M. Sýkora Horňáková | 28.11.2024
"Stojí za úspěšnou adopcí tématu ESG do našeho portfolia," říká k povýšení Pavla Prokopa Zbyněk BolcekDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
Michal Otradovec | 21. Listopadu 2024
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj představilo dlouho očekávanou metodiku pro identifikaci a rozvoj akceleračních zón. Jedná se o nově definované oblasti v ČR s vhodnými podmínkami pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie (OZE) s možností zjednodušeného povolovacího procesu a minimalizovaným dopadem na životní prostředí.
V těchto vytyčených zónách by příprava a povolení nových zdrojů, jako jsou fotovoltaické a větrné elektrárny, měly trvat maximálně 12 měsíců. V rámci rozvoje OZE v ČR se jedná o zásadní dokument, který v budoucnu pomůže investorům s developmentem, který dnes typicky trvá až 10 let.
S tím souhlasí i partner společnosti Grant Thornton Jiří Dvořák: „Na problém povolování výstavby OZE narážíme velice často při práci s našimi klienty. Kromě NIMBY (Not In My Backyard) efektu je přílišná délka developmentu zásadním důvodem, proč se dnes stále nedaří realizovat větší fotovoltaické nebo větrné projekty. Se schválením akceleračních zón po roce 2026 očekáváme zrychlení výstavby obnovitelných zdrojů i úsporu nákladů na projekt v důsledku rychlejšího developmentu.“
ČR se zavázala dosáhnout 30-35% podílu obnovitelných zdrojů na celkové energetické spotřebě do roku 2030, což je součást širší strategie postupného odklonu od fosilních paliv, podpořené Národním plánem obnovy (NPO) a Modernizačním fondem. „Akcelerační zóny jsou zásadním prostředkem k dosažení evropských cílů, neboť umožní významné zkrácení doby povolovacích procesů na maximálně 12 měsíců. U menších projektů, jako jsou větrné parky s méně než třemi turbínami, navíc nebude nutné kompletní posouzení vlivů na životní prostředí (EIA)“, komentuje Dvořák.
Metodika výběru akceleračních zón ještě není finální a jedná se o pracovní verzi. Už nyní ale jsou definována konkrétní kritéria, podle kterých by se mělo při výběru postupovat. Metodika tak může napovědět, kde by v budoucnu mohlo docházet k rychlejší výstavbě.
„Problematický u developmentu OZE je výběr vhodného pozemku, který musí splňovat celou řadu kritérii. Díky nové metodice budou developeři mít možnost vytipovat si vhodné oblasti, kdy například pro větrné elektrárny bude možné nacházet více vhodných pozemků na hranicích Středočeského kraje a Kraje Vysočina,“ říká Dvořák. Součástí metodiky je také zavedení systému motivace a podpory pro obce, který dnes pro prosazení plánů a nabídnutí zajímavých incentiv obcím chybí. Díky tomuto nástroji se tak obce a investoři budou moci snáze domluvit, díky čemuž může dojít k situaci výhodné pro obě strany.
Metodika počítá s aktivním zapojením obcí a krajů, které sehrají klíčovou roli při vymezování akceleračních zón na místní a regionální úrovni. Na celostátní úrovni bude tyto zóny koordinovat vláda, která stanoví oblasti nadregionálního významu. Propojením jednotlivých úrovní státní správy se zajistí rovnováha mezi místními a veřejnými zájmy. Jednotný povolovací proces pro stavby OZE bude zajišťovat Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).