Renata Dudášová | 24.9.2024
Škody na majetku z důvodu živelné pohromy a jejich účetní zachyceníDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
Účetní závěrka je nedílný celek a tvoří ji rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha, která vysvětluje a doplňuje informace uvedené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Účetní závěrka sestavená podle českých účetních předpisů může ještě obsahovat i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Některým účetním jednotkám zákon ukládá povinné ověření účetní závěrky auditorem. Kritérii jsou aktiva celkem více než 40 000 000 Kč, roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč a průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50. Aby účetní jednotka podléhala povinnému auditu účetní závěrky, musí splnit ke konci rozvahového dne účetního období, za nějž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, alespoň jedno kritérium z výše uvedených (platí pro akciové společnosti), nebo alespoň dvě kritéria z výše uvedených (platí pro ostatní formy účetních jednotek).
Povinnost zveřejnit účetní závěrku stanoví §21a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) všem účetním jednotkám, zapsaným v obchodním rejstříku. Pokud Zákon vyžaduje i vyhotovení výroční zprávy (stejná kritéria jako pro ověření účetní závěrky auditorem), jsou účetní jednotky povinny zveřejnit i výroční zprávu. Účetní jednotky, kterým Zákon ukládá ověření účetní závěrky auditorem, zveřejňují rovněž zprávu auditora.
Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena. Akciové společnosti a účetní jednotky s povinným ověřením účetní závěrky auditorem sestavují účetní závěrku v plném rozsahu, ostatní společnosti bez povinného ověření účetní závěrky auditorem mohou sestavit účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu.
Povinně auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení k tomu příslušným orgánem podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník), a to ve lhůtě 30 dnů po splnění obou uvedených podmínek, nejpozději však do konce bezprostředně následujícího účetního období, a to bez ohledu na to, zda byla účetní závěrka požadovaným způsobem schválena. Přitom auditovaná účetní jednotka nesmí zveřejnit informace, které nebyly ověřeny auditorem, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly.
Pro společnosti, které nejsou povinně auditované, zákon nestanoví konkrétní lhůtu pro zveřejnění účetní závěrky. Vychází se tak z ustanovení §38k obchodního zákoníku, který říká, že podnikatel je povinen předložit rejstříkovému soudu zakládané listiny bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti. V praxi bychom proto doporučili řídit se výše uvedenými lhůtami platnými pro povinně auditované společnosti.
Účetní jednotky zveřejní účetní závěrku a výroční zprávu jejím uložením do sbírky listin obchodního rejstříku podle zvláštního právního předpisu (§38i odst. 1 písm. c) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Účetní závěrka může být do sbírky listin uložena jako součást výroční zprávy. Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají účetní závěrku a výroční zprávu České národní bance (obchodníci s cennými papíry), předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění účetní jednotka splní okamžikem jejich předání rejstříkovému soudu, resp. České národní bance.
Výše uvedené lhůty, principy a povinnosti platí obdobně také pro konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu.
Až do konce roku 2006 se účetní závěrky do sbírky listin obchodního rejstříku zasílaly v listinné podobě. Toto se změnilo 1. ledna 2007, kdy nabyla účinnosti vyhláška č. 562/2006 Sb., kterou se stanoví způsob převedení listin do elektronické podoby, způsob nakládání s převedenými listinami a obligatorní elektronická podoba listin (vyhláška o digitalizaci obchodního rejstříku). Dle §2 této vyhlášky se dokumenty zasílají do sbírky listin „pouze v elektronické podobě ve formátu Portable Document Format (přípona pdf)“ a to buď elektronickou poštou, nebo na datovém nosiči CD. Rejstříkový soud doručené nosiče dat nevrací a po uplynutí šesti měsíců od doručení je skartuje.
Dle pokynů Ministerstva spravedlnosti ČR je pro správné zveřejnění účetní závěrky nutné, aby byla účetní závěrka podepsána statutárním orgánem a byla tvořena právě jedním PDF souborem. Není tedy možné rozdělit jednu listinu do více souborů ani spojit více listin do jednoho souboru. Dále je vhodné, aby byl soubor vytvořen raději převodem ze vstupních textových dokumentů než aby byl získán jako grafický obraz (např. skenování). PDF listiny je dále možno ověřit zaručeným elektronickým podpisem. PDF soubory do celkové velikosti 8MB na jedno podání lze předat ke zveřejnění pomocí elektronické pošty, větší dokumenty je třeba předat na datovém nosiči CD. Elektronické podání ale soud přijme jen v případě, že je opatřeno zaručeným elektronickým podpisem. Účetní závěrka se ke zveřejnění vždy posílá příslušnému rejstříkovému soudu.
Průzkum v obchodním rejstříku provedený v minulém roce zjistil, že více jak 50% společností nezveřejňuje účetní závěrky. Důvodem je většinou obava z odhalení informací o společnosti konkurenci nebo z jejich případného zneužití. Obchodní rejstřík je veřejným seznamem, a je tedy veřejně přístupný. Důvodem je ochrana podnikatelů před uzavíráním kontraktů s předluženými nebo jinak nedůvěryhodnými partnery. Obchodní rejstřík dává každému možnost ověřit si finanční situaci obchodního partnera ještě před uzavřením kontraktu. Toto samozřejmě platí jen v případě, že účetní jednotka zveřejňuje v souladu se Zákonem svou účetní závěrku.
Za nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku a případně i výroční zprávu stanoví §37 Zákona pokutu ve výši až 3% hodnoty aktiv celkem. Nesplnění povinnosti zveřejnit účetní závěrku může být sankcionováno také přímo rejstříkovým soudem. Ten může uložit pořádkovou pokutu do 20tis. Kč v případě, že obchodní společnost nezveřejní účetní závěrku ani na výzvu soudu.
Až do nedávné doby nebyla kontrole zveřejnění účetních závěrek ve sbírce listin věnována velká pozornost. Rovněž nebyl znám případ, kdy by za nezveřejnění účetní závěrky byla udělena sankce. Po zveřejnění průzkumu zmíněného výše se ale situace změnila. Ředitel České daňové správy prohlásil, že se správci daní v nejbližší době zaměří na kontrolu zveřejnění účetních závěrek ve sbírce listin obchodního rejstříku. Rovněž rejstříkové soudy začaly vyvíjet zvýšenou aktivitu. Některé rejstříkové soudy dokonce volají po změně legislativní úpravy. Dle jejich návrhu by nedodržování povinnosti ukládat stanovené listiny do sbírky listin mělo být důvodem pro zrušení obchodní společnosti z moci úřední.
Na závěr bychom chtěli říci, že zveřejnění účetních závěrek a dalších dokumentů ve sbírce listin obchodního rejstříku patří do portfolia našich služeb. Pokud budete chtít zařídit zveřejnění účetní závěrky a případných dalších dokumentů, neváhejte se na nás obrátit.