Energetické využití odpadů a alternativních paliv v České republice v roce 2025 opět vzrostlo. Podle nových dat Ministerstva průmyslu a obchodu bylo energeticky využito téměř 1,38 milionu tun odpadu a alternativních paliv. Rekordní bylo nejen množství odpadu využitého v zařízeních ZEVO, ale také výroba elektřiny z komunálního odpadu. Vývoj zároveň ukazuje rostoucí roli alternativních paliv v teplárenství.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo novou statistiku energetického využívání odpadů a alternativních paliv za rok 2025. Celkem bylo podle ministerstva energeticky využito 1 378 620 tun odpadu a alternativních paliv, oproti 1 359 120 tunám v roce 2024. Meziročně tak jejich množství vzrostlo přibližně o 1,4 %.
Výrazněji vzrostlo množství energie obsažené ve využitých odpadech a alternativních palivech. V roce 2025 dosáhlo 19,82 PJ, meziročně o přibližně 3,7 % více. Jde zároveň o nejvyšší hodnotu za celou časovou řadu, kterou MPO publikuje od roku 1989. Dosavadního maxima bylo dosaženo v roce 2020, kdy energie v energeticky využitých odpadech a alternativních palivech činila 19,44 PJ.
Statistika přitom nezahrnuje veškerý odpad, který je v České republice spalován. MPO do ní započítává pouze případy, kdy je při spalování vyrobená energie skutečně využívána a odpad má pro její výrobu energetický přínos. Výsledná čísla tak nejsou přímo srovnatelná například s celkovými statistikami spalování odpadu publikovanými v rámci odpadového hospodářství.
ZEVO opět překonala rekord
Největší jednotlivou skupinou zůstávají zařízení pro energetické využití komunálního odpadu, tedy ZEVO. V roce 2025 v nich bylo energeticky využito 840 390 tun tuhého komunálního odpadu, oproti 830 348 tunám v předchozím roce.
Růst samotného množství odpadu tak nebyl dramatický, pokračoval ale trend posledních let. Ještě v roce 2022 bylo v českých ZEVO energeticky využito přibližně 701 tisíc tun odpadu, v roce 2023 již téměř 816 tisíc tun. Za tři roky se tak množství zvýšilo téměř o pětinu.
Výrazněji se zvýšila výroba elektřiny. ZEVO v roce 2025 vyrobila v hrubém 281 GWh elektřiny, meziročně o téměř 8 % více a nejvíce v historii statistiky MPO. Pro srovnání v roce 2020 činila výroba 205 GWh a ještě v roce 2015 pouze 148 GWh.
Odlišný vývoj je patrný u tepla. Hrubá výroba tepla klesla ze 4,13 PJ v roce 2024 na 3,94 PJ a dodávka tepla odběratelům z 2,77 PJ na 2,72 PJ. Vyšší množství energeticky využitého odpadu tak v roce 2025 nevedlo k vyšším dodávkám tepla.
Růst zpracovaného množství v posledních letech souvisí rovněž s úpravou kapacit stávajících zařízení. U pražského ZEVO Malešice byla povolená kapacita zvýšena z původních 330 tisíc tun nejprve na 394 tisíc tun v roce 2023 a následně na 480 tisíc tun ročně. V případě ZEVO Chotíkov byla kapacita v prosinci 2024 zvýšena ze 120 tisíc na 133 tisíc tun ročně. Brněnské zařízení má podle MPO kapacitu 248 tisíc tun a liberecké ZEVO 96 tisíc tun.
Cementárny překročily 400 tisíc tun
Významnou část energetického využívání odpadů představují také cementárny a vápenky. V roce 2025 v nich bylo využito 405 948 tun alternativních paliv a odpadů, meziročně přibližně o 15 tisíc tun více.
Největší část představovala tuhá alternativní paliva, jejichž spotřeba dosáhla téměř 285 tisíc tun. Následovaly pneumatiky s necelými 57 tisíci tunami, paliva klasifikovaná v rámci statistiky jako obnovitelné zdroje energie s 28 tisíci tunami a průmyslové či jinak nezařazené odpady s necelými 24 tisíci tunami.
Objem využívaných alternativních paliv v cementárnách nicméně zatím nedosahuje maxim z počátku této dekády. V roce 2021 jejich spotřeba činila téměř 487 tisíc tun, tedy přibližně o pětinu více než v roce 2025.
Dlouhodobý vývoj je však výrazný. Ještě na konci 90. let využívaly české cementárny a vápenky pouze desítky tisíc tun alternativních paliv ročně. Od té doby se tato paliva stala významnou součástí jejich energetického mixu, především jako náhrada části fosilních paliv.
TAP nachází své místo i v teplárenství
Za pozornost stojí především vývoj v kategorii, kterou MPO označuje jako využívání alternativních paliv a odpadů v energetice. Ještě mezi lety 2017 a 2022 se zde jejich spotřeba pohybovala pouze mezi přibližně dvěma a pěti tisíci tun ročně.
V roce 2023 však vzrostla na více než 30 tisíc tun a o rok později na téměř 72 tisíc tun. V roce 2025 činila 67 425 tun.
MPO tento skok spojuje především s modernizací Teplárny Přerov, která byla dokončena na konci roku 2022. Nové multipalivové parní kotle zde mohou spalovat tuhá alternativní paliva (TAP) vyrobená z vytříděných komunálních a ostatních odpadů nebo biomasu. Kapacita zařízení dosahuje 114 tisíc tun ročně.
Přestože množství využitých alternativních paliv v energetice v roce 2025 meziročně pokleslo, jejich energetické využití zůstalo na vysoké úrovni. Hrubá výroba tepla vzrostla ze 493 TJ na 512 TJ a dodávka tepla z 388 TJ na přibližně 426 TJ.
Právě širší využití tuhých alternativních paliv může být jednou z cest, jak část stávajících teplárenských zdrojů nahradí uhlí. Oproti samostatným ZEVO však jde o poněkud odlišný koncept – palivo zpravidla vzniká až po předchozí úpravě odpadu a zdroj jej může kombinovat s dalšími palivy.
Průmyslové a nemocniční spalovny naopak ustupují
Odlišný trend vykazují spalovny průmyslového a nemocničního odpadu. Ty v roce 2025 energeticky využily 62 182 tun odpadu, což bylo nejméně od roku 2005.
Ještě v roce 2018 se množství pohybovalo přes 94 tisíc tun. Od té doby postupně klesá, přičemž mezi roky 2023 a 2025 se snížilo z téměř 80 tisíc na 62 tisíc tun. Také energie obsažená ve spalovaném odpadu klesla v roce 2025 na 843 TJ.
MPO uvádí, že v České republice je nyní v provozu 25 spaloven průmyslových a nemocničních odpadů, přičemž od roku 2025 je nově v provozu například zařízení v Uherskohradišťské nemocnici.
Další růst nebude jen otázkou nových ZEVO
Nová statistika doplňuje obrázek, který jsme popsali již v červnu. Česká republika stojí před postupným omezením skládkování a současně před požadavkem na další zvyšování míry recyklace. To vytváří prostor pro energetické využití zbytkových, nerecyklovatelných frakcí odpadu, zároveň ale omezuje množství odpadu, které bude možné dlouhodobě směrovat přímo do ZEVO.
Data za rok 2025 ukazují, že energetické využití odpadu se již nerozvíjí pouze prostřednictvím klasických ZEVO. Vedle nich zůstávají významným odběratelem cementárny a stále zřetelněji se přidává také teplárenství prostřednictvím tuhých alternativních paliv.
Z energetického pohledu tak bude v následujících letech podstatné nejen to, kolik nových spalovacích kapacit v Česku vznikne, ale především jak budou jednotlivé technologie zapadat do budoucího odpadového a teplárenského systému. Rekordní rok 2025 ukazuje, že objem energeticky využívaného odpadu dále roste, zároveň se ale mění jeho struktura i způsob využití.
Komentář našeho specialisty:
Nakládání s odpady se pro firmy stává stále důležitější součástí jejich provozních i strategických rozhodnutí. Od 1. ledna 2030 nesmí provozovatel skládky přijmout odpad s výhřevností nad 6,5 MJ/kg, biologicky nestabilní odpad ani odpad, který lze účelně recyklovat. Zákaz míří na skládku, a proto se netýká jen obcí, ale každého původce včetně firem. Ty musí do té doby zajistit materiálové nebo energetické využití svých odpadů a obstarat si pro ně kapacitu v zařízeních. V naší praxi vidíme, že klienti k tématu přistupují stále komplexněji a vedle zpracování odpadu posuzují i produkty, které z něj vznikají. Typickým příkladem je škvára ze ZEVO. S rostoucím množstvím spáleného odpadu jí přibývá a její uplatnění ve stavebnictví rozhodne o tom, jak dál půjde snižovat objem skládkovaných odpadů. Podmínkou zůstává jasný legislativní rámec a důvěra odběratelů v kvalitu tohoto materiálu." říká petr Branda.
