Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr – aktuální problémy

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP) v aktuálním znění umožňuje dvě formy, které může občan využít k zapojení do pracovní činnosti:

1. uzavření pracovní poměr (tj. pracovní smlouvy);
2. dohodu o práci konané mimo pracovní poměr (tj. dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti)

U těchto dohod se použije stejná právní úprava jako pro pracovní poměr, s několika výjimkami. Těmi jsou: převedení na jinou práci a přeložení; dočasné přidělení; odstupné; pracovní doba a doba odpočinku; překážky v práci na straně zaměstnance; dovolená; skončení pracovního poměru; odměňování s výjimkou minimální mzdy; cestovní náhrady.

Odborná veřejnost v současné době řeší nejasné otázky i z oblasti těchto dohod. V článku níže nejdůležitější z nich rozebereme.

Doba určitá

Možnost sjednávání doby určité u dohod mimo pracovní poměr, a to maximálně 3x, vždy nejdéle na 3 roky vyplývá z § 77 odst. 2 ZP. Ve výčtu výjimek tohoto ustanovení však není uveden § 39 (Pracovní poměr na dobu určitou), proto není možné podle některých aktuálních výkladů uzavírat dohody mimo pracovní poměr jinak, než jak je uvedeno k uzavírání pracovního poměru, tzn. dle pravidla 3x a dost. Na druhé straně § 75 ZP v nové poslední větě ZP zaměstnavateli ukládá: „V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.“

Soudní judikatura není v současné době k dispozici, proto doporučujeme:

• dohodu o provedení práce: uzavírat max. na dobu 3 let; uvádět, že výkon práce nepřekročí ročně 300 hodin; sjednat způsob dřívějšího oboustranného ukončení (např. s 3 denní výpovědní lhůtou)
• dohodu o pracovní činnosti: uzavírat na dobu neurčitou; uvádět, že výkon práce nepřekročí ½ týdenní pracovní doby; platí zákonná výpovědní doba 15 dní (§ 76 odst. 5 ZP) 

Pro oba typy dohod uvádět, že zaměstnanec bude pracovat dle potřeb nebo na výzvu organizace (u DPČ půjde o zaměstnání malého rozsahu)

Výhodou tohoto postupu je mj. i to, že při každé nově uzavřené dohodě mimo pracovní poměr s týmž zaměstnancem nebude muset zaměstnavatel znovu posílat zaměstnance na vstupní lékařskou prohlídku (§ 59 odst. 1 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách).

Potvrzení o zaměstnání (zápočtový list)

Dle § 313 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání tzv. zápočtový list.

V případě dohody o provedení práce, která nezaložila účast na důchodovém pojištění (odměna do 10 000 CZK vč.), se tato doba nezapočítává do doby pojištění pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti, vydání potvrzení o zaměstnání není rozhodné. Toto se týká také vydání potvrzení u dohody o pracovní činnosti, u které odměna nedosahovala 2 500 CZK a jednalo se tak o zaměstnání malého rozsahu, které nezakládá účast na pojištění.

ZP v § 313 odst. 1 hovoří o povinnosti zaměstnavatele potvrzení o zaměstnání vydat nikoliv o povinnosti jej doručit. Z toho vyplývá, že by zaměstnavatel měl být připraven zaměstnanci potvrzení o zaměstnání kdykoliv vydat, ale není jeho povinností jej doručit. Pokud si tedy zaměstnanec potvrzení o zaměstnání nevyzvedne, nevzniká zde povinnost zaměstnavatele doručit písemnost jinou cestou než osobním předáním.

Jednou ze zákonných náležitostí potvrzení o zaměstnání je také informace, zda ze zaměstnancovy mzdy jsou prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.

Srážky ze mzdy

1. dohody o provedení práce nelze srážky ze mzdy provádět, protože není uvedena v § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném a účinném znění, (dále jen „OSŘ“) – pokud soud nenařídí výkon rozhodnutí z dohody o provedení práce tzv. „přikázáním jiné peněžité pohledávky“ podle § 312 OSŘ. V tomto případě se ale nejedná o srážku ze mzdy a celá odměna z DPP po provedení zákonných odvodů se odesílá exekutorovi či soudu.

Průměrný výdělek

Zaměstnavatel je na žádost zaměstnance povinen vydat přílohu potvrzení o zaměstnání, kde je mj. povinným údajem čistý průměrný měsíční výdělek zaměstnance.

Př.: Zaměstnanec pracoval na základě dohody o provedení práce, která byla uzavřena od 1. 3. 2013 do 16. 4. 2013 v rozsahu 260 hodin s hodinovou odměnou ve výši 125 CZK. V měsíci březnu mu bylo zúčtováno 20 000 CZK, v dubnu 12 500 CZK. Zaměstnanec nepodepsal Prohlášení. Jak spočítat jeho průměrný čistý měsíční výdělek?

K výpočtu bude nutno použít pravděpodobný hodinový výdělek, kterým bude hodinová odměna ve výši 125 CZK. Dále bude nutné získat fiktivní týdenní pracovní dobu, kterou odvodíme z doby, na kterou byla dohoda uzavřena, a ze sjednaného objemu výkonu práce v hodinách.

V případě zájmu o konzultaci, týkající se problematiky dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jsme Vám k dispozici.

Tomáš Mičuta, tomas.micuta@fucik.cz