Švarcsystém – nové rozhodnutí NSS

Podnikatel, jako poskytovatel stavebních prací, spolupracoval dlouhodobě s drobnými živnostníky, se kterými opakovaně uzavíral ústní formou smlouvy o dílo. Finanční správa označila tento typ spolupráce za závislou činnost a podnikateli byla doměřena daň z příjmů ze závislé činnosti, kterou měl jako plátce odvádět. Krajský soud potvrdil stanovisko finanční správy s odůvodněním, že byly naplněny veškeré znaky závislé činnosti. Především namítal, že pro většinu spolupracujících živnostníků to byl jediný zdroj příjmů (jediný příjem uvedený v daňových přiznání těchto živnostníků), jednalo se o dlouhodobou spolupráci, podnikatel organizoval, řídil a kontroloval veškerou činnost na staveništích a zajišťoval většinu pracovních pomůcek.

Nejvyšší správní soud s tímto závěrem nesouhlasil s tím, že daňové posouzení situace sice vychází ze skutečného obsahu právních vztahů, při přehodnocení obchodního vztahu na závislou činnost však nebylo prokázáno, že se jedná o zastřený právní stav. Zdůraznil, že pokud povaha činnosti v rovině soukromého práva umožňuje uzavřít jak smlouvu o dílo, tak pracovní smlouvu, svobodně projevená vůle obou smluvních stran by měla být ze strany finanční správy respektována. Jiná situace by dle něj nastala, pokud by podnikatel živnostníky přiměl k uzavření smluv o dílo za pomoci ekonomického nátlaku či faktické ekonomické závislosti.

Nejvyšší správní soud tak potvrdil důležitost správného nastavení smluvních vztahů, které by měly být hodnoceny nejen z hlediska daňových, ale i právních aspektů spolupráce. Dovozuje také, že nedošlo ke zneužití práva, které by podnikateli přineslo bezdůvodný prospěch na úkor ostatních členů společnosti tím, že by krátil stát o daňové příjmy.