V minulém čísle Finančního managementu jsme publikovali článek týkající se přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012. Tímto článkem dále doplňujeme informace týkající se termínů souvisejících s povinnostmi jak fyzických, tak právnických osob.

Zákonný termín pro podání daňového přiznání

Pokud máte ze zákona povinnost nebo si chcete podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob sami (např. za účelem provedení ročního zúčtování záloh na daň), tak je zákonná lhůta pro podání nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Stejná lhůta platí i pro daň z příjmů právnických osob. To znamená, že termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů končí dnem v letošním roce 2. 4. 2013. Důvodem je to, že 1. 4. 2013 je státní svátek a tudíž je termín posunut na nejbližší pracovní den, tj. na 2. 4. 2013. 

Prodloužení termínu

V případě, že má daňový subjekt zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo pro něj daňové přiznání zpracovává daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V těchto případech je stanovena v roce 2013 lhůta pro podání nejpozději do 1. 7. 2013. V případě, kdy daňové přiznání zpracovává daňový poradce, platí, že příslušná plná moc musí být uplatněna u správce daně před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání v prvním termínu, kdy již v poslední den lhůty musí být tato plná moc u správce daně uložena, tj. 2. 4. 2013 musí být plná moc již doručena místně příslušnému správci daně.

Další možností posunutí termínu pro podání daňového přiznání je požádat správce daně o prodloužení lhůty s tím, že lze lhůtu prodloužit až o 3 měsíce. Pro případ, kdy předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně v odůvodněných případech prodloužit lhůtu až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Z prodlouženého termínu nevyplývá pouhá výhoda spočívající v možnosti podat daňové přiznání později, ale je i posunut termín pro úhradu případné daňové povinnosti.

Podání daňových přiznání

Daňová přiznání lze také správci daně podat různými způsoby (např. poštou, elektronicky), kdy platí, že v případě listinného podání lze za splněnou lhůtu považovat i to, že daňové přiznání bude podáno k poštovní přepravě v poslední den lhůty.  V případě elektronických podání existují možnosti podání daňových přiznání přes aplikaci EPO (buď se zaručeným elektronickým podpisem nebo bez něho) nebo je možné také podat daňové přiznání prostřednictvím datové schránky. Zde je však nutné neopomenout skutečnost, že je nutné podání učinit ve formátu .xml a učinit podání tak, aby bylo možné doručit správci daně všechny předepsané přílohy k daňovému přiznání. Někdy je tedy nevyhnutné stejně podat daňové přiznání poštou.

Splatnost daně

Na rozdíl od podání daňového přiznání, které může být učiněno i v poslední den zákonné lhůty, úhrada daňové povinnosti musí proběhnout před termínem pro podání daňového přiznání, neboť v tento den již musí být platba připsána na účtu správce daně.

Související sankce

Lhůtu pro podání daňového přiznání je potřeba dodržovat neboť z opožděného podání vznikají sankce dle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (dále jen „DŘ“). Z důvodu, že již není možné promíjet příslušenství daně (tj. i pokutu za opoždění podání daňového přiznání), bylo do zákona zapracováno „ochranné období“, po které je možné podat daňové přiznání bez sankce.

Pokuta tak vznikne daňovému subjektu, který podá daňové nebo dodatečné daňové přiznání po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů. V případě podání v kratší době pokuta nevzniká. Počínaje rokem 2013 došlo ke zmírnění této sankce a to tím, že pokud by činila tato sankce částku menší než 200 Kč, tak se pokuta nepředepíše. Již tedy neplatí pokuta v minimální „fixní částce“ 500 Kč, ale sankce se počítá ze stanoveného procenta. Toto se nejvíce dotkne tzv. nulových daňových přiznání. Neuplatnění pokuty v minimální „fixní částce“ 500 Kč ale neplatí v případech, kdy není splněna lhůta stanovená správcem daně ve výzvě k podání daňového přiznání.

Dovolujeme si upozornit, že „ochranné období“ je stanoveno i pro úhrady daňových povinností, kdy vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení. Tento úrok z prodlení vzniká daňovému subjektu, který později uhradí svou daňovou povinnost a to počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. I zde byl zrušen institut možného prominutí příslušenství daně na žádost daňového subjektu a to z titulu předepsaného  úroku z prodlení, a proto je zapotřebí termíny pro placení daní hlídat.

Posunutí platby daně

V určitých případech uvedených v DŘ (ustanovení § 156), lze požádat správce daně o posečkání úhrady či rozložení její úhrady ve splátkách, což má při vyhovění žádosti určité přednosti. Jednak vzniká úrok z prodlení v poloviční výši (REPO sazba zvýšená o 7% bodů) oproti „běžnému“ pozdnímu zaplacení a dále je zde dána možnost požádat správce daně za dobu povoleného posečkání nebo splátek daně, o jeho prominutí.

V případě Vašeho zájmu o konzultaci v této oblasti jsme Vám k dispozici.