Nařízení EU proti odlesňování (EUDR) dopadne na široké spektrum firem – od výrobců přes dovozce/vývozce až po distributory a obchodníky. Prvním a zásadním krokem je proto správně určit, zda se EUDR vztahuje právě na vaši firmu, v jaké roli vystupujete v dodavatelském řetězci a které produkty spadají do této regulace. Bez této úvodní analýzy totiž nelze správně nastavit další povinnosti vyplývající z daného nařízení.
Proč je určení dopadu EUDR na vaši firmu klíčové?
EUDR není „jen další ESG požadavek“, ale nařízení, které přímo ovlivňuje, zda může firma uvést konkrétní výrobek na trh EU nebo jej vyvézt. V praxi tedy nejde jen o formální compliance, ale o riziko přerušení dodávek, zadržení zboží, reputační dopady a potenciální sankce.
Relevantní komodity a produkty, kterých se nařízení týká
Nařízení se týká komodit a produktů z nich odvozených, které mají na celosvětové odlesňování největší dopad. Jedná se o:
- Dřevo – palivové dřevo, montované stavby ze dřeva, výrobky stavebního truhlářství a tesařství a další dřevěné výrobky jako např. nábytek, bedny a krabice, dřevěné nástroje ad.
- Skot – živý skot, maso a jiné jedné produkty ze skotu, kůže a kožky či usně
- Kávu – káva, taky pražená nebo bez kofeinu, kávové náhražky s jakýmkoliv obsahem kávy
- Kakao – kakaové boby, hmota, máslo, prášek, a čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao
- Sóju – sójové boby, mouka a krupice ze sójových bobů, sójový olej, pokrutiny a jiné pevné zbytky
- Palmu olejnou – potraviny z palmy olejné a suroviny pro chemický a kosmetický průmysl
- Kaučuk – pneumatiky a další gumárenské výrobky (nitě, tyče a trubky, desky..) či oděvní výrobky a doplňky
Kompletní rozsah výrobků je definován v příloze I Nařízení.
U relevantních produktů musí být zajištěno, že nezpůsobují odlesňování, tj. nesmí pocházet z pozemků, na nichž došlo k odlesnění po 31. prosinci 2020, a musí být vyprodukovány v souladu s právními předpisy země produkce.
Rozdíly v povinnostech dle subjektu
EUDR rozlišuje dvě hlavní role, které určují rozsah povinností:
→ Hospodářský subjekt
Jedná se o fyzickou nebo právnickou osobu, která v rámci obchodní činnosti uvádí relevantní produkty na trh EU, nebo je vyváží z EU – tedy primární producent v EU nebo dovozce ze třetí země jako první článek řetězce v EU.
„Uvedením na trh“ je myšleno první dodání relevantní komodity nebo relevantního produktu na trh EU.
Co to znamená v praxi:
Hospodářský subjekt má povinnost vykonat náležitou péči a podat prohlášení o náležité péči včetně geolokalizace, dokumentovat systém náležité péče, uchovávat informace 5 let a předávat referenční a verifikační čísla dalším článkům řetězce. U velkých podniků je dále povinnost zveřejnit zprávu o systému náležité péče, mikro a malé primární hospodářské subjekty předkládají pouze jednorázové zjednodušené prohlášení.
→ Obchodník
Každá osoba v dodavatelském řetězci, která v rámci obchodní činnosti dodává relevantní produkty na trh, ale není hospodářským subjektem (tedy není tím, kdo je uvádí na trh poprvé) – následný článek řetězce v EU (zpracovatel, distributor, vývozce).
„Dodáním na trh“ znamená dodání relevantního produktu k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu EU v rámci obchodní činnosti.
Co to znamená v praxi:
Obchodník typicky navazuje na již provedenou náležitou péči tím, že eviduje dodavatele, odběratele a referenční a verifikační čísla, případně předává referenční a verifikační čísla dalšímu článku v řetězci a uchovává informace 5 let. Nicméně rozsah povinností obchodníků se liší podle velikosti podniku.
Co firmám doporučujeme učinit jako první krok
Pokud chce firma EUDR uchopit efektivně, doporučujeme začít jednoduše a odpovědět si na základní otázky:
- Jaké komodity a výrobky prodáváme a nakupujeme?
- Jsme hospodářský subjekt, nebo obchodník?
- Máme povinnosti „plné“, nebo jen navazující?
Grant Thornton vám může s odpovědí na tyto otázky pomoci, prostřednictvím provedení dopadové analýzy a analýzy produktového portfolia (jak dopadá nařízení na firmu, vč. určení povinností) až po komplexní řešení včetně implementace systému náležité péče.