobená COVIDem a přizpůsobily se celé řadě závažných narušení dodavatelského řetězce.  

Dnešní nestálé změny v celních sazbách jsou však bezprecedentní v tom, že během všech předchozích krizí středně velké firmy mohly zaměřit na své portfolio obchodů mimo tuzemsko a růst navzdory turbulencím na trhu – dnešní celní tarify tuto možnost snižují a nutí firmy přehodnotit, které trhy mohou oslovit, a případně upravit své obchodní modely. 

Podniky by měly posoudit expozici i rizika, upravit dodavatelské řetězce s ohledem na tyto turbulence a snažit se pochopit skutečnou hodnotu svých výrobků a služeb v kontextu příležitostí na rozvíjejících se trzích. 

Výhoda trhu středně velkých firem 

V tomto neustále se vyvíjejícím prostředí nebyly nikdy tak důležité trvalé principy, které jsou pro trh středně velkých firem příznačné – zaměření, agilita a silné vedení. Tyto základní vlastnosti umožňují firmám rychle reagovat na nové výzvy a měnit směr podle potřeby. Již nyní lze pozorovat strategické změny, kdy se mnoho společností snaží soustředit na několik vybraných trhů s nejslibnějšími vyhlídkami – počet zemí, do kterých chtějí podniky prodávat, se již snížil (o 3,7 procentního bodu na 47,8 %). 

Tento cílenější přístup nejen maximalizuje přidělování zdrojů, ale také zvyšuje jejich schopnost zvládat složité změny vyvolané celními tarify.  

Těžké rozhodování v roztříštěném světě 

Tváří v tvář realitě roztříštěného globálního trhu mohou některé středně velké firmy brzy čelit obtížnému rozhodnutí omezit nebo dokonce zastavit obchodování na trzích, kde je další působení kvůli clům neudržitelné. Pro mnohé to může znamenat přehodnocení tradičních strategií ve prospěch strukturálních úprav – změny smluvních podmínek, změny struktury plateb nebo dokonce změny v logistice a dodavatelském řetězce. Tato rozhodnutí jsou sice náročná, ale někdy jsou nezbytná, aby pomohla zmírnit dopady a zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost.  

 

Grafika – 31,8 % lídrů středně velkých firem na konci roku 2024 plánovalo zaměřit většinu svých zdrojů na přípravu na možné přerušení dodavatelských řetězců.  
vystriztek-ibr.png (82 KB)

Již jsme viděli, že trh středně velkých firem začíná měnit zdroje, pokud jde o klíčové oblasti, jako je odolnost dodavatelského řetězce. Do konce roku 2024 plánovala téměř třetina (31,8 %) leaderů středně velkých firem vynaložit nejvíce prostředků na přípravu případného přerušení dodavatelského řetězce. Takový podíl je téměř je čtyřnásobný oproti předchozímu měření, kdy problémy s dodavatelským řetězcem jako své nejvýznamnější riziko označilo jen 8,3 % firem.  

Vytyčení cesty vpřed prostřednictvím změny 

Nevyhnutelnou skutečností je fakt, že změny jsou neustálé. Vedoucí představitelé středně velkých firem čelí nejen celním tarifům, ale i řadě dalších transformačních výzev: umělá inteligence jako součást digitální transformace, vyvíjející se kybernetické hrozby, klimatické změny (a regulace) a demografické změny. Stejné schopnosti, které jim pomáhají překonávat obchodní překážky – agilita, předvídavost a cílené vedení – jim však umožňují dobře zvládat i tyto další výzvy.   

Globální ekonomika může dále utrpět v důsledku přetrvávajícího obchodního napětí a nejistoty, ale pokud existuje nějaká pozitivní stránka, pak se pravděpodobně nachází na trhu středně velkých firem – nejodolnějším a nejoptimističtějším segmentu podnikatelského prostředí. Klíčové bude důkladné plánování scénářů, které těm, kdo ho zvládnou, může otevřít nové dveře. Nebuďte překvapeni, pokud se v oblasti globálních cel, která vypadá jako hra s nulovým součtem, mnoho středně velkých firem stane nečekanými vítězi.